František Kytka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Kytka
František Kytka (foto Jindřich Eckert)
František Kytka (foto Jindřich Eckert)
Narození 13. května 1845
Želenice u Slaného
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. prosince 1898 (ve věku 53 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí onemocnění močových cest
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Zaměstnavatel F. Kytka
Politická strana Národní strana
Funkce zastupitel hlavního města Prahy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Reklama Kytkova knihkupectví a půjčovny knih v Národních listech z 30. září 1871

František Kytka (13. května 1845 Želenice u Slaného[1]20. prosince 1898 Praha) byl český knihkupec a nakladatel. Roku 1871 otevřel na Malé Straně úspěšné knihkupectví, spojené s půjčovnou knih. Vydával kartografická díla, středoškolské učebnice, literaturu pro mládež (edice Bibliotéka zábavných spisů) aj. Zasedal ve sboru obecních starších města Prahy (1880-95 a od r. 1897) a v městské radě (1882-86). V letech 1889-95 byl poslancem zemského sněmu za staročeskou stranu. Byl rovněž dlouhodobým předsedou Malostranské záložny a grémia pražských knihkupců. Za veřejnou činnost, zejména ve prospěch Malé Strany, byl r. 1896 poctěn zlatou medailí města Prahy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 13. května 1845 v Želenicích u Slaného. Absolvoval gymnázium v Litoměřicích[2] a vyučil se knihkupcem u pražské firmy J. B. Reinitzer.[3] Během prusko-rakouské války se přihlásil do armády jako kadet[p 1] u polského pluku Martini-Nugentom. V bitvě u Podolí byl 26. června 1866 zasažen do nohy a odvezen na léčení do Prahy. Po uzdravení se vrátil ke knihkupeckému povolání. Cestoval také po Evropě a zkušenosti získával především v Lipsku.[2]

Roku 1871 otevřel vlastní knihkupectví na Malé Straně, spojené s půjčovnou knih, pro kterou získal ze zrušených závodů Köhler & Schott a Hess asi čtrnáct tisíc svazků.[2] Orientoval se jak na českou, tak na německou klientelu.[3]

Jako nakladatel se specializoval zejména na kartografii. Jeho nákladem vyšlo 180 map a plánů, např. Wagnerova mapa Čech, mapy Prahy, obcí a okresů, železniční a poštovní.[2] Pro mládež vydal edici Bibliotéka zábavných spisů, obsahující dobrodružné a historické příběhy, životopisy významných osobností převážně rakouských dějin a mravoučné povídky ze současnosti; převažovaly volné a zkrácené překlady zahraničních autorů[3] (celkem 170 svazků). Oblíbený byl i Pražský konduktér. Publikoval také středoškolské učebnice pro gymnázia, reálky a učitelské ústavy.[2]

Byl i veřejně a politicky činný. 29. listopadu 1880 byl zvolen za člena sboru obecních starších města Prahy; s výjimkou období 1895-97 tam zasedal po zbytek života. Od března 1882 do ledna 1886 byl rovněž členem městské rady. Angažoval se zejména ve školských záležitostech a hájil zájmy Malé Strany. V srpnu 1896, u příležitosti 25. výročí založení firmy, byl oceněn zlatou medailí královského hlavního města Prahy.[2]

V letech 1889-95 působil jako poslanec českého zemského sněmu pro okresy Praha, Hradčany, Vyšehrad, Holešovice a Bubny[2] za staročeskou stranu;[4] v této funkci navrhl a prosadil, že České království ustanovilo stálého badatele ve vatikánských archivech.[2]

Byl také dlouhodobým předsedou Malostranské záložny; pro její zasedací síň zhotovil František Ženíšek jeho portrét.[3] Rovněž byl členem dozorčí rady městské pokračovací a průmyslové školy, členem výboru pražské městské spořitelny[2] a předsedou grémia knihkupců.[5]

Zemřel po dlouhé nemoci ledvin 20. prosince 1898 na Malé Straně, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jeho památku uctili mimo jiné na smutečním shromáždění členové městské rady v čele se starostou Janem Podlipným.[2] Závod zdědila vdova Adolfa Kytková, která přenechala vedení svému otci Janu Zvolskému; vzhledem k jejich nezkušenosti však podnik v následujících letech upadal a roku 1917 jej koupil Josef Šváb-Malostranský.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kadet byl v rakouské armádě mezistupeň mezi nejvyšším poddůstojníkem a nejnižším důstojníkem; obvykle byl povýšen na důstojníka, jakmile získal potřebné vzdělání a uvolnila se vhodná pozice. Viz např. FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Kadet. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Svazek 13. S. 732.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Františka Kytky farnost Pchery
  2. a b c d e f g h i j † František Kytka. Národní politika. 1898-12-21, roč. 16, čís. 351, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 
  3. a b c d e ZACH, Aleš. Slovník českých nakladatelství [online]. 2008. www.slovnik-nakladatelstvi.cz
  4. Výsledek voleb do sněmu zemského v městech a místech průmyslových. Národní listy. 1889-07-07, roč. 29, čís. 185, s. 1. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 
  5. František Kytka. Národní politika. 1898-12-21, roč. 16, čís. 351, s. 14. Dostupné online [cit. 2012-07-08]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]