Fred West

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fred West
Základní údaje
Rodné jméno Frederick Walter Stephen West
Datum narození 29. září 1941
Místo narození Much Marcle, Herefordshire Anglie
Datum úmrtí 1.ledna 1995
Zatčení 25. února 1994
Oběť
Modus operandi strangulace, znásilnění, incest, pedofilie
Počet obětí 12+
Období vraždění 1967-1987
Stát vraždění Spojené království Spojené království

Fred West (29. září 1941, Much Marcle, Herefordshire, Anglie, Spojené království - 1. ledna 1995, Winson Green, Birmingham, Anglie, Spojené království) byl anglický sériový vrah, který unesl, trýznil, znásilňoval a zabil několik mladých žen společně se svou manželkou Rosemary Westovou. Westovi se řadí mezi nejhorší vrahy Anglie, nejen kvůli jejich brutalitě k uneseným ženám a dívkám, ale především k nedozírnému týrání jejich vlastních dětí - dceru Heather společně zabili a zakopali na dvorku domu, aby nevyzradila mnohočetné incesty mezi všemi rodinnými příslušníky. Soud nestačil Freda Westa odsoudit, jelikož Frederick se 1. ledna roku 1995 oběsil na prostěradle ve vazební cele.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Frederickovo mládí[editovat | editovat zdroj]

Fred West se narodil 29. září roku 1941 v anglickém Herefordshiru Walterovi a Daisy Westovým. Walter West byl despotický otec vůči ženskému pohlaví, fyzicky a především sexuálně napadal své dcery, které již od útlého věku zcela pravidelně Waltera sexuálně uspokojovaly. Ani matka ale nebyla oporou, tvrdí se, že Daisy zase sexuálně útočila na mužskou část rodiny. Existuje domněnka, že Frederick West ztratil panictví ve dvanácti letech právě se svou matkou. Fred měl dalších 6 sourozenců, nejraději ale měl svého bratra Johna, se kterým se neustále vzájemně kryli při jakémkoli nestandardním jednání. V jejich domácnosti byl incest zcela běžný jev, proto později deviantní chování vůči svým dcerám Fredovi přišlo jako samozřejmost. Dokazuje to i výpověď jedné z dcer, která potvrdila, že byla znásilňována nejen Fredem, ale i Johnem a dědou Walterem.

Další v jejich domácnosti běžnou úchylkou byl sexuální styk se zvířaty. Jelikož bydleli na statku, měli spousty hospodářských zvířat. Walter obětavě Fredovi názorně ukazoval, jak se lze sexuálně uspokojit na zvířatech a právě zde se začínají zapouštět kořeny sodomie do velmi mladého Freda. Otec neustále Fredericka popouzel k jakémukoli aktu, který ho zrovna v dětské hlavě napadl. Jediné pravidlo, které mu vtloukal do hlavy, bylo nikdy se nenechat nikým chytit. Ve volném čase tak Fred ukájel sexuální fantazie na zvířatech na statku, kde testoval hranice možností.

Frederick byl nevzdělaný, velmi záhy školu opustil, špatně četl, psát skoro neuměl. Byl extrémně zručný a velmi pracovitý. Na otcově statku pracoval ochotně a žádná manuální práce pro něj nebyla neproveditelná. Co neuměl, mu ukázal otec. Byl také velmi výřečný a u vrstevníků oblíbený. Často lhal, povídky a příběhy si vymýšlel, byl vtipný. To byla jeho krycí maska i v dospělosti.

28. listopadu 1958 Frederick měl nehodu na motorce, při které utrpěl frakturu lebky. Jeho rodiče poté tvrdili, že po nehodě přicházely záchvaty vzteku, často zcela neopodstatněně.

V devatenácti letech opustil domov, jelikož utekl trestu za sex s 13letou dívkou, která otěhotněla.

První manželství a první vražda[editovat | editovat zdroj]

Fred se uplatnil jako pomocná síla na lodi a díky své nové práci se dostal až do Skotska. Zde potkal prostitutku Catherine Costellovou (* duben 1944), které důvěrně říkal Rena; byla již v 5. měsíci těhotenství s jiným mužem, se kterým se již nikterak nestýkala. Fred se ujal zažité role despoty, jejich domácnost byla plná násilí. Přesto si ho Rena vzala (17. 11. 1962) a zanedlouho poté porodila prvorozenou dceru Charmaine (* březen 1963). Vzhledem k okolnostem se Frederick Charmaine ochotně ujal a přijal ji za vlastní. Druhou dceru Ann-Marii (* červenec 1964) Rena počala s Frederickem. Její životní styl se ale neslučoval s tradiční výchovou dětí a velmi často opouštěla domov na dlouhé týdny, někdy i měsíce, a tak výchova dětí zbyla na Fredovi. V době Reniny nepřítomnosti Frederick mnoho nestrádal a velmi často si zval do domácnosti mladé ženy nejen na pomoc s výchovou dětí. Roku 1965 Fredericka soužití s Renou omrzelo úplně, vyštval ji z domu, ale o dcery přijít nechtěl. Rena s Fredovou péčí o děti souhlasila pod podmínkou, že je bude moci kdykoli navštívit, s čímž Fred neměl žádný problém. Alespoň do jisté doby.

S výchovou dětí mu pomáhala šestnáctiletá Anna McFallová (* duben 1949), která s ním záhy otěhotněla. Než porodila, Frederick ji stačil zabít (r. 1967), jelikož se stala přítěží. Byla to první oběť Frederickova počínání, ač tělo bylo nalezeno jako poslední ze všech zavražděných dívek - po dlouhých dvaceti sedmi letech. West její tělo zakopal nedaleko od Much Marcle; tělo nejdříve pečlivě rozřezal, hlavu usekl a vedle ostatků položil tělíčko nenarozeného dítěte.

Setkání s Rose a druhá vražda[editovat | editovat zdroj]

Když Fred potkal Rose, poznal v ní to, co se dá nazvat ,spřízněná duše´. To ho přitahovalo. Jejich psychické roviny do sebe svým způsobem zapadaly, takže se mohli navzájem bez problému doplňovat. A jejich fantazie s největší pravděpodobností navzájem splývaly.

Anthony Daniels úryvek z knihy Zpověď sériových vrahů - Zrození vrahů

Když se West seznámil s Rosemary Lettsovou (* listopad 1953), bylo Rose pouhých patnáct let. Stále ženatý Fred velmi brzy našel v Rose spřízněnou duši nejen na poli rodinné harmonie, jelikož byla psychicky velmi silnou ženou, ale především v oblasti sexuálních praktik, kam patřila mimořádně tvrdá sodomie. Rok poté (r. 1969) Rosemary s Fredem začala žít ve společné domácnosti s Frederickovými dcerami, s nimiž se následně přestěhovala v Gloucesteru na Midland Road 25. Zde Rose porodila jejich první dceru Heather (* říjen 1970). S výchovou dětí se nikdy nesžila, byly jí na obtíž a jejich přítomnost nesnášela. Výrazně je omezovala a svůj čas raději věnovala sexuálním hrátkám s Fredem. Svým způsobem za to i mohl nízký věk Rose, ona sama byla ještě naivní mladá žena. Špatný a nesoucitný vztah k dětem jí ovšem zůstal po celý život.

Dítě, které nenáviděla nejvíce, byla nejstarší Fredova dcera, malá Charmaine. V době, kdy si Fred odpykával několikaměsíční trest za krádež ve vězení, Rose malé děti často bila a dožadovala se jejich respektu. Zatímco Ann-Marie se Rosemary bála a často plakala, osmiletá Charmaine i přes všechen teror ani nevzlykla. A pravděpodobně to bylo spouštěčem budoucích událostí. Dodnes není zcela jasné, zdali malou Charmaine zabila pouze Rose nebo i Fred, jelikož datum jejího zmizení se prolínal s datem Fredova propuštění z vězení. Jisté ale je, že vražda Charmaine byla prvním a největším poutem mezi zvrácenou dvojicí; pochopili, že spolu nemají žádné hranice a žádná překážka, a to ani lidský život, jim nemůže vadit ve společné cestě životem.

Smrt Reny a stěhování na Cromwell Street[editovat | editovat zdroj]

Předtím, než se odstěhovali, stačili provést na Midland Road ještě jednu vraždu.

Domu k Fredovi přijela Rena, aby se přijela podívat na své dcery. Bylo jí podezřelé, že o Charmaine dlouho neslyšela nové zprávy. Policie se domnívá, že si ji dokonce chtěla vzít s sebou do Skotska, jelikož si malá Charmaine stěžovala na špatný vztah s Rosemary. Na konci srpna roku 1971 byla Rena spatřena naposledy. Byla odstraněna dvojicí, aby nemohla vyzradit Charmainino zmizení.

V lednu roku 1972 si Fred Rosemary vzal a v létě se jim narodila druhá dcera Mae (* červen 1972). Jelikož se rodina rozrůstala a v bytě na Midland Road už se stěží vešli, přestěhovali se na Cromwell Street 25. Zde si čerství manželé vytvořili hnízdo lásky v bizarním podání, někdy nazýváno jako Dům teroru. Dům zrekonstruovali a sklep si přeměnili nejdříve na prostor pro sexuální hrátky, později se bez velkých změn proměnila v mučírnu pro jejich oběti. Fred vytvořil i pokoj pouze pro Rose v horním patře – pokoj měl průzory a byl vybaven červeným světlem za dveřmi jako výstraha pro děti, aby nevstupovaly dovnitř. Fred totiž začal svoji ženu prodávat jiným mužům na sadomasochistické praktiky, užíval si pozorovat Rose při sexu a Rosemary na oplátku vše prováděla s láskou a pochopením.

Přeživší Caroline Owensová[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1972 Westovi nabídli odvoz stopařce, mladé slečně Caroline Owensové, nyní Robertsové (* 1955). Během cesty Rosemary navrhla Caroline práci opatrovnice pro jejich dcery, načež Carol neváhala a téměř ihned se k Westovým na Cromwell Street nastěhovala. Výjevy, které zanedlouho uviděla, se nikterak neshodovaly s představami, které si vysnila – pochopila, že v této domácnosti není nic v pořádku a rychle chtěla místo opustit, ačkoli se s Rosemary skamarádila a oproti Fredovi si jí oblíbila. Poslední kapkou bylo radostné přiznání Freda, že právě znásilnil tehdy osmiletou Ann-Marii. Pochlubil se i s detaily; Ann-Marii zatáhl do sklepa, tam ji svázal, umlčel a před očima Rose znásilnil. Šokovaná Caroline dostala rovnou od Freda nabídku, zdali by se nechtěla přidat do skupinového sexuálního kruhu lidí, kam s Rosemary také patří. Caroline si ihned zabalila věci a rodinu Westových opustila.

V prosinci téhož roku Carol opět stopovala u silnice, kde naneštěstí jeli Fred s Rose. Když ji uviděli, zastavili a Rosemary se omluvila za Fredovo nevhodné chování. Poprosila Caroline, zdali by se k dětem nevrátila. Ač se Caroline zařekla, že se nebude již nikdy s Westovými stýkat, z důvěry k Rose a pravděpodobně i ze stresové situace nakonec souhlasila. Jakmile se posadila do auta, manželé ji začali sexuálně napadat. Fred ji prudce udeřil do hlavy, až upadla do krátkého bezvědomí. Když se probrala, měla svázané ruce, hlavu oblepenou lepicí páskou a Fred ji nesl do ložnice, která byla určena pro Rosiinu prostituci. Právě tam ji oba znásilňovali, bili, mučili a dusili. Později jí řekli, že poté, co přijdou přátelé, kteří si s ní také užijí, zabijí ji a pohřbí pod dlažbou. Když zůstala Caroline s Fredem o samotě, Fred nejspíše neunesl tíhu svědomí. Rozbrečel se a pod podmínkou, že se vrátí k dětem jako opatrovnice, jí pustí. Carol souhlasila a než si odešla domů pro věci, vypila s Rosemary čaj. Přitom konverzovaly, jako by se nic nestalo. Když se s Westovými rozloučila a slíbila brzké setkání, ihned běžela domů a vše vypověděla matce, se kterou incident nahlásily na policii. Bohužel z ponížení a ze studu Caroline odmítla před soudem vypovídat, a tak Westovi vyvázli pouze s minimální peněžní pokutou.

Po těchto událostech se Caroline potýkala s depresemi, drogovou závislostí i alkoholem, pokusila se o sebevraždu předávkováním sedativy. Její psychická stránka se začala zlepšovat až po zadržení Freda Westa roku 1994. Svědčila proti Rosemary a tím si dokázala, že přebírá svůj život do vlastních rukou. Vdala se, má čtyři děti, ovšem noční můry jí sužují dodneška. V roce 2004 napsala knihu The Lost Girl – její svědectví a výpověď o Fredovi a Rosemary Westových.

Vraždy na Cromwell Street 25[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli manželé vyvázli s minimálním trestem, pochopili, že příště už takové štěstí mít nemusí. Nejen sexuální fantazie, teď dokonce i okolnosti přispěly k rozhodnutí již nikdy nedovolit oběti opustit prostor sklepení, aby mohla vypovědět na policii. Oběť musí zemřít, na tom se oba shodli. To pro Westovy nebyla velká přítěž, ba naopak, mohli své sadistické nároky dokonat až do úplného konce.

Začali vybírat především dívky, po kterých nikdo nebude pátrat – dívky bez domova, prostitutky a ženy bez známostí. Pokud takovou dívku našli, spoutali ji a uvěznili ve sklepě na Cromwell Street. S každou další obětí stupňovali svou brutalitu a bestiálnost, zcela cíleně prodlužovali extrémní bolesti a vymýšleli nové mučící praktiky. Později se dostali do tak silně fanaticko-žádoucího chtíče, že nebylo vyloučeno napadení jeden druhého. Obětí by se nejspíše stala Rose, ale díky její schopnosti manipulace s lidmi, a především muži, Fredovi neustále dokazovala svoji ženskou sílu dominance na trýzněných dívkách. Další a neméně zanedbatelný fakt, který byl zárukou klidu mezi Fredem a jeho chotí, byl neustálý přísun nových unesených žen.

Vyšetřování, uvěznění a odsouzení[editovat | editovat zdroj]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Následné události[editovat | editovat zdroj]

Seznam obětí, které byly nalezeny na Cromwell Street 25:

Jméno Věk Rok ztracení
Lynda Goughová 19 let duben 1973 * 1.5. 1953 První známá oběť Westových na adrese Cromwell Street. Lynda utekla z domova a Freda s Rosemary často navštěvovala. Když její matka přijela do Gloucesteru a po dceři se sháněla, Rose tvrdila, že se odstěhovala za prací do jiného města. Lyndino zmizení bylo nahlášeno na policii. Její ostatky byly nalezeny pod podlahou v koupelně (7.3. 1994), tehdy jako osmá nalezená oběť Freda a Rose.
Carol Ann Cooperová 15 let listopad 1973 * 10.4. 1958 Carol žila v dětském domově, na víkend byla u babičky. Její zmizení byla nahlášeno na policii, když se nevrátila večer s přáteli z kina. Její ostatky byly nalezeny jako deváté pod podlahou ve sklepě (8.3. 1994).
Lucy Partingtonová 21 let prosinec 1973 * 4.3. 1952 Lucy naposledy spatřena u silnice, když stopovala auta. Její zmizení bylo nahlášeno policii. Byla nalezena pod podlahou ve sklepě jako šestá oběť (6.3. 1994). Vyšetřování dokázalo, že byla ve sklepě živa minimálně týden, než mučení podlehla. V ranních hodinách na začátku ledna 1974 se Fred dostavil do nemocnice s vážnou tržnou ránou, získanou pravděpodobně během rozřezávání Luciina těla. Lucy byla sestřenice známého nobelisty Martina Amise.
Theresa Siegenthalerová 21 let duben 1974 * 27.11. 1952 Theresa byla pohřešována od doby, kdy naposledy viděna u silnice jako stopařka. Její tělo nalezeno pod podlahou ve sklepě jako čtvrté (5.3. 1994).
Shirley Hubbardová 15 let listopad 1974 * 26.6. 1959 Nález lebky Shirley byl šokem pro vyšetřující; byla kompletně oblepena izolepou, pouze v nosních dírkách byly vloženy krátké trubice na dýchání. Ostatky nalezeny jako páté pod podlahou ve sklepení (5.3. 1994).
Juanta Mottová 17 let duben 1975 * 1.3. 1957 Juanta Freda a Rosemary znala, často je navštěvovala. Její zmizení bylo nahlášeno policii, žádnou stopu ale policie nikdy nenašla. Tělo detektivové vyňali z pod podlahy ve sklepě jako sedmé v pořadí (6.3. 1994).
Shirley Robinsonová 18 let květen 1978 * 8.10. 1959 Prostitutka, která bydlela ve společné domácnosti s Westovými. Když zemřela, byla ve vysokém stadiu těhotenství. Nikdy nebylo její zmizení hlášeno na policii, dle výpovědí viděna naposledy v květnu 1978. Její stehenní kost byla nalezena při exhumování těla Heather Westové. Její celé tělo bylo vykopáno ze zahrady jako třetí v pořadí (28.2. 1994).
Alison Chamberová 16 let srpen 1979 * 8.9. 1962 Alison byla pohřešována od chvíle, kdy zmizela z dětského domova. Alison byla poslední známá oběť, která byla zavražděna se sexuálním podtextem. Její tělo bylo vyzdviženo z hrobu jako druhé v pořadí ze zahrady v Cromwell Street (28.2. 1994).
Heather Westová 16 let červen 1987 * 17.10. 1970 Heather byla prvorozená dcera Freda a Rose, která odmala byla rodiči zneužívána. Když chtěla odejít z domova, během hádky ji Fred s pomocí Rose zabil a zakopal na zahradě svého domu v době, kdy ostatní děti byly ve škole. Ostatním svým dětem vyhrožovali, že pokud nebudou hodní, skončí zakopáni pod terasou jako Heather. Nikdy nebyla pohřešována policií. Její tělo bylo exhumováno jako první ze všech obětí (26.2. 1994).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berry-Dee, Cristopher: Zrození vrahů
  • Crow, Maurice: Sérioví vrazi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) [1] Murderpedie - Fota Fredericka Westa a jeho rodiny
  • (anglicky) [2] Murderpedia - životopis
  • (anglicky) [3] Zrozeni zabíjet? Fred West
  • (anglicky) [4] Zpráva Policie Gloucestershiru