Gardénie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxGardénie
alternativní popis obrázku chybí
Gardénie jasmínovitá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodgardénie (Gardenia)
J.Ellis, 1761
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gardénie (Gardenia) je rod rostlin z čeledi mořenovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a nápadnými bílými až žlutými květy. Rod zahrnuje asi 130 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Gardénie jasmínovitá je v různých kultivarech pěstována jako pokojová či kbelíková rostlina. Některé druhy gardénií mají význam v lékařství nebo v tradiční medicíně, např. v indické ájurvédě. Mezi hlavní obsahové látky náležejí iridoidní glykosidy.

Plnokvětá gardénie jasmínovitá

Popis[editovat | editovat zdroj]

Gardénie jsou beztrnné nebo trnité keře nebo řidčeji stromy. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně v trojčetných přeslenech, u některých druhů nahloučené na koncích větví. V paždí žilek na rubu listů jsou často domatia. Palisty jsou vytrvalé nebo opadavé, krátce srostlé okolo stonku nebo až zcela srostlé v kuželovitou číšku. Květy jsou často velké a nápadné, oboupohlavné, přisedlé nebo stopkaté, ve vrcholových nebo pseudoúžlabních svazečcích či vrcholících, někdy redukovaných na jediný květ. Kalich je zakončený 5 až 8 laloky nebo srostlý v trubku či kuželovitou číšku která při rozvoji květu nepravidelně puká. Koruna je bílá, smetanová nebo žlutá, nálevkovitá až řepicovitá, s trubkou zakončenou 5 až 12 laloky, uvnitř lysá nebo chlupatá. Tyčinek je 5 až 12, jsou přirostlé v ústí korunní trubky, mají krátké nitky a jsou zanořené nebo vyčnívající. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Blizna je kyjovitá až dvoulaločná. Plodem je kožovitá nebo dužnatá, kulovitá až elipsoidní bobule. Plody jsou obvykle žluté až oranžovočervené nebo hnědé, s oranžovou dužninou a mnoha semeny.[1]

  • Květ Gardenia resinifera
    Květ Gardenia resinifera
  • Gardenia carinata
    Gardenia carinata
  • Plod Gardenia brighamii
    Plod Gardenia brighamii

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod gardénie zahrnuje asi 130 druhů.[2] Je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa: v Africe, Asii, severní Austrálii, ostrovech Tichomoří a na Madagaskaru.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Gardenia je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Ixoroideae a tribu Gardenieae. Tvoří monofyletickou skupinu spolu s rody Genipa, Aoranthe, Ceriscoides a Kallarsenia. Nejblíže příbuzným rodem je Kallarsenia.[3] Počet udávaných druhů se v různých zdrojích silně liší, a to od 60 až do 250.[1]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Gardénie jasmínovitá obsahuje iridoidní glykosidy, zejména geniposid, genipin, gardenosid a kyselinu geniposidovou. Ve stoncích a kořenech je obsažen také stigmasterol, D-mannitol a kyselina oleanolová. V listech je přítomen cerbinal, látka s antimykotickým působením. Latex z Gardenia gummifera obsahuje flavony, mj. gardenin, de-Me-tangeretin a nevadensin, dále wogoniny, isoscutellarein, apigenin a de-MeO-sudachitin. Podobné látky obsahuje také latex G. resinifera.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

V jihovýchodní Asii jsou gardénie živnými rostlinami modráskovitých motýlů Artipe eryx a Pithecops corvus.[5] V Asii se na gardéniích živí housenky lišaje Cephonodes hylas,[6] v Austrálii Cephonodes kingii.[7]

  • Pithecops corvus
    Pithecops corvus
  • Artipe eryx
    Artipe eryx
  • Lišaj Cephonodes kingii
    Lišaj Cephonodes kingii
  • Housenka lišaje Cephonodes hylas
    Housenka lišaje Cephonodes hylas

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Gardénie jasmínovitá je pěstována jako pokojová či kbelíková rostlina, v klimaticky příhodných oblastech tropů a subtropů i jako okrasný keř. Rostlina pochází z Číny a Japonska. Vyznačuje se tmavě zelenými, lesklými listy a velkými, bílými, vonnými květy. Byly vypěstovány četné kultivary např. s plnými či poloplnými květy (např. 'Aimee Yoshida', 'Candlelight', 'Mystery'), prodlouženou dobou květu ('August Beauty'), skvrnitými a panašovanými listy ('Variegata', 'Aureovariegata') aj.[8] Z dalších druhů jsou pěstovány zejména Gardenia coronaria, G. taitensis, G. ternifolia a G. thunbergia.[9]

Některé druhy mají význam v tradiční indické medicíně. Plody gardénie jasmínovité se požívají při překyselení trávicího traktu, zácpě, cholestáze a různých zánětech, celá rostlina proti střevním parazitům, jako spasmolytikum aj. Podobně jsou používány i v tradiční čínské medicíně. Latex z Gardenia gummifera je v ájurvédě používán jako spasmolytikum, stimulans, antiseptikum, expektorans a proti střevním parazitům. Kůra G. latifolia slouží k léčení kožních nemocí podobně jako latex z G. resinifera. [4][10] Kořeny Gardenia philastrei byly testovány ohledně antimalarického účinku.[11]

Tvrdé dřevo některých druhů (G. turgida, G. latifolia) je v Indii používáno jako náhrada dřeva zimostrázu. Je nažloutlé a má velmi jemnou strukturu.[12] V Malajsii je dřevo gardénií obchodováno pod názvem mentiong.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Gardenia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ PERSSON, Claes. Phylogeny of Gardenieae (Rubiaceae) based on chloroplast DNA sequences from the rpsl6 intron and trnL(U.AA)-F(GAA) intergenic spacer. Nordic Journal of Botany. 2000, čís. 20(3). 
  4. ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  5. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  6. ↑ PITTAWAY, A.R.; KITCHING, I.J. Sphingidae of the Eastern Palaearctic. Cephonodes hylas [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HERBISON-EVANS, Don; CROSSLEY, Stella. Cephonodes kingii [online]. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky) 
  9. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  10. ↑ HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky) 
  11. ↑ HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky) 
  12. ↑ TROTTER, H. The common commercial timbers of India and their uses. Delhi: Government of India, Central Publication Branch, 1960. (anglicky) 
  13. ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gardénie&oldid=23819643“