Gabriel Moudrý
| Gabriel Moudrý | |
|---|---|
 Gabriel Moudrý okolo roku 1927 (Album representantů všech oborů veřejného života československého) | |
| Narození | 15. srpna 1869 Velké Němčice |
| Úmrtí | 4. července 1930 (ve věku 60 let) Praha |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Krčský hřbitov |
| Povolání | redaktor, diplomat, novinář a politik |
| Zaměstnavatel | Národní listy |
| Politické strany | Národní strana svobodomyslná Národní demokracie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gabriel Moudrý (15. srpna 1869 Velké Němčice – 4. července 1930 Praha[1]) byl český diplomat, politik a novinář.
Do politického života se zapojil na Mělnicku, následně se stal tajemníkem Národní strany svobodomyslné.[2] Zároveň se stal novinářem, Jakub Škarda ho v roce 1899 doporučil do redakce Národních listů.[3][4] V nich v prvním roce první světové války publikoval články o situaci na bojištích, ve kterých pomocí jinotajů kritizoval a zpochybňoval oficiální vídeňské zprávy o vojenských úspěších na východní frontě.[5][3][6] Jako politicky nespolehlivý byl odveden do armády.[2][3]
Po vzniku samostatného Československa se stal tajemníkem vyslance v Německu Eduarda Koernera a později působil jako konzul ve Vídni.[2]
V roce 1925 se vrátil do Prahy a stal se redaktorem a později hlavním redaktorem a úvodníkářem Národních listů. Politicky byl blízký Národní demokracii, ve které se později stal tajemníkem senátorského klubu.[2] Ještě v Národních listech v červenci 1926 publikoval článek Unaven...,[7] ve kterém se národní demokracie přihlásila k otevřenému nesouhlasu s tzv. hradní politiky.[8] Ostré spory proto vedl též s autory Lidových novin.
Již od válečných let byl členem vedení novinářských spolků,[9] ve 20. letech se angažoval také v Ústřední matici školské.[10]
Byl ženatý s Blaženou Moudrou.[11]
Zemřel na srdeční infarkt ve věku 60 let, jeho skon byl označen za náhlý,[2] ačkoli ho již od roku 1927 trápila srdeční choroba.[12] Nekrolog v Národních listech mu napsal Viktor Dyk.[13] Pohřben byl[11] na Krčském hřbitově (tehdy hřbitově Nusle na Zelené Lišce) v Praze.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z24, s. 251
- ↑ a b c d e ČERVINKA, Vincenc. Dva čeští novináři. Ročenka Československé republiky. 1931, roč. 10, s. 210–211.
- ↑ a b c Gabriel Moudrý zemřel. Lidové noviny. 1930-07-05, roč. 38, čís. 335, s. 3.
- ↑ Gabriel Moudrý. Národní listy. 1930-07-07, roč. 70, čís. 153, s. 1.
- ↑ PENÍŽEK, Josef. Z mých pamětí. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1928. 196 s. S. 115.
- ↑ Zevloun [Ladislav Tůma]. Válečné přehledy Gabriela Moudrého. Národní listy. 1930-07-08, roč. 70, čís. 185, s. 3.
- ↑ M. Unaven.... Národní listy. 1926-07-26, roč. 66, čís. 196, s. 1.
- ↑ K historii nezapomenutelného článku "Unaven..". Nová doba. 1930-07-18, roč. 36, čís. 195, s. 5.
- ↑ [Spolek českých žurnalistů v Praze]. Čas. 1915-06-02, roč. 29, čís. 376, s. 4.
- ↑ Kronika denní: Ústřední matice školská. Čas. 1921-12-19, roč. 31, čís. 285, s. 2.
- ↑ a b (A). Poslední cesta redaktora Gabriela Moudrého. Národní listy. 1930-07-09, roč. 70, čís. 186, s. 3.
- ↑ Deset let od smrti Gabriela Moudrého. Večerník Národní listy. 1940-07-02, roč. 80, čís. 176, s. 1.
- ↑ DYK, Viktor. Mizející typ. Národní listy. 1930-07-08, roč. 70, čís. 185, s. 1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Gabriel Moudrý ve Wikizdrojích
