Přeskočit na obsah

Fuveau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fuveau
Centrum města s kostelem sv. Michala, v pozadí masiv Montigne Sainte-Victoire
Centrum města s kostelem sv. Michala, v pozadí masiv Montigne Sainte-Victoire
Fuveau – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška220 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátFrancieFrancie Francie
RegionProvence-Alpes-Côte d’Azur
DepartementBouches-du-Rhône
ArrondissementAix-en-Provence
KantonTrets
Fuveau
Fuveau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha30,02 km²[1]
Počet obyvatel10 337 (2023)[2]
Hustota zalidnění344,3 obyv./km²
Správa
StarostaBéatrice Bonfillon Chiavassa
Oficiální webwww.mairiedefuveau.fr
E-mailmlemaire@mairie-fuveau.com
PSČ13710
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fuveau (výslovnost [fyvo]; okcitánsky Fuvèu) je město ve Francii v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur. Žije zde přibližně 10 tisíc[2] obyvatel.

Fuveau leží přibližně 15 kilometrů jihovýchodně od Aix-en-Provence. K městu náleží také místní části La Barque, ležící severně od centra (přibližně 1 000 obyvatel) a Brogilum,[3] ležící jižně od centra (230 obyvatel). Východně od města prochází dálnice A52, která se následně napojuje na dálnici A8.

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Meyreuil Châteauneuf-le-Rouge Rousset Růžice kompasu
Gardanne Sever Peynier
Západ   Fuveau   Východ
Jih
Mimet Gréasque Belcodène

Počátky města sahají do římské doby, jak napovídají archeologické nálezy v okolí, z tohoto období se však nedochovaly žádné památky. Roku 1080 název města poprvé doložen v listině.

Městská radnice

Lenním pánem Fuveau byl od roku 1362 Hugues Roche, syn zesnulého Jeana Roche, soudce ve Forcalquier (1362–1363). Během krize po smrti královny Johany I. Neapolské se obec připojila k tzv. Aixské unii (trvající 1382–1387) a podporovala Karla z Durazza v bojích proti Ludvíkovi z Anjou. Patřila dokonce k nejvěrnějším Karlovým stoupencům a v podpoře vytrvala i po kapitulaci Aixské unie.

V září 1687 bylo panství povýšeno na markýzát ve prospěch Charlese Boutassyho, královského pokladníka z Aix. Roku 1750 přešlo na Josepha-Ignace de Boutassyho, jeho syn a dědic Valentin-Bruno panství roku 1780 zvelebil a výrazně rozšířil, takže před revolucí sahalo až k osadám Saint-Charles, La Cairanne, Beaumouilles a k usedlosti Grand Bastide. V důsledku sňatkové politiky, dělení majetku a dědictví se však panství postupně rozpadlao a přešlo na rody Chaubetů, Pourquierů a nakonec Jessé-Charlevalů, zejména na Antoina de Jessého, který následně o veškerý majetek přišel.

Zdejší zámek Château de l’Arc náležel rodině d’Agout, která jej kolem roku 1620 přestavěla. Jde o obdélnou budovu s hlavním průčelím o sedmi okenních osách, jedním patrem a čtyřmi nárožními věžemi. Po druhé světové válce budovu zámku odkoupil malíř Bernard Buffet, jenž pro zámeckou kapli vytvořil fresky.

Kromě zemědělství čerpalo město své příjmy také z těžby uhlí, která se výrazně rozvinula ve druhé polovině 19. století v rámci provensálské uhelné pánve. Tuto tradici připomíná provensálské muzeum dopravy, umístěné v bývalé železniční stanici na křižovatce historických tratí Carnoules–Gardanne a Aubagne–La Barque.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Románský kostel sv. Michala
  • Muzeum městské dopravy v Provence v budově bývalé železniční stanice

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fuveau na francouzské Wikipedii.

  1. répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
  2. 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
  3. Dans bois de Fuveau resignation des harkis oublies. babelouedstory.com [online]. [cit. 2026-03-02]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]