František Jaroslav Vacek Kamenický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Jaroslav Vacek - Kamenický
Portrét z r. 1885
Portrét z r. 1885
Narození24. ledna 1806
Kamenice nad Lipou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. března 1869 (ve věku 63 let)
Blovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBlovice
Povoláníspisovatel, básník, překladatel a katolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jaroslav Vacek Kamenický (24. ledna 1806, Kamenice nad Lipou[1]23. března 1869, Blovice[2]) byl vlastenecký kněz a básník, autor populárních znárodněných písní.

Život[editovat | editovat zdroj]

V Kamenici nad Lipou absolvoval obecnou školu a pak reálné gymnázium v Jindřichově Hradci. Po maturitě studovat filosofii v Praze a v roce 1827 se přihlásil na bohoslovecká studia v Českých Budějovicích, kde se seznámil s osobnostmi národního obrození, F. L. Čelakovským, J. V. Kamarýtem a dalšími.[3] Ti také ovlivnili jeho pozdější literární tvorbu básní a národních písní. Po vysvěcení na kněze v roce 1831 dělal zámeckého kaplana na zámku v Březnici, kde je na nádvoří pamětní deska připomínající jeho pobyt. Pak dělal faráře v Týnci u Klatov.[3][4] V letech 1834–1845 byl farářem v obci Merklín.[3][5][4] Poté se stal děkanem a druhým z ředitelů základní školy v Blovicích[6], a to až do roku 1868. V Blovicích žil v letech 1845–1869. Jeho hrob v Blovicích je kulturní památkou.[7]

Jeho sbírka písní znárodněla a některé z nich byly zpívány při vlasteneckých akcích, jsou známy dodnes, např. U panského dvora, V Čechách, tam jsem zrozena, Vdejte mne matičko, dokud jsem mladá. V rodném městě, na domě čp. 105 ve Vackově ulici má pamětní desku, pohřben je v Blovicích. Obě tato města jej považují dodnes za významnou osobnost své historie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Písně v národním duchu českém (1833), sbírka písní
  • Lilie a růže (1846), cyklus znělek
  • U kroků mé matky (1839)[6], procítěné elegie uveřejněné v Musejníku
Blovice, náhrobek básníka Vacka.jpg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c U panského dvora : po stopách našich lidových a zlidovělých písniček / Martina Sudová.   -- In: Českobudějovické listy -- ISSN 1210-5015 (Jihočeské listy). -- Roč. 14, č. 304 (31.12.2005). Kanape -- Č. 51, s. 3. il.
  4. a b Tiskové středisko České biskupské konference Archivováno 29. 5. 2009 na Wayback Machine., informace o Týnci na Českobudějovicku je uvedena i na titulní straně Vackova Sv. Václava z roku 1844
  5. Webové stránky obce Merklín. www.merklin.cz [online]. [cit. 2009-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06. 
  6. a b VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 1. Praha: Prometheus, druhé vydání 1952. Kapitola František Jaroslav Vacek Kamenický, s. 76. 
  7. hrob F. J. Vacka Kamenického - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]