František Xaver Škorpík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Důstojný pán
Mons. Dr. František Xaver Škorpík
Mons. František Xaver Škorpík
Mons. František Xaver Škorpík
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Osobní údaje
Datum narození16. října 1813
Místo narozeníZhoř u Jihlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí17. ledna 1890 (ve věku 76 let)
Místo úmrtíBrno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Škorpík (16. října 1813 Zhoř u Jihlavy[1]17. ledna 1890 Brno[2]) byl moravský kněz a vlastenec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn učitele. Navštěvoval německou školu v Jihlavě. Po gymnáziu nastoupil v Brně na studium bohosloví, kde jej učil mimo jiné František Sušil.

Zpočátku byl kaplanem v Jaroměřicích, poté byl povolán zpět do Brna k františkánům. Z gymnázia uměl německy, latinsky a italsky, nyní se naučil angličtinu a francouzštinu. Díky znalosti jazyků se stal žádaným překladatelem brněnských obchodníků, které navštěvovali jejich zahraniční kolegové. V roce 1847 byl povolán na faru v Bohdalicích, kde také učil děti rodiny Mannerů cizí jazyky. V roce 1859 byl poslán na faru do vedlejšího Kučerova. Posléze byl jmenován děkanem okresu bučovského a nakonec okresním školním inspektorem.

Roku 1846 vydal knihu Mluvnictví a zjevení, pojednávající o poměru vědy a víry. V roce 1854 vydal další knihu Missie tichomořské

V lednu roku 1890 se silně nachladil. Byl převezen do nemocnice u sv. Anny v Brně, kde za týden zemřel na zánět ledvin. Pohřben je na kučerovském hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Zhoř
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIŠER, Zdeněk. "Vlastencové" z Bohdalic. In: 100 let muzejní práce na Vyškovsku. Brno; Vyškov: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993. ISBN 80-85048-38-8. S. 51–59.
  • FIŠER, Zdeněk. František Xaver Škorpík a jeho podíl na Šemberově mapě Moravy. In: Vyškovský sborník : sborník Státního okresního archivu Vyškov. Slavkov u Brna: Státní okresní archiv Vyškov, 2001. ISBN 80-238-8169-8. S. 106–132.
  • MAŇHALOVÁ, Dagmar. Z dějin Bohdalic - 666. let od první písemné zmínky o obci. [s.l.]: OÚ Bohdalice, 2003. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]