František Zvěřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Zvěřina

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství agrární strana
ČSL

Narození 13. dubna 1903
Bezděčín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. prosince 1978
Mladá Boleslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Zvěřina (13. dubna 1903 Bezděčín12. prosince 1978 Mladá Boleslav[1][2]) byl český a československý meziválečný politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, poválečný politik Československé strany lidové a poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Většinu života prožil v obci Bezděčín na Mladoboleslavsku, kde do roku 1950 soukromě hospodařil. V letech 1950-1978 byl členem místního JZD. Za první republiky byl aktivistou Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrární strany) a předseda agrárního dorostu v mladoboleslavském okresu. Během druhé světové války se zúčastnil domácího odboje. Od roku 1945 byl členem ČSL (agrární strana již v poválečném Československu nebyla obnovena). V roce 1945 se stal předsedou Revolučního národního výboru v Bezděčíně.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Mandát nabyl až dodatečně v září 1946 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Alois Vošahlík. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[3]

24. února 1948, uprostřed únorového převratu, patřil k těm lidoveckým politikům, kteří požadovali vyloučení prokomunistických funkcionářů ČSL Aloise Petra a Josefa Plojhara, jenž byl přijat (ovšem krátce nato, po vítězství komunistů, anulován). Po převzetí moci komunisty byl pronásledován a již 29. února 1948 zatčen, na týden uvězněn a poté propuštěn. Do května 1948 nicméně zůstal poslancem. Původně chtěl odejít za hranice, po poradě s arcibiskupem Josefem Beranem ale setrval. V roce 1950 přinucen vstoupit do JZD, kde v letech 1950-1952 dokonce vykonával funkci předsedy. V roce 1954 byl ale zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném obvinění pro neoznámení trestného činu. Roku 1955 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění se musel pravidelně hlásit na StB v Mladé Boleslavi. V roce 1963 odešel do důchodu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Zvěřina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 307.
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-25. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]