Franz Bellegarde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Franz Bellegarde

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1910
Stranická příslušnost
Členství Rumunský klub

Narození 14. června 1866
Bad Ischl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1915
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz Bellegarde (14. června 1866 Bad Ischl[1][2][3]1915[3]) byl rakouský šlechtic z rodu Bellegardů, státní úředník a politik z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady. Zemřel v ruském zajetí za první světové války.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze slezské větvě rodu Bellegardů.[3] Měl titul hraběte.[1] Někdy býval národnostně řazen mezi Rumuny,[2] někdy mezi Němce.[4]

Byl okresním hejtmanem.[1] Vystudoval Schottengymnasium ve Vídni a Vídeňskou univerzitu. Sloužil v armádě u 2. dragounského regimentu a 3. zeměbraneckého hulánského regimentu. Byl poručíkem v záloze. Počátkem 20. století zastával funkci okresního hejtmana v Câmpulungu.[2] Byl zemským vládním radou a měl titul c. k. komořího.[4] Byl rovněž čestným rytířem maltézského řádu.

Měl zájem o rozvoj rumunského zemědělství v Bukovině. Deník Neue Freie Presse ho v nekrologu označil za malého bukovinského Tolstoje, který v sobě spojoval patriarchálně-konzervativní i radikálně-demokratické rysy.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907. Byl zvolen za obvod Bukovina 10. Rezignoval 14. září 1910. Do parlamentu pak místo něj usedl Gheorghe Sârbu.[5] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rumunského klubu.[5]

V závěru života zastával funkci místodržitelského rady ve Štýrsku.[3] Zemřel za první světové války. Byl raněn a padl do ruského zajetí. Jako pohřešovaný byl nahlášen 2. dubna 1915 poblíž Lubaczówa.[1] V prosinci 1915 oznámil rakouský tisk, že Bellegarde v zajetí zemřel.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 68. (německy) 
  2. a b c Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 619. (německy) 
  3. a b c d e f Inland. Neue Freie Presse. Prosinec 1915, čís. 18438, s. 9. Dostupné online. 
  4. a b HALLABRIN, Otto: Der österreichische Reichsrat und die Abgeordneten aus der Bukowina von 1861 bis 1918, In: ANALELE BUCOVINEI, ANUL XX, 1/2013 [online]. cimec.ro [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.