František Xaver Procházka (malíř, 1887–1950)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Xaver Procházka
Narození14. října 1887
Střebsko u Příbrami
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. prosince 1950 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, grafik, ilustrátor a restaurátor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Procházka (14. října 1887 Střebsko u Příbrami24. prosince 1950 Praha) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Xaver Procházka se narodil 14. října 1887 ve Střebsku[1] u Příbrami. Jeho otec byl důlní truhlářský mistr. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Brandýsa nad Labem.

Po absolvování obecné školy nastoupil ke studiu na Obchodní školu, kterou však po jednom roce opustil a vyučil se malířem pokojů. Během praxe, kterou vykonával u firmy Frenzel si majitel všiml výtvarného talentu mladého učedníka. Využil jeho talentu a nechal jej vykonávat opravy nástropních a nástěnných fresek na různých českých zámcích.

Po vyučení se roku 1906 přihlásil na pražskou malířskou akademii a byl přijat. Studoval postupně u prof. Vlaho Bukovce, Hanuše Schwaigra a Maxmiliána Pirnera, u něhož v roce 1916 studium úspěšně absolvoval. Během studia získal dva stipendijní pobyty, během nichž postupně navštívil Rakousko, Španělsko, Francii, Itálii, Německo, Belgii a Holandsko. V roce 1910 měl svojí první samostatnou výstavu v Brandýse nad Labem, kde vystavoval ještě v letech 1914 a 1916. Do první světové války malíř rukovat nemusel, jelikož mu již v mladí byla udělena neschopnost vojenské služby.

Po příchodu do Prahy v roce 1919 se F. X. Procházka seznámil se středoškolským profesorem a zoologem Jiřím Jandou a jejich přátelství vyústilo v trvalou spolupráci. Jeho odvěká záliba pro faunu se od této doby plně projevila i v jeho tvorbě. Po roce 1920 vypracoval ilustrace do učebnic „Přírodopisu pro školy střední“ a později do učebnice „Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší"[2] a do Encyklopedie československé mládeže, která vyšla v osmi dílech v letech 1929–1938.[3] Posléze získal Procházka stipendium pro cestování po evropských zoologických zahradách, kde studoval cizokrajná zvířata. Na přelomu let 1930 a 1931 malíř vystavoval v Topičově saloně v Praze obrazy cizokrajné zvířeny. Vedle cyklů věnovaných fauně malíř nadále tvořil krajinomalby ze svého milovaného Polabí.

F. X. Procházka zemřel náhle na Štědrý den v roce 1950. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Díla v českých galeriích[4][editovat | editovat zdroj]

  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Oblastní galerie Liberec
  • Památník národního písemnictví
  • Západočeská galerie v Plzni
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1919 - František Xaver Procházka, Rubešova galerie, Praha 2
  • 1923 - František Xaver Procházka: Souborná výstava obrazů, Topičův salon (1918-1936), Praha
  • 1925 - František Xaver Procházka: Výstava obrazů a studií zvířat ze zoologických zahrad v Hamburce, Amsterodamu, Antverpách a v Paříži, Topičův salon, Praha
  • 1928 - Výstava obrazů a studií zvířat akademického malíře F. X. Procházky, Topičův salon, Praha
  • 1987/1988 - František Xaver Procházka 1887 - 1950, Okresní muzeum Praha-východ, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Kolektivní[editovat | editovat zdroj]

  • 1932 - I. výstava obrazů a plastik českých umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové, Hradec Králové
  • 1939 - Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1940/1941 - Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1942 - Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1969 - Česká krajina, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou
  • 1986 - Portrétní tvorba 19.-20. století, Městské muzeum, Čelákovice
  • 2010/2011 - Temná noc, jasná noc: Měsíc a noc v českém výtvarném umění 19. a 21. století, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
  • 2011 - Temná noc, jasná noc: Měsíc a noc v českém výtvarném umění 19. a 21. století, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
  • 2015 - Klasická malba a krajina: Předaukční výstava, European Arts Investments, Praha 1
  • 2017 - Polabští umělci v Pojizeří, Muzeum a Pojizerská galerie Semily, Semily

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 - Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2000 - Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), Městské muzeum a galerie, Břeclav
  • 2001 - Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, Knihovna Jana Drdy Příbram, Příbram
  • 2003 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2003 (XII. Por - Rj), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami, Střebsko. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-15. 
  2. JANDA, Jiří. Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší 1.: Savci a ptáci. Praha: Ústřední nakladatelství knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1930. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie československé mládeže 1.-8.. [s.l.]: Přítel knihy, 1929-1938. Dostupné online. 
  4. Registr sbírek výtvarného umění, Procházka František Xaver

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]