Funkční fixace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Funkční fixace je kognitivní zkreslení (bias), které nám říká, že každý předmět má svou specifickou funkci, ke které slouží (např. šroubovák slouží ke šroubování, krabička k uchování předmětů). Pojem jako první definoval roku 1945 psycholog Karl Duncker. K překonávání funkční fixace slouží kreativita. Koncept funkční fixace spadá do gestalt psychologie.

Vznik funkční fixace[editovat | editovat zdroj]

Duncker tvrdil, že funkční fixace vzniká opakováním určitých užití předmětů. Chápat, k čemu jednotlivé předměty slouží, se učíme už od dětství. Tím, že jsme znovu a znovu konfrontováni se specifickým užitím, vzniká fixace, která může bránit vidět jiná využití předmětu.[1] Některé výzkumy nabádají, že funkční fixace začínají fungovat u 6-7letých dětí. Pětileté děti ale dokážou této fixaci odolávat a například v problému se svíčkou (viz níže) si vedou prokazatelně lépe.[2] Mimoto výzkumy také opakovaně potvrzují, že děti z méně technicky rozvinutých kultur a studenti, kteří hodně cestují, mají méně funkčních fixací.

Funkční fixace a kreativita[editovat | editovat zdroj]

Tvořivost (kreativita) je proces produktivního myšlení. Abychom mohli produktivně myslet, často musíme funkční fixaci překonávat. Řešení překonávající funkční fixaci považujeme za zajímavá a neotřelá. Např. oblíbený seriál MacGyver definoval slangový výraz "zmacgyverovat problém" (v češtině nepoužíváme). Hlavní hrdina seriálu je proslulý tím, že přichází s novými řešeními krizových situací, např. použije čokoládovou tyčinku k zastavení proudu kyseliny, příp. deaktivuje bombu kancelářskou sponkou.[3]

Příklady experimentů demonstrujících funkční fixaci[editovat | editovat zdroj]

Duncker provedl hned několik experimentů, které ukazují funkční fixaci.

Problém se svíčkou[editovat | editovat zdroj]

Experiment se svíčkou patří k nejznámějším experimentům demonstrujícím funkční fixaci. Úkolem participantů je připevnit svíčku (nebo svíčky) na zeď, údajně kvůli realizaci zrakového experimentu. Mají k dispozici připínáčky, lepenkové krabičky, kancelářské sponky, svíčky a tužky. V experimentu jsou dvě podmínky:

  • Připínáčky jsou mimo lepenkové krabičky. V tomto případě se participanti rychle dovtípí, že lze připevnit lepenkové krabičky na zeď a svíčky umístit do nich.
  • Připínáčky jsou v lepenkových krabičkách. V tomto designu je úspěšnost pouze poloviční. Funkční fixací je v tomto případě přesvědčení, že krabičky slouží k uchovávání připínáčků.[4]

Experiment s radioaktivním zářením[editovat | editovat zdroj]

Duncker vyzval skupinu studentů, aby přišli s nejlepší způsobem, jak ozařovat nádor v břiše pacienta. Správné řešení spočívalo v tom, že tumor bude ozařován z několika stran slabšími paprsky. Vymezil dvě experimentální podmínky:

  • První skupině ukázal před řešením kresbu elipsy, do které směřovala šipka. v tomto případě našlo správné řešení 9 % studentů.
  • Druhá skupina započala řešit úkol bez jakékoli indicie. V tomto případě našlo správné řešení 37 % studentů.

Dunckner komentuje, že v první experimentální podmínce došlo k vytvoření funkční fixace.

Dva provázky[editovat | editovat zdroj]

V tomto experimentu je subjekt zaveden do místnosti, kde visí ze stropu dva provázky. Subjekt je vyzván, aby oba provázky svázal. Jakmile ovšem jeden uchopí a zatáhne, druhý se zkrátí. Řešením je využití kleští, které jsou k dispozici na stole. Očekává se, že je proband přiváže na jeden konec provázku, rozhoupe a chytí v momentě, kdy jsou mu nejblíže. To umožní oba provázky svázat.

Vliv tréninku na funkční fixaci[editovat | editovat zdroj]

Výzkumy potvrzují, že cílený trénink může mít za následek snížení vlivu funkční fixace.[5] Nejenom, že trénovaní respondenti odpovídají rychleji, ale jejich odpovědi jsou také kreativnější a bohatější. Poslední dobou vzniká řada technik a pomůcek, jak překonat stereotypní myšlení a přicházet s novými nápady na řešení problémů (u složitějších problémů se může jednat např. o myšlenkové klobouky, brainstorming, brainwriting a mnohé další).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Grada Publishing as.
  2. Adamson, R. E., & Taylor, D. W. (1954). Functional fixedness as related to elapsed time and to set. Journal of Experimental Psychology, 47(2), 122
  3. Beilock, S. (2014). Zbavte se trémy, aneb, Jak uspět, když jde o všechno. Olomouc: ANAG
  4. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Grada Publishing as
  5. Arnon, R., & Kreitler, S. (n.d.). Effects of meaning training on overcoming functional fixedness. Current Psychology, 11-24.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]