František Maxmilián Kaňka
František Maxmilian Kaňka (19. srpna 1674 Praha – 14. července 1766 Praha) byl významný český barokní architekt.
Život
Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim, J. B. Santini-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů K.I. Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721-1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.
Dílo
Praha (historická města)
Hradčany
- Bazilika svatého Jiří
- Černínský palác
- Černínská zahrada
- Katedrála sv. Víta
- Královská zahrada
- Zahrada Na Valech
Malá Strana
- Fürstenberský palác
- Hartigovský palác
- Ledeburská zahrada
- Ledeburský palác
- Oettingenský palác
- Palác Lažanských
- Palác Thurn-Taxisů
- Pálffyovský palác
- Vrtbovský palác
- Vrtbovská zahrada
Nové Město
- Augustiniánský klášter Na Karlově
- Chrám Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
- Chrám sv. Kateřiny
- Palác Mladotovský (Faustův dům)
Staré Město
- Celetná, dům „U zlatého supa“
- Celetná, Elsnicovský dům
- Chrám sv. Jiljí
- Chrám sv. Šimona a Judy
- Karolinum
- Klementinum včetně: Zrcadlové kaple Zvěstování P. Marie, Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie
- Chrám sv. Salvátora
- Staroměstské nám., dům "U zlatého jednorožce"
- Staroměstské nám., dům "U kamenného beránka"
Mimo historickou Prahu
- Ctěnice, zámek Ctěnice
- Praha-Vinoř, kostel
- Praha-Zbraslav, Zbraslavský klášter
- Třebíč, Bazilika svatého Prokopa
Prameny a literatura
P. Macek - P. Vlček - P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180-220.
Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Maxmilian Kaňka na Wikimedia Commons