Friedrich Thiemann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich Thiemann

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Sedmihradského zemského sněmu
Ve funkci:
1863 – ???

Narození cca 1811
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. května 1867
Baia Mare
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich Thiemann (cca 1811 Čechy[1]26. května 1867 Baia Mare[2]) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později vysoký státní úředník v Čechách a Sedmihradsku.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Čechách jako český Němec.[1] Roku 1849 se uvádí jako Friedrich Thieman, vrchní soudní úředník v Sloupu v Čechách (Bürgstein).[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejných aktivit. Byl tehdy v popředí politického dění v obci Sloup v Čechách. Inicioval založení zdejší národní gardy.[5] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rumburk. Tehdy se uváděl coby vrchní soudní úředník.[6] Řadil se k sněmovní levici.[7] Když vláda v březnu 1849 přikročila k oktroji ústavy a rozpuštění Říšského sněmu, byl Thiemann jediným z 16 poslanců pozvaných k ministrovi Stadionovi, který s krokem vlády souhlasil, s odůvodněním, že to pomůže obchodu a průmyslu.[8] Podle některých zdrojů byl v roce 1848 zvolen i za poslance celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[1] Databáze poslanců ovšem jeho jméno neuvádí.[9]

Po roce 1850 dlouhodobě zastával různé vysoké úřednické posty ve státní správě. V roce 1851 se uvádí Friedrich Thiemann jako okresní hejtman v Teplicích. Inicioval založení tamní spořitelny.[10] Z tohoto postu v Teplicích odešel v roce 1854, kdy byl povolán za krajského komisaře do sedmihradského města Orăștie (Broos).[11] Na postu krajského hejtmana v tomto městě setrval do roku 1859, kdy byl převeden v téže funkci do města Bistrița (Bistritz).[12] Roku 1862 se zmiňuje jako místodržitelský rada ve Vídni.[13]

Roku 1863 byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm.[1] V roce 1864 udělilo sedmihradské město Sibiň (Hermannstadt) poslanci Friedrichu Thiemannovi čestné občanství.[14] V květnu 1865 mu císař udělil hodnost dvorního rady.[15]

Zemřel v květnu 1867 ve městě Baia Mare (Nagybánya) v Uhersku ve věku 56 let.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Fremden-Blatt, 28. 8. 1863, s. 3.
  2. a b Kleine Chronik. Wiener Zeitung. Červen 1867, čís. 133, s. 8. Dostupné online. 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 177. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (německy) 
  7. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  8. Národní politika, 19. 3. 1910, s. 1.
  9. Personendaten [online]. gesis.org [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-03. (německy) 
  10. Reichenberger Zeitung, 7. 7. 1938, s. 11.
  11. Der Siebenbürger Bote, 20. 10. 1854, s. 2.
  12. Kronstädter Zeitung, 6. 3. 1859, s. 1.
  13. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, 2. 8. 1862, s. 4.
  14. Wiener Zeitung, 15. 10. 1864, s. 1.
  15. Wiener Zeitung, 4. 5. 1865, s. 1.