František Xaver II. Krakowský z Kolowrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o Františku Xaverovi II. Krakowském z Kolowrat. Možná hledáte: František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855).
František Xaver II. Krakowský z Kolowrat
František Xaver II. hrabě Krakowský z Kolowrat
František Xaver II. hrabě Krakowský z Kolowrat
22. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů
Ve funkci:
1867 – 15. červen 1873
PředchůdceFrantišek Salesius z Khevenhüller-Metsch
NástupceOthenio Lichnovský z Werdenbergu

Narození5. červen 1803
Týnec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí15. červen 1873
Strakonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníStrakonice
RodičeArnošt Josef Krakowský z Kolowrat (1774–1830)
Johana Helversenová z Helversheimu (1776–1839)
Příbuzníbratr: Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat (1795–1864)
bratr: Maximilian Arnošt Krakowský z Kolowrat (1801–1852)
sestra: Marie Terezie Krakowská z Kolowrat, provdaná Meraviglia-Crivelli (1808–1867)
děd: Emanuel František Krakowský z Kolowrat (1728–1790)
babička: Marie Ludovica z Bärnklau (1748–1799)
Profesepřevor
CommonsFrantišek Xaver Krakowský z Kolowrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver II. hrabě Krakowský z Kolowrat (5. červen 1803, Týnec[1]15. červen 1873, Strakonice) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 58. český velkopřevor řádu Maltézských rytířů (1867–1873).

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 5. června 1803 v Týnci jako šestý syn a osmé ze 16 dětí hraběte Arnošta Josefa Krakowského z Kolowrat (11. říjen 1774 Týnec23. prosinec 1830 Klatovy) a jeho manželky (sňatek 28. leden 1795) baronesy Johany Helversenové z Helversheimu (8. listopad 177619. březen 1839 Praha).

Po vstupu do řádu zastával nejrůznější funkce, zejména úřad receptora, který měl na starosti příjem důchodů. Před svým ustanovením velkopřevorem jej řádový místodržitel Fra Alessandro Borgia (1865–1872) jmenoval řádovým vyslancem u císařského dvora ve Vídni.

Ještě jako řádový velkobailli a komtur opavský (1847–1867) inicioval vznik prvního vojenského lazaretu Maltézského řádu, a to několik dní před vypuknutím prusko-rakouské války. Lazaret sloužil raněným až do konce roku 1866.

V roce 1867 získalo české velkopřevorství panství Dětenice na Jičínsku. Velkopřevor Kolowrat do Dětenic rád jezdil, a dokonce se stal čestným občanem obce. Za jeho vlády tvořily panství Dětenice vedle zámku s parkem také dvory Dětenice, Nový Dvůr, Osenice a Filipín o celkové výměře 370 ha a dále pak pivovar, cihelna, vinopalna a 2 mlýny. 2. prosince 1867 byl na řádovém shromáždění uznán za velkopřevora a ujal se svého úřadu. Hned v roce 1867 zahájil přeměnu jižního hradebního příkopu u strakonického hradu na romantický park. Zasloužil se také o stavbu nového železného mostu přes řeku Otavu. V roce 1870 navrhl užívání uniforem pro členy řádu. Tato myšlenka se ujala a v roce 1879 byly vydány předpisy o vzhledu uniforem pro celý řád.

Dosáhl řady důstojenství. Byl císařským skutečným tajným radou a komořím, stal se doživotním členem rakouské panské sněmovny, tedy horní komory říšské rady.

Pokud nepobýval u dvora ve Vídni či na cestách, zdržoval se většinou ve Strakonicích, kde také 15. června 1873 zemřel a byl v řádové kryptě chrámu sv. Prokopa strakonického hradu pochován.

V hlavním řádovém kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze visí na epištolní straně na stěně nad první klenbou do postranní lodi jeho oválný štít s malovaným erbem na zlaceném plechu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Byl rytířem řádu Leopoldova a komturem portugalského řádu Kristova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Týnec 07 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 64–65. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František Salesius z Khevenhüller-Metsch
Znak z doby nástupu Český velkopřevor maltézských rytířů
18671873
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Othenio Lichnovský z Werdenbergu