František Maxmilián Kaňka

František Maxmilian Kaňka (19. srpna 1674 Praha – 14. července 1766 Praha) byl významný český barokní architekt.

Život

Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim, J. B. Santini-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů K.I. Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.

Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721-1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.

Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.

Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.

Dílo

Praha (historická města)

Palác Pachtů z Rájova

Hradčany

Malá Strana

Nové Město

Augustiniánský klášter Na Karlově
Chrám Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
Chrám sv. Kateřiny
Palác Mladotovský (Faustův dům)

Staré Město

Celetná, dům „U zlatého supa“
Celetná, Elsnicovský dům
Chrám sv. Jiljí
Chrám sv. Šimona a Judy
Karolinum
Klementinum včetně: Zrcadlové kaple Zvěstování P. Marie, Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie
Chrám sv. Salvátora
Staroměstské nám., dům "U zlatého jednorožce"
Staroměstské nám., dům "U kamenného beránka"

Mimo historickou Prahu

Ctěnice, zámek Ctěnice
Praha-Vinoř, kostel
Praha-Zbraslav, Zbraslavský klášter
Třebíč, Bazilika svatého Prokopa

Prameny a literatura

P. Macek - P. Vlček - P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180-220.

Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Maxmilian Kaňka na Wikimedia Commons