František Pettrich
| František Pettrich | |
|---|---|
 Franz Pettrich na portrétu od Carla Christiana Vogela z roku 1813 | |
| Rodné jméno | Franz Seraph Johann Nepomuk Pettrich |
| Narození | 29. srpna 1770 Třebenice  České království |
| Úmrtí | 23. ledna 1844 (ve věku 73 let) Drážďany  Saské království |
| Místo pohřbení | Vranov |
| Národnost | německá |
| Povolání | sochař |
| Manžel(ka) | Caroline Pettrich, Juliane Pettrich |
| Děti | Ferdinand Pettrich |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Pettrich, též Franz Seraph Johann Nepomuk Pettrich (29. srpna 1770 Třebenice[1] – 23. ledna 1844 Drážďany) byl česko-německý sochař druhé generace období klasicismu a vysokoškolský pedagog.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn truhláře Petříka alias Pettricha v Třebenicích.
Nejprve se vyučil v Litoměřicích v dílně kameníka Antona Wytkupa. Dále se učil v Praze u sochaře Josefa Malínského a pak odešel studovat sochařství do ateliéru Giovanniho Battisty Casanovy na Akademii umění do Drážďan. Tam byl roku 1795 jmenován saským dvorním sochařem saského kurfiřta Fridricha Augusta III. a spolu se svým učitelem se zúčastnil sochařské výzdoby budovy Zwingeru.
V letech 1801–1803 podnikl se svým žákem Ch. B. Kühnem studijní cestu po Itálii, přes rok pobývali v Římě, mj. v ateliérech Bertela Thorvaldsena a Antonia Canovy. Od roku 1805 pracoval opět v Drážďanech. 6. prosince roku 1815 byl na drážďanské akademii jmenován profesorem sochařství. S touto funkcí přicházely společenské zakázky na pomníky a náhrobky.
Byl dvakrát ženat, obě manželky přežil a vytesal jim náhrobky, stejně jako sám sobě. Hroby se dochovaly na Starém katolickém hřbitově ve drážďanské čtvrti Friedrichstadt.
Pettrich byl členem drážďanské zednářské lóže U zlatého jablka (Zum goldenen Apfel).
Kamenosochařem a pokračovatel v otcově tematickém repertoáru se stal syn z prvního manželství, Ferdinand Pettrich (1798-1872), který studoval sochařství rovněž u Bertela Thorvaldsena v Římě.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Věnoval se převážně tvorbě kamenné monumentální plastiky, a to pomníkům a náhrobkům. Jeho práce jsou jednak v saských státních sbírkách v Drážďanech a v Pirně, a dále na hřbitovech v Drážďanech, v Čechách rozesety po hřbitovech severních a severozápadních Čech, na Děčínsku, Chomutovsku a Jablonecku nad Nisou.
Významné práce[editovat | editovat zdroj]
- Náhrobek sochaře Giovanniho Battisty Casanovy se sochou truchlící múzy, 1795, Starý katolický hřbitov, Drážďany-Friedrichstadt
- Pomník císaře Josefa II. v Mikulášovicích[2]
- Náhrobky rodiny Römischových a Ignaze Röslera na starém kostelním hřbitově v Mikulášovicích[2]
- Skalní pantheon Franze Zacharise Römische, Malá Skála u Turnova
- Hrob se sochou Víry Františka Zachariase Römische na Malé Skále
- Náhrobek s plastikou Veroniky Römischové, Krásná Lípa, okres Děčín
- Kalvárie v hrobce Františka Adama Valdštejna-Vartemberka, 1825, Horní Litvínov
- Náhrobky Pettrichových manželek a vlastní se sochou ležící Slávy, 1800-1833, Starý katolický hřbitov Drážďany-Friedrichstadt
- Hlavní oltář s krucifixem a dvojicí modlících se andělů, 1839, kostel svatého Šimona a Judy v Lipové[3]
- Sochy v Getsemanské zahradě křížové cesty na Anenském vrchu u Lobendavy
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Dílo Františka Pettricha
-
Náhrobek prince Josepha de Saxe v Oseku -
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově -
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově, interiér -
Valdštejnská hrobka v Horním Litvínově, interiér -
Náhrobek Marie Anny Römischové v Mikulášovicích -
Náhrobek Zachariase Römische v Mikulášovicích -
Náhrobek Marie Wentzelové v Mikulášovicích -
Náhrobek rodiny Herltových v Mikulášovicích -
Náhrobek v Mikulášovicích -
Náhrobek v Mikulášovicích -
Náhrobek Ignaze Röslera v Mikulášovicích -
Náhrobek Johanna Aloise Schneidera v Drážďanech -
Náhrobek ve Velkém Šenově -
Náhrobek ve Velkém Šenově -
Náhrobek ve Velkém Šenově -
Pomník v parku u zámku Ludwigslust -
Getsemanská zahrada na Anenském vrchu -
Hrob G. B. Casanovy v Drážďanech -
Plastika v bočním štítu paláce Marcoliniů v Drážďanech -
Náhrobek Veroniky Römischové v Krásné Lípě -
Náhrobek v Krásné Lípě
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Třebenice
- ↑ a b PÁNEK, Petr. Franz Pettrich a Mikulášovice. Mikulášovické noviny. Červen 2016, roč. 26, čís. 6.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Roman PRAHL a kolektiv: Umění náhrobku v českých zemích 1780 - 1830. Academia Praha 2004, s.84 – 87, ISBN 80-200-1188-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pettrich na Wikimedia Commons - František Pettrich v informačním systému abART
