Gatčinský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gatčinský palác / Гатчинский дворец
Jižní průčelí Gatčinského paláce
Jižní průčelí Gatčinského paláce
Základní informace
Sloh ruský klasicismus
Architekt Antonio Rinaldi
Stavebník Kateřina II. Veliká, Grigorij Grigorjevič Orlov
Poloha
Adresa Gatčina
Leningradská oblast,
Severozápadní federální okruh, RuskoRusko Rusko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 4710204013
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek
Světové dědictví UNESCO
Gatčinský palácový komplex
Gatčinský palácový komplex
Smluvní stát RuskoRusko Rusko
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iv, vi
Odkaz 540 (anglicky)
Oblast Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení 1990 (14. zasedání)
Rejstřík památek 4710204013

Gatčinský palác či palác Gatčina (rusky Гатчинский дворец, často též s přívlastkem Большой – velký) je velkolepé sídlo ve stylu raného ruského klasicismu z let 1766–1781. Palác nechala vystavět ruská carevna Kateřina II. Veliká pro svého favorita Grigorije Orlova. Budova se nachází ve stotisícovém městě GatčinaLeningradské oblasti Severozápadního federálního okruhu Ruska. Gatčinský palác se zapsal do historie architektury jako vynikající příklad stylu raného klasicismu. Palácový komplex se zahradami je od roku 1990 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO spolu s řadou dalších staveb a sídel v celé Leningradské oblasti a Petrohradu pod společnou položkou „Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek“.

Dějiny palácového komplexu[editovat | editovat zdroj]

V 18. století, po vítězství Ruska nad Švédskem a výstavbě Petrohradu, se v Gatčinském statku začaly stavět nové stavby na zbytcích švédských obydlí. Při stavbě byly použity starší základy a stavební materiál, tak vznikla např. sušárna pro uchovávání obilí s věží a cimbuřím a budova bývalé soukenické továrny, které dnes připomínají ony časy.

Doba vlády Kateřiny II. a krátkého panování jejího syna Pavla I. (1796–1801) podstatně změnily budoucnost osady Gatčina. V té době zde vedle sebe pracovali ruští, italští, angličtí a francouzští umělci. Mnozí z nich jenom v Rusku dostali příležitost použít svých získaných zkušenosti.

Armádní důstojník, účastník sedmileté války, hrabě Grigorij Orlov, byl vlivný oblíbenec panovnice. Kateřina II. mu darovala Gatčinský statek na břehu jezera, kde si hrabě vybudoval venkovský zámek, obklopený malebnými parky a rozsáhlými lesy určenými pro zábavu a lov. Autorem projektu byl italský architekt Antonio Rinaldi, který v Rusku pracoval 40 let.