Freeganismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Freeganismus (nebo také freeganství) je praxe a ideologie založená na omezené účasti v konvenční ekonomice a na minimální spotřebě zdrojů, zejména využíváním předmětů a především jídla, které byly zbytečne vyhozeny.[1][2] Freegani se vymezují proti konzumní společnosti, plýtvání a nerovnoměrné distribuci bohatství ve světě.[3] Freegani jsou přesvědčeni, že dnešní ekonomický systém cílící na zisk vykořisťuje lidi, zvířata i přírodu.[4][5] Snaha o minimální využívání zdrojů (tedy i peněz) vede u freeganů k participaci v rámci alternativním způsobů obživy, které mohou být v některých státech nesmyslne i za hranou zákona.[6] Jde především o využívaní volných zdrojú, tedy aktivity jako dumpster diving vybírání popelnic s cílem zachránit předmety, jídlo, případně další vyhozené, znovupoužitelné věci, které nekdo vyhodil přitom jim nic není před zbytečnou likvidací, dále pak dobrovolná nezaměstnanost, squatting, stopování, opravování rozbitých produktů, guerrillové zahradničení a další aktivity snažící se o šetrnost k životnímu prostředí a šetření peněz.[7][1][5]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo freegan vzniklo spojením slov ‚free‘ a ‚vegan‘: veganství je založené na odmítnutí využívání zvířat pro lidskou potřebu. Vegan tedy nekupuje žádné živočišné výrobky, zatímco freegan se odmítá na konvenční ekonomice podílet úplně.[8] Ač je veganství s freeganstvím pevně spjato a vegani se často nesoustředí jen na nezneužívání zvířat, ale i životního prostředí jako celku, freegani konzumují i živočišné produkty, pokud už jednou skončily v popelnici a jsou určené k likvidaci ale nic jim není. V češtině bychom pro freegany mohli použít označení paběrkáři.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Freeganství vzniklo v devadesátých letech v Americe[10], slovo freegan vymyslel až v roce 1994 Keith McHenry, spoluzakladatel anarchistické skupiny Food not Boombs. V roce 1999 vznikla brožura "Why Freegan?" napsaná bubeníkem Warrenem Oakesem, která tento pojem definuje. Vznikla stránka freegan.info, začali se pořádat pravidelné schůze a workshopy a freeganství se rozšířilo do povědomí veřejnosti. Freeganství se poslední dobou objevilo i v českém tisku, např. na stránkách České televize,[10] Ona.idnes.cz[11] nebo Novinky.cz,[12] tyto konkrétní články se ale zabývají spíše fenoménem dumpster divingu a nevěnují se širšímu významu freeganství.

Aktivity freeganů[editovat | editovat zdroj]

Jídlo získané z odpadu ve švédském Stockholmu.

Získávání jídla[editovat | editovat zdroj]

Získávání jídla z odpadu získalo freeganům popularitu v médiích.[10][1] Praxe získávání vyhozených produktů ze supermarketů se obecně nazývá garbage picking, v západní Evropě se nejčastěji používá termín z britské angličtiny skipping nebo termín z americké angličtiny dumpster diving. Jde o získávání jídla z popelnic a zejména z kontejnerů u supermarketů a obchodů, kde končí potraviny kvůli prošlému datu spotřeby, poškozenému obalu nebo po dovezení nové várky zboží od dodavatelei prešto že mu mnohokrát nic není a je scela jedlé a upotřebitelné. V popelnicích získávají jídlo, ale i oblečení, nábytek, hračky, nářadí a jiné předměty denní potřeby kterím niec není jen je nekdo hodil do popelnice.

Na světě se kolem 1/3 všeho vyprodukovaného jídla, tedy kolem 1,3 mld tun jídla, ročně znehodnotí nebo vyhodí[13], zároveň ale 795 milionů lidí (1 z 9) trpí chronickou podvýživou (jinak řečeno hladem) v roce 2014 až 2016.[14] To je podle freeganů jeden z důsledků nefunkčního systému, proti kterému se vymezují. Takto získané jídlo nevyužívají jen pro vlastní spotřebu, ale i k rozdáni potřebným.[15]

V mnoha zemích je však braní odpadků na hranici zákona, v ČR je dle platné legislativy navíc kvalifikováno jako krádež (při hodnotě věcí do 5 000 korun jako přestupek).[6] Naopak v mnoha státech USA je odpad považovaný za veřejné vlastnictví, neboť se jí majitel dobrovolně vzdal a přebírání odpadu tedy za trestný čin považované není.[16] V některých státech (jako Velká Británie) není vztah obchodů a jejich odpadu pro změnu zákonně zřejmý a freegani se tak běžně uchylují k vybírání odpadu v nočních hodinách.[7]

Sbírání potravy v přírodě a městské zahrady[editovat | editovat zdroj]

Freegani se také mohou účastnit paběrkování na polích, kde zůstává nesklizená zelenina, která nevyhovuje požadavkům odběratele, přestože je nepoškozená a konzumovatelná[17]. Související aktivitou je také guerrillové zahradnictví (guerrilla gardening), které spočívá v osázení nevyužité půdy na veřejných prostranství, nebo sbírání potravy v přírodě a samozásobitelství.[5][18] Na hnojení takto využívané půdy se často využívá část potravin získaných z odpadních kontejrnerů a místo běžného kompostování často používají tzv. vermikompost, což umožňuje lepší využití omezené plochy na pěstování. Část "přírodních" freeganů má na venkově usedlosti, které jsou plně soběstačné nejen potravinově, ale i energeticky a tito lidé žijí takzvaně zcela "mimo systém" – autonomně.[19]

Sdílení[editovat | editovat zdroj]

Další aktivita, která je spojována s freeganským hnutím je sdílení, které navazuje na anarchistickou myšlenku kultury darů.[15] Například síť Food Not Bombs (Jídlo místo bomb) využívá jídla, které by se jinak vyhodilo, k vaření teplých jídel pro každého, která rozdává na ulicích. Podobně hnutí Really, Really Free Markets pořádá akce, na kterých si freegani vyměňují nejen předměty, ale i znalosti a dávají si dary a jídlo. Obdobně fungují i tzv. "obchody zdarma" (Free store), kde si zákazníci mění zboží a služby mimo monetární systém. Často takto freegani sdílejí s ostatními také jídlo získané z odpadních kontejnerů.[20]

Freeganský squat v New Yorku.

Freegani také prosazují sdílení dopravních prostředků, například využíváním sdílených aut či autostopu. Využívají též systém sdílení kol, opravují nalezená a rozbitá jízdní kola a učí také ostatní členy komunity, jak si kola opravovat. Díky tomu má jejich doprava velmi malou ekologickou stopu.[5]

Squatting[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Squatting.

Freegani věří, že bydlení je právo, ne privilegium.[4] Součástí freeganství je tedy i squatting, neboli obydlení a renovování nevyužívané, často chátrající budovy (často v soukromém vlastnictví, kdy vlastník budovu nevyužívá), které je často spojené i s pořádáním kulturně-vzdělávacích akcí. V Praze od roku 2014 fungoval squatt Autonomní sociální centrum Klinika, kde se pořádají jazykové kurzy, koncerty, přednášky i lidová kuchyně (rozdávání jídla zadarmo z "vydumpsterovaných" nebo darovaných potravin). Činnost centra byla ukončena po exekuci budovy a jejím převzetím společností SŽDC na počátku roku 2019.[21]

V ČR je squatting považován za protiprávní jednání ve smyslu dlouhodobějšího pobytu na určitém místě v majetku druhé osoby bez povolení, pouhé přespání do této kategorie nespadá.[22]

Méně práce[editovat | editovat zdroj]

Freegani se staví proti práci vykonávané pouze za účelem hromadění hmotných věcí.[5] Jejich potřeba klasického zaměstnání je podle nich snížena omezením se pouze na základní potřeby (jídlo, ošacení, bydlení atd.) a většinu toho získávají ze zbytků z odpadu. Podle freeganů jim méně práce v zaměstnání uvolňuje další čas pro politické aktivity a zároveň se vyhýbají takovým úkolům, které vidí jako ztrátu cenného času, nebo které jim přikazuje někdo jiný, přináší jim stres, nudu, monotónnost a ohrožují jejich fyzickou a psychickou pohodu.[23] Freegani proto ale nemusí být automaticky líní, mnoho z nich čas vynakládá na práci v dobrovolnických organizacích (oprava rozbitých věcí, vaření jídla pro potřebné, starost o opuštěná zvířata, lidskoprávní organizace apod.).[5][16] Stejně jako u squattingu se tak velmi často liší teorie a praxe. V průzkumech se freegani velmi liší - část z nich pracuje pouze občas, část pracuje důsledně v dobrovolnických organizacích a část z nich má normální konvenční zaměstnání.[24]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Freegani bývají společností kritizováni za to, že brojí proti konzumu, který jim však poskytuje základní obživu a nemohli by bez něj existovat (viz vybírání odpadků apod.).[25] Nicméně cílem freeganů není zachování jejich koexistence s konzumem, ale jeho omezení a návrat k životu v menších komunitách, větší soběstačnosti a snížení spotřeby zdrojů.[5] Mezi lidmi navíc vzbuzuje často extrémní odpor způsob freeganské obživy, tedy vybírání odpadků, a jeho zdravotní rizika. Samotní freegani však argumentují tím, že tento strach pramení z přehnaných interpretací starších studií o mikrobiotě a nikoho z nich jídlo z odpadu na zdraví neohrozilo.[1][5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pelikán, Vojtěch: Jak se žije z českého odpadu - článek v časopise Sedmá generace 2/2009
  • Lojdová, Kateřina: Zvol si mou cestu!: edukační aktivity subkultury freeganů ve veřejném prostoru. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 132 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, č. 425. ISBN 978-80-210-7478-1.
  • Baráková, Daniela. Freeganismus - více než životní styl [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013, [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
  • Barnard, Alex (2016). Freegans: Diving into the Wealth of Food Waste in America. University of Minnesota Press. ISBN 978-0-8166-9813-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d MORÉ, Victoria C. Dumpster Dinners: An Ethnographic Study of Freeganism. Journal for Undergraduate Ethnography. 2011, roč. 1, čís. 1, s. 43–55. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. ISSN 2369-8721. DOI:10.15273/jue.v1i1.8004. (anglicky) 
  2. BARNARD, ALEX V., 1987-. Freegans : diving into the wealth of food waste in America. Minneapolis: [s.n.] xiv, 294 pages s. ISBN 9780816698110, ISBN 0816698112. OCLC 928613370 
  3. BARÁKOVÁ, Daniela. Freeganismus - více než životní styl [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2013 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  4. a b  : freegan.info. freegan.info [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h How Freegans Work. HowStuffWorks [online]. 2007-09-13 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Kliková, Jana, and Lenka Brunclíková. "Dumpster diving: Mezi etikou a zákonem." AntropoWebzin 1-2 (2017): 31-38.
  7. a b PERKIN, Bethany. Freegan freshers: the students making savings by living off waste. The Guardian. 2015-01-23. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  8. LaPierre, N. (2014). Viable Freeganism?.Online: https://digitalcommons.esf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1006&context=citywild
  9. PELIKÁN, Vojtěch. Jak se žije z českého odpadu?. Sedmá generace [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  10. a b c TELEVIZE, Česká. Freegani bojují proti plýtvání. Vybírají potraviny z kontejnerů. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. 
  11. Na vlastní kůži jsme se ponořili do popelnice a stali se freegany. iDNES.cz [online]. 2015-08-03 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  12. Jídlo z popelnic? Proč ne. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (česky) 
  13. GUNASEKERA, Don. Food production: Cut food waste to help feed world. Nature. 2015-08-27, roč. 524, čís. 7566, s. 415–415. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/524415a. (anglicky) 
  14. 2016 World Hunger and Poverty Facts and Statistics - World Hunger. World Hunger. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (anglicky) 
  15. a b Shantz, J. (2005, October). One person's garbage... Another person's treasure: Dumpster diving, freeganism, and anarchy. In Verb (Vol. 3, No. 1).
  16. a b Freegan Movement - Principles & Problems of Freeganism [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Kde se plýtvá - Zachraň jídlo. Zachraň jídlo. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (česky) 
  18. Wild Food Adventures [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. GROSS, Joan. Capitalism and Its Discontents: Back-to-the-Lander and Freegan Foodways in Rural Oregon. Food and Foodways. 2009-06-11, roč. 17, čís. 2, s. 57–79. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 0740-9710. DOI:10.1080/07409710902925797. (anglicky) 
  20. BARNARD, Alex V. ‘Waving the banana’ at capitalism: Political theater and social movement strategy among New York’s ‘freegan’ dumpster divers. Ethnography. 2011-12, roč. 12, čís. 4, s. 419–444. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 1466-1381. DOI:10.1177/1466138110392453. (anglicky) 
  21. Exekutor brousí kolem Kliniky. Po člence kolektivu požaduje 1,6 milionu korun | Domov. Lidovky.cz [online]. 2019-02-15 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (česky) 
  22. IVAN, Prouza. Squatting jako střet práva na pokojné užívání vlastnictví a práva na bydlení. , 2011 [cit. 2019-08-25]. . Masarykova univerzita, Právnická fakulta. . Dostupné online.
  23. : freegan.info [online]. [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. EDWARDS, Ferne; MERCER, David. Gleaning from Gluttony: an Australian youth subculture confronts the ethics of waste. Australian Geographer. 2007-11, roč. 38, čís. 3, s. 279–296. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. ISSN 0004-9182. DOI:10.1080/00049180701639174. (anglicky) 
  25. CORLISS, Jamie. Reused Refuse: Freeganism and the Shifting Hegemonies of Consumption and Waste. Cultural Studies Capstone Papers. 2014-05-16. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]