Freeganismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Freeganismus (nebo také freeganství) je praxe a ideologie založená na omezené účasti v konvenční ekonomice a na minimální spotřebě zdrojů, zejména využíváním předmětů a především jídla, které byly vyhozeny.[1] Freegani se vymezují se proti konzumní společnosti, plýtvání a nespravedlivé distribuci bohatství ve světě[2]. Vychází z přesvědčení, že kvůli dnes fungujícímu systému ovládanému touhou po zisku a moci jsou vykořisťováni lidé, zvířata i příroda[3]. Freegani se snaží o minimální účast v konvenční ekonomice a minimální spotřebu zdrojů a hledají alternativní způsoby, jak se uživit, mezi které patří dumpster diving, tedy vybírání popelnic, odkud získávají jídlo, případně další vyhozené, přitom znovu použitelné věci, mezi takové aktivity můžeme zařadit i dobrovolná nezaměstnanost, squatting, stopování, opravování rozbitých produktů, guerrillové zahradničení a další environmentálně šetrné a bezpeněžní aktivity, zároveň se snaží omezit čas strávený v práci.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo freegan vzniklo spojením slov ‚free‘ a ‚vegan‘: veganství je založené na odmítnutí využívání zvířat pro lidskou potřebu, vegan tedy nekupuje žádné živočišné výrobky, zatímco freegan se odmítá na konvenční ekonomice podílet úplně. Ač je veganství s freeganstvím pevně spjato a vegani se často nesoustředí jen na nezneužívání zvířat, ale i planety jako celku, freegani konzumují i živočišné produkty, pokud už jednou skončily v popelnici a jsou určené k likvidaci. V češtině bychom pro freegany mohli použít označení paběrkáři.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Freeganství vzniklo v šedesátých letech v Americe, slovo freegan vymyslel až v roce 1994 Keith McHenry, spoluzakladatel anarchistické skupiny Food not Boombs. V roce 1999 vznikla brožura "Why Freegan?" napsaná bubeníkem Warrenem Oakesem, která tento pojem definuje. Vznikla stránka freegan.info, začali se pořádat pravidelné schůze a workshopy a freeganství se rozšířilo do povědomí veřejnosti. Freeganství se poslední dobou objevilo i v českém tisku, např. na stránkách České televize,[5] Ona.idnes.cz[6] nebo Novinky.cz,[7] tyto konkrétní články se ale zabývají spíše fenoménem dumpster divingu a nevěnují se širšímu významu freeganství.

Aktivity freeganů[editovat | editovat zdroj]

Získávání jídla[editovat | editovat zdroj]

Na světě se kolem 1/3 všeho vyprodukovaného jídla, tedy kolem 1,3 mld tun jídla, ročně znehodnotí nebo vyhodí[8], zároveň ale 795 milionů lidí (1 z 9) trpí chronickou podvýživou (jinak řečeno hladem) v roce 2014 až 2016[9]. To je podle freeganů jeden z důsledků nefunkčního systému, proti kterému se vymezují.

Praxe získávání vyhozených produktů ze supermarketů se obecně nazývá garbage picking, v západní Evropě se nejčastěji používá termín z britské angličtiny skipping nebo termín z americké angličtiny dumpster diving. Jde o získávání jídla z popelnic a zejména z kontejnerů u supermarketů a obchodů, kde končí potraviny kvůli prošlému datu spotřeby, poškozenému obalu nebo po dovezení nové várky zboží od dodavatele. V popelnicích ale nekončí jen jídlo, ale i oblečení, nábytek, hračky, nářadí a jiné předměty denní potřeby.

Sbírání potravy v přírodě a městské zahrady[editovat | editovat zdroj]

Freegani se také mohou účastnit paběrkování na polích, kde zůstává nesklizená zelenina, která nevyhovuje požadavkům odběratele, přestože je nepoškozená a konzumovatelná[10]. Související aktivitou je také guerrillové zahradnictví (guerrilla gardening), které spočívá v osázení nevyužité půdy na veřejných prostranství, nebo sbírání potravy v přírodě a samozásobitelství.[11] Na hnojení takto využívané půdy se často využívá část potravin získaných z odpadních kontejrnerů a místo běžného kompostování často používají tzv. vermikompost, což umožňuje lepší využití omezené plochy na pěstování. Část "přírodních" freeganů má na venkově usedlosti, které jsou plně soběstačné nejen potravinově, ale i energeticky a tito lidé žijí zcela "mimo systém" – autonomně.[12]

Sdílení[editovat | editovat zdroj]

Další aktivita, která je spojována s freeganským hnutím je sdílení, které navazuje na anarchistickou myšlenku kultury darů. Například síť Food Not Bombs (Potrava místo bomb) využívá jídla, které by se jinak vyhodilo, k vaření teplých jídel pro každého, která rozdává na ulicích. Podobně hnutí Really, Really Free Markets pořádá akce, na kterých si freegani vyměňují nejen předměty, ale i znalosti a dávají si dary a jídlo. Obdobně fungují i tzv. "obchody zdarma (Free store), kde si zákazníci mění zboží a služby mimo monetární systém. Často takto freegani sdílejí s ostatními také jídlo získané z odapadních konternerů.[13]

Freegani také prosazují sdílení dopravních prostředků, například využíváním sdílených aut či autostopem. Využívají též systém sdílení kol, opravují nalezená a rozbitá jízdní kola a učí také ostatní členy komunity, jak si kola opravovat. Díky těmto nabytým manuálním zručnostem má jejich doprava velmi malou ekologickou stopu.

Squatting[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Squatting.

Zatímco někteří lidé nemají kde bydlet a musejí čelit problémům života na ulici, existuje spousta domů, které jsou neobydlené a chátrají, ať už v rukou veřejné správy nebo soukromníků, kteří je zanedbávají. Freegani věří, že bydlení je právo, ne privilegium, a součástí freeganství je tedy i squatting, neboli obydlení a renovování nevyužívané, často chátrající budovy, které je často spojené i s pořádáním kulturně-vzdělávacích akcí. V Praze od roku 2014 funguje squatt Autonomní sociální centrum Klinika, kde se pořádají jazykové kurzy, koncerty, přednášky i lidová kuchyně (rozdávání jídla zadarmo z vydumpsterovaných potravin) (leden 2016).

Méně práce[editovat | editovat zdroj]

Méně práce je další složkou freeganismu. Freeganové se staví proti práci, vykonávané pouze za účelem hromadění hmotných věcí. Tvrdí, že jejich potřeba práce je snížena tím, že potřebují pouze základní potřeby a většinu že získávají ze zbytků z odpadu. Podle freeganů jim méně práce v zaměstnání uvolňuje další čas pro politické akce a zároveň se vyhýbají takovým úkolům, které vidí ztrátu cenného času, kdy jim rozkazuje někdo jiný, které jim přináší stres, nudu, monotónnost, a v mnoha případech i rizika pro fyzickou a psychickou pohodu.[14] Stejně jako u squattingu je však velmi často liší teorie a praxe. V průzkumech se samostatní freeganové liší - část z nich pracuje pouze občas, část pracuje důsledně v organizacích prosazujících sociální spravedlnost a část z nich má normální konvenční zaměstnání.[15]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pelikán, Vojtěch: Jak se žije z českého odpadu - článek v časopise Sedmá generace 2/2009
  • Lojdová, Kateřina: Zvol si mou cestu!: edukační aktivity subkultury freeganů ve veřejném prostoru. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 132 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, č. 425. ISBN 978-80-210-7478-1.
  • Baráková, Daniela. Freeganismus - více než životní styl [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013, [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
  • Barnard, Alex (2016). Freegans: Diving into the Wealth of Food Waste in America. University of Minnesota Press. ISBN 978-0-8166-9813-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARNARD, ALEX V., 1987-. Freegans : diving into the wealth of food waste in America. Minneapolis: [s.n.] xiv, 294 pages s. Dostupné online. ISBN 9780816698110, ISBN 0816698112. OCLC 928613370 
  2. BARÁKOVÁ, Daniela. Freeganismus - více než životní styl [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  3.  : freegan.info. freegan.info [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  4. PELIKÁN, Vojtěch. Jak se žije z českého odpadu?. Sedmá generace [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  5. TELEVIZE, Česká. Freegani bojují proti plýtvání. Vybírají potraviny z kontejnerů. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. 
  6. Na vlastní kůži jsme se ponořili do popelnice a stali se freegany. iDNES.cz [online]. 2015-08-03 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  7. Jídlo z popelnic? Proč ne. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (česky) 
  8. GUNASEKERA, Don. Food production: Cut food waste to help feed world. Nature. 2015-08-27, roč. 524, čís. 7566, s. 415–415. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/524415a. (anglicky) 
  9. 2016 World Hunger and Poverty Facts and Statistics - World Hunger. World Hunger. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (anglicky) 
  10. Kde se plýtvá - Zachraň jídlo. Zachraň jídlo. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (česky) 
  11. Wild Food Adventures [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. GROSS, Joan. Capitalism and Its Discontents: Back-to-the-Lander and Freegan Foodways in Rural Oregon. Food and Foodways. 2009-06-11, roč. 17, čís. 2, s. 57–79. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 0740-9710. DOI:10.1080/07409710902925797. (anglicky) 
  13. BARNARD, Alex V. ‘Waving the banana’ at capitalism: Political theater and social movement strategy among New York’s ‘freegan’ dumpster divers. Ethnography. 2011-12, roč. 12, čís. 4, s. 419–444. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 1466-1381. DOI:10.1177/1466138110392453. (anglicky) 
  14. : freegan.info [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. EDWARDS, Ferne; MERCER, David. Gleaning from Gluttony: an Australian youth subculture confronts the ethics of waste. Australian Geographer. 2007-11, roč. 38, čís. 3, s. 279–296. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 0004-9182. DOI:10.1080/00049180701639174. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]