František Albert Libra
| František Albert Libra | |
|---|---|
| Rodné jméno | František Albert Schön |
| Narození | 8. dubna 1891 Český Herálec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. června 1958 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, stavitel a urbanista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Albert Libra, narozený jako František Albert Schön,[1] (8. dubna 1891 Český Herálec[1] – 30. června 1958 Praha) byl český funkcionalistický architekt a urbanista.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval německou reálku v Jihlavě, poté od roku 1910 českou techniku v Praze, odkud v roce 1913 přešel na techniku německou. Studia ale dokončil až po první světové válce, v níž bojoval na rumunské frontě. Otevřel si pak roku 1921 společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou, nikdy však nepracovali na společném projektu. Rok 1925 strávil ve Francii, kde nabíral inspiraci a seznamoval se s novými trendy. Ve své tvorbě proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby,[2] které neměly jen umělecké kvality, ale též výborné provozní řešení.[3]
Často to byly spořitelny nebo jiné veřejné budovy, převážně v Praze nebo jiných městech v Čechách (výjimkou bylo pouze Masarykovo sanatorium pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách z roku 1932, jeho největší realizace, a Dům energetiky v Ostravě postavený roku 1954). Z nich vyniká především Rakovník, pro nějž vytvořil regulační plán a postavil zde obchodní akademii, spořitelnu, koupaliště, urnový háj atd. V poválečném období realizoval školní a zdravotnické stavby, průmyslové podniky nebo obytné domky v dělnických koloniích. Po roce 1948 se ovšem musel přizpůsobit socialistickému realismu, ačkoli dokázal vyprojektovat např. i správní budovu Energovodu v Praze, která odkazovala na jeho oblíbeného Otto Wagnera.[2] Byl v té době zaměstnán ve Stavoprojektu a od roku 1952 v pražském Energoprojektu.[4]
Kromě architektury se věnoval i široké spolkové činnosti. Jako violoncelista se účastnil aktivit Umělecké besedy, Spolku pro moderní hudbu a Českého spolku pro komorní hudbu. Dále byl např. členem Klubu Za starou Prahu, Klubu architektů, Svazu architektů ČSR, Svazu československého díla, Svazu československých výtvarných umělců nebo i Autoklubu Republiky československé. Zemřel na nádor ledviny.[2] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Realizované stavby (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Kolonie svobody – rodinné domy pro družstvo Svépomoc. Starší část kolonie se vyznačuje prvky rondokubismu. 1921–1924, Praha 10, ul. Na Šafránce a Hradešínská; včetně vlastní vily[5] V listopadu 2018 jedna z památkově chráněných vil bez povolení demolována.[6]
- Základní škola, 1923–1926, Trmice, Tyršova 53[7]
- Edisonova transformační stanice, 1926–1930, Praha 1 – Nové Město; přestavba: Ladislav Lábus 2005–2007[8]
- Budova Obchodní akademie, 1929, Rakovník
- Synagoga, 1931, Velvary
- Budovy sanatoria ve Vyšných Hágách, 1934–1938, spolupráce: Jiří Kan
- Městské domy, Praha 7 – Holešovice, U Městských domů 2–4, Osadní 39–41[9]
- Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny, 1936, Praha 5 – Smíchov, Křížová 27, spolupráce: arch. Jiří Kan, Ferdinand Ludwig (strojová kartotéka)
- Továrna AGA, továrna na výrobu acetylenu a kyslíku, Praha 9 – Vysočany, Kolbenova 38, 1938–1939
- Továrna na výrobu svářecího plynu firmy Hydroxygen, Praha 5 – Hlubočepy, Hlubočepská 70, spolupráce: Karel Pelíšek, 1939
- Jesle, 1947–1948, Ústí nad Labem Střekov, Máchova 1[10]
- Vila Arnošta Grossmanna ve vilové čtvrti na Barrandově, Barrandovská 29/385
- Masarykova obchodní akademie, Pražská 1222, Rakovník
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Farnost Herálec. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2020-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c František Albert Libra [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Architekti v českých zemích: LIBRA František Albert (1891-1958) [online]. Prostor [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-13.
- ↑ František Albert Libra [online]. Archiweb [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ RYSKA, Petr. Kolonie Svoboda [online]. Praha neznámá, 2015-1-22. Dostupné online.
- ↑ SODOMKOVÁ, Magdalena. Na pražských Vinohradech bagry bez povolení ničí památkově chráněnou vilu. Radnice žádá zastavení demolice. Deník N [online]. 2018-11-30. Dostupné online.
- ↑ Základní škola v Trmicích [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Edison. Neviditelný pes. 2007-12-04. Dostupné online [cit. 2010-11-27].
- ↑ RACKOVÁ, Kateřina. Industriální Holešovice [online]. Praha Neznámá, 2015-07-06 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Jesle v Máchově ulici [online]. Ústí - Aussig.net [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Harmonický racionalismus, architektonické dílo Františka Alberta Libry, katalog k výstavě, Praha, Národní galerie, 1997, text: Eva Librová, Radomíra Sedláková
- Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha, ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)
- Eva Librová, Architekt F.A. Libra : hrst vzpomínek na otce, Praha : Mladá fronta ISBN 978-80-204-1866-1 : Národní technické muzeum ISBN 978-80-7037-175-6, 2008
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Albert Libra na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Albert Libra
- František Albert Libra v informačním systému abART
