Přeskočit na obsah

Fritz Löhner-Beda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fritz Löhner-Beda
Rodné jménoBedřich Löwy
Narození24. června 1883
Ústí nad Orlicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. prosince 1942 (ve věku 59 let)
koncentrační tábor Auschwitz
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtígrievous bodily harm with intent
Místo pohřbeníAuschwitz-Birkenau
Povolánílibretista, spisovatel, textař, právník, dramatik a básník
PodpisFritz Löhner-Beda – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fritz Löhner, skutečným jménem Bedřich Löwy; též Fritz Lohner, pseudonym Beda, někdy si říkal Löhner-Beda (24. června 1883 Ústí nad Orlicí4. prosince 1942 koncentrační tábor Auschwitz) byl rakouský libretista, skladatel a spisovatel židovského původu z Čech.

Narodil se do rodiny Davida a Netti Löwových. V roce 1888 se rodina přestěhovala do Vídně. V roce 1896 si změnila jméno na „Löhner“.

Po absolvování střední školy v Kundmanngasse získal Fritz Löhner-Beda doktorát práv na Vídeňské univerzitě a od roku 1908 nějakou dobu pracoval ve vídeňské advokátní kanceláři. Během studií se stal členem židovského bratrstva Kadima Vídeň. Byl vynikajícím fotbalistou a v roce 1909 zakládajícím členem a prvním prezidentem vídeňského sportovního klubu Hakoah.

V roce 1910 se stal spisovatelem na volné noze. Napsal četné satiry, skeče, básně a populární texty hitů a články pro noviny. Většinou publikoval pod pseudonymem "Beda".

V roce 1913 se seznámil se skladatelem Franzem Lehárem a v roce 1916 pro Lehára napsal operetní libreto Der Sterngucker.

V roce 1918 na konci světové války, byl ve věku 34 let, povolán do armády. Dosáhl sice důstojnické hodnosti, ale po zkušenostech z války zůstal po celý život antimilitaristou.

Ve 20. letech 20. století se Löhner stal jedním z nejvyhledávanějších libretistů a textařů ​​ve Vídni.

Zatčení a transport

[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. března 1938, podle jiných zdrojů 14. března 1938, jeden nebo dva dny po připojení Rakouska k nacistickému Německu byl Löhner-Beda zatčen a s prvním „transportem celebrit“ byl v dubnu 1938 deportován do koncentračního tábora Dachau a 23. září 1938 byl deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Tam koncem roku 1938 napsal text pro píseň Buchenwaldlied, pro kterou složil melodii skladatel Hermann Leopoldi.

Dne 7. října 1942 byl Löhner-Beda transportován do Osvětimi, kde byl na nucených pracích v továrně Buna společnosti IG Farben AG a kde byl dne 4. prosince 1942 zabit.

Výběr z díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Der fromme Silvanus (1910, Hudba: Leo Ascher, UA.: Kabarett Fledermaus, Wien)
  • Rampsenit (1910, Hudba: Leo Ascher)
  • Das Salonfräulein (1910, Hudba: Leo Ascher)
  • Die keusche Suzanne (1910, Hudba: Leo Ascher)
  • Das verdeckte Gesicht (1912, UA.: Kabarett Fledermaus, Wien)
  • Entente Cordiale (1912, UA.: Kabarett Fledermaus, Wien)
  • So wird's gemacht (1913, spoluautor: Robert Blum, Hudba: Richard Haller, UA: Kabarett Fledermaus, Wien)
  • Der Sterngucker (1916, Hudba: Franz Lehár)
  • Ich hab’ mein Herz in Heidelberg verloren (1927, spoluautor: Ernst Neubach und Bruno Hardt-Warden, Hudba: Fred Raymond)
  • Friederike (1928, Hudba: Franz Lehár)
  • Das Land des Lächelns, česky Země úsměvů (1929, Hudba: Franz Lehár)
  • Viktoria und ihr Husar (1930 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Paul Abraham)
  • Frühling im Wienerwald (1930, spoluautor: Fritz Lunzer, Hudba: Leo Ascher)
  • Schön ist die Welt (1930, Hudba: Franz Lehár)
  • Die Blume von Hawaii (1931 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Paul Abraham)
  • Ball im Savoy (1932 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Paul Abraham)
  • Rosen im Schnee (1932/33 spoluautor: Bruno Hardt-Warden, Hudba: Heinrich Strecker und Oskar Jascha)
  • Die Katz` im Sack! (1933, Hudba: Michael Eisemann)
  • Giuditta (1934 spoluautor: Paul Knepler, Hudba: Franz Lehár)
  • Märchen im Grand-Hotel, (1934 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Paul Abraham)
  • Der Prinz von Schiras, (1934 spoluautor: Ludwig Herzer, Hudba: Joseph Beer)
  • Dschainah, das Mädchen aus dem Tanzhaus (1935 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Paul Abraham)
  • Auf der grünen Wiese (1936 spoluautor: Hugo Wiener, Hudba: Jára Beneš)
  • Polnische Hochzeit (1937 spoluautor: Alfred Grünwald, Hudba: Joseph Beer)
  • Lasset die Kleinen zu mir kommen …! (Tragödie in vier Akten, Drehbuch, Regie: Max Neufeld; mit Liane Haid, Liesl Günther, Max Neufeld, Karl Ehmann, UA Wien, 20. Februar 1920)
  • Sechs Mädchen suchen Nachtquartier (Drehbuch, 1928)
  • hab’ an alten Daimler (Parodie auf das Wiener Fiakerlied, Hudba: Gustav Pick)
  • Leb wohl, schwarzbraunes Mägdelein (Hudba: Ralph Erwin 1922)
  • Ein feiner Vogel ist der alte Pelikan! (Foxtrot, Hudba: Ralph Erwin 1923)
  • Wiedersehen (Valse boston, Hudba: Ralph Erwin 1923)
  • Sonne, liebe Sonne, schenk mir einen Strahl (Hudba: Ralph Erwin 1923)
  • L’Origan (Double-Foxtrot, Hudba: Ralph Erwin 1924)
  • Frühlingstraum (Foxtrot-Serenade, Hudba: Ralph Erwin 1923)
  • Wenn ich Dich seh, da muß ich weinen (Shimmy, Hudba: Artur M. Werau 1923)
  • Die Blanka, ja die Blanka (Foxtrot, Hudba: Jára Beneš 1924)
  • Oh Katharina. Onestep-Schlager. Hudba: Richard Fall. 1924.
  • Die große Welt (Wanderlied, Hudba: Ralph Erwin 1925)
  • Im Ural fiel auf’s Eis (Russischer Foxtrot, Hudba: Ralph Erwin 1926)
  • Trink und schließ die Augen zu! (Lied und Blues, Hudba: Ralph Erwin 1927)
  • Du bist die Frau, von der ich träume (Lied und Tango, Hudba: Ralph Erwin 1931)
  • In der Bar zum Krokodil (Onestepp; Hudba: Willy Engel-Berger; gesungen u. a. von Paul O’Montis und den Comedian Harmonists)
  • Du schwarzer Zigeuner (Tango; Adapce Cikánky od Karla Vacka)
  • Laila (Lied) (Tango; Hudba: Adolf Dauber, 1960 durch die Version der „Regento Stars“ bekanntgeworden.)
  • Drunt’ in der Lobau (Hudba: Heinrich Strecker)
  • Ausgerechnet Bananen (deutscher Text von Yes! We Have No Bananas von Frank Silver und Irving Cohn)
  • Ich hab’ mein Herz in Heidelberg verloren (zusammen mit Ernst Neubach, Hudba: Fred Raymond)
  • Oh, Donna Clara (Tango; Hudba: Jerzy Petersburski)
  • Wo sind deine Haare, August? (Foxtrott; Hudba: Richard Fall)
  • Was machst du mit dem Knie, lieber Hans? (Paso Doble; Hudba: Richard Fall)
  • Dein ist mein ganzes Herz (aus Das Land des Lächelns; zitiert im gleichnamigen Rocksong von Heinz Rudolf Kunze)
  • Freunde, das Leben ist lebenswert (aus Giuditta)
  • Meine Lippen, sie küssen so heiß (aus Giuditta)
  • Liebe Katharina, komm zu mir nach China! (Lied und Foxtrott; Hudba: Richard Fall)

Další díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Getaufte und Baldgetaufte (Satiren). Wien 1908
  • Israeliten und andere Antisemiten (Satiren). Huber & Lahme, Wien 1909
  • Die milde Marie und andere Gemeinheiten (Satiren und Chansons). Bondy, Berlin 1910
  • Neue Satiren. 1912
  • Der Gerüchterstatter und anderes. Löwit-Verlag, Wien 1915
  • Wie man sich trefft im Ampezzotal. Löwit-Verlag, Wien 1916
  • Bomben und Granaten (Sammlung satirisch-humoristischer Gedichte). Wiener Sonn- und Montagszeitung / Steinmann, Wien 1916
  • Die Muse im Negligee. Löwit-Verlag, Wien 1919
  • Ecce ego! (Lieder und Gedichte). Löwit-Verlag, Wien 1920

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Löhner-Beda na německé Wikipedii.