Galské války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Galská válka)
Skočit na: Navigace, Hledání
Galské války
Vercingetorix skládá zbraně u nohou Julia Caesara,Lionel Noel Royer, 1899
Vercingetorix skládá zbraně u nohou Julia Caesara,
Lionel Noel Royer, 1899
Trvání: 5850 př. n. l.
Místo: Galie, Británie, Germánie
Výsledek: drtivé vítězství Římanů
Strany
SPQRomani stable.svg Římská republika galské kmeny

germánské kmeny

Akvitánci
Britanové
Iberové (okrajově)

Velitelé
Julius Caesar
Titus Labienus
Marcus Antonius
Quintus Tullius Cicero
Publius Licinius Crassus
Decimus Iunius Brutus Albinus
Servius Sulpicius Galba
Vercingetorix
Indutiomarus
Ambiorix
Commius
Ariovistus
Cassivellaunus

Síla
dohromady 120 000 mužů:
60 000 legionářů
60 000 auxilií
300 000+ mužů
(převážně neregulérní
vojska bojovníků)
Ztráty
30 000+ padlých
10 000+ raněných
tisíce padlých
(podle moderních odhadů)

podle Caesara až
1 000 000 padlých
(zahrnující také civilisty)

Galské války (nebo také Galská válka) byla série vojenských tažení Římanů v letech 58–50 př. n. l., v nichž konzul a pozdější samovládce Julius Caesar dobyl velkou část Galie (současné Francie a Belgie). Sám je popsal v knize „Zápisky o válce galské“, která je také hlavním historickým pramenem pro toto tažení.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Galie kolem roku 58 př. n. l. - kmeny a sídla

Území současné Francie, Belgie, Porýní i Švýcarska bylo osídleno různými, často navzájem znepřátelenými keltskými kmeny, z nichž některé s Římany spolupracovaly. Jižní část Francie byla římskou provincií jako Gallia Narbonensis či Transalpina, kde byl Caesar místodržitelem. Helvétové z území dnešního Švýcarska se dostali pod tlak Germánů a usilovali o přechod přes tuto provincii na keltská území. Caesar jejich žádost odmítl a v oblasti Ženevského jezera dal postavit hradbu. Když ji Helvétové na severu obešli, vydal se za nimi a v bitvě u Bibracte (v horách asi 20 km západně od Autunu) je roku 58 př. n. l. porazil.

Válka[editovat | editovat zdroj]

Casarova tažení v Galii

Po tomto úspěchu vytáhl Caesar z jara roku 57 př. n. l. s osmi (později deseti) legiemi směrem do Porýní potlačit údajnou vzpouru Belgů. Pronikl rychle až k Severními moři a k Atlantiku a v roce 55 a 54 př. n. l. se dvakrát vylodil v Británii. Když se zdálo, že celá Galie je podrobena a římské vojsko se vrátilo na zimní základny, vypuklo velké povstání. Římské Cenabum (Orléans) dobyli Karnutové, vedení mladým knížetem Vercingetorixem, a část obyvatel pobili. Přesto se Caesarovi podařilo přejít přes zasněžené hory a město dobyl zpět. Vercingetorix jej sice ještě porazil u Gergovie (asi 8 km jižně od Clermont-Ferrand), pak se však stáhl do Alésie (asi 40 km severozápadně od Dijonu), kde byl roku 52 př. n. l. obklíčen, zajat a později v Římě popraven. Ještě v následujícím roce museli Římané potlačovat místní povstání, Caesar byl ale vůči povstalcům mírnější a situace v Gallii se uklidnila. Roku 49 př. n. l. však senát Caesara vyzval, aby se vzdal svého konzulství. Ten se vydal do Itálie, překročil Rubicon a tažením na Řím začala občanská válka proti Pompeiovi.

Ohlasy[editovat | editovat zdroj]

V 19. století se galské povstání a jeho vůdce Vercingetorix stali součástí francouzského národního mýtu a některé postavy - například v kreslených komiksech o Asterixovi - jsou i dnes velmi populární.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Caesar, Gaius Iulius. Sv. 5, str. 21

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]