František II. Gonzaga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František II. Gonzaga
markýz z Mantovy
Portrét
Narození10. srpna 1466
Mantova
Úmrtí29. března 1519
Mantova
ManželkaIsabella d'Este
PotomciEleonora Gonzaga
Markéta Gonzaga
Federico II. Gonzaga
Livie Gonzaga
Ippolita Gonzaga
Herkules Gonzaga
Ferrante Gonzaga
Livie Gonzaga
RodGonzagové
OtecFederico I. Gonzaga
MatkaMarkéta Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František II. Gonzaga (10. srpna 1466, Mantova29. března 1519, Mantova) byl v letech 1484 až 1519 markýzem Mantovy.

Život[editovat | editovat zdroj]

František se narodil v Mantově jako nejstarší syn mantovského markýze Federica Gonzagy a jeho manželky Markéty Bavorské.

František měl kariéru kondotiéra, v letech 1489 až 1498 působil jako velitel Benátek. Byl vrchním velitelem italské ligy v bitvě u Fornova pod vedením svého zkušenějšího strýce Ridolfa Gonzagy: i když František nedokázal zastavit francouzského krále Karla VIII. a jeho armádu v návratu do Francie, prohlásil Fornovo za vítězství. František byl popisován jako "malý, s vykulenýma očima, s tupým nosem a výjimečnou statečností a byl považován za nejlepšího rytíře v Itálii".

František krátce velel benátské armádě, ale v roce 1502 odešel, aby vzdal úctu Ludvíku XII., který byl tehdy v Miláně. 29. dubna byl s Ludvíkem XII., když Janov padl do rukou francouzské armády. František, který převzal iniciativu po francouzském vítězství u Agnadella, okupoval země, které ztratil ve prospěch Benátek. Pochodoval do Legnaga se skupinou francouzských kopiníků, když ho zajali Benátčané. František získal svobodu pouze tím, že zanechal místo sebe svého syna Federica jako rukojmí. Jakmile byl osvobozen, dostal se do velení papežských jednotek, což však nemělo žádný efekt, protože zůstal v Mantově. 17. února 1510, František, který se již neúčastnil války, dovolil francouzské armádě pod velením Gastona z Foix pochodovat přes jeho území a dosáhnout Brescie.

Během Františkových absencí vládla Mantově jeho manželka Isabella d'Este, se kterou se oženil 12. února 1490. Za jejich vlády poznala Mantova velký věk kulturní nádhery, přítomni ve městě byli umělci jako Andrea Mantegna a Pier Jacopo Alari Bonacolsi. František nechal postavit palác San Sebastiano, kde byly nakonec uloženy Mantegnovy Caesarovy triumfy. V paláci František žil, když byl v Mantově. Jeho manželka Isabella zůstávala v Castello di San Giorgio, kde měla vlastní pokoje. Když František dokončil výzdobu svých pokojů v paláci, zeptal se své ženy na její názor. Isabella to okomentovala příznivě, i když řekla, že dekorace byly skoro stejně dobré jako ty v jejím kabinetu.

Na počátku roku 1503 si František začal dlouhodobý vztah s Lucrezií Borgiou.

29. března 1519 František, který trpěl syfilidou, ve věku 52 let v Mantově zemřel. Jeho nástupcem se stal nejstarší syn Federico, Isabella vládla jako regentka. Další syn Ferrante Gonzaga založil větev hrabat z Guastally.

Milovník[editovat | editovat zdroj]

František byl znám svou vášní pro ženy natolik, že u příležitosti obléhání Novary v roce 1495 se jeho švagrová Beatrice d'Este, která se mu chtěla zavděčit, nabídla, že mu osobně obstará "femmina di partito", se kterou oslaví vítězství pod záminkou ochrany jí i jejího manžela a sestry Isabelly před Francouzi.

František však také aktivně prováděl sodomii, podle starořeckého zvyku, v té době velmi rozšířeného téměř všude, jak sám hrdě tvrdí ve svém jedovatém dopise s obviněním Galeazzu Sanseverinovi, datovaném v roce 1503: "Jsem uznávaný a vychovaný šlechtou a dobrými mravy; ty pro lidskou a oslí laskavost (a já obvykle pořádám večírek u dveří jiných, a ne u mých!)"

Je dobře známo, že se obklopil surovci a mezzany, kteří mu měli za úkol obstarávat dívky a mladé eféby. Jedním z nich byl mimo jiné Ludovico Camposampiero, který se proto setkal s nenávistí markýzy.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

František měl s manželkou Isabella d'Este, nejstarší dcerou modenského, ferrarského a reggiánského markýze Herkula I. osm dětí:

Předchůdce[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
František I. Gonzaga
 
 
Gianfrancesco I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Markéta Malatesta
 
 
Ludovico III. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Malatesta IV. Malatesta
 
 
Paola Malatesta
 
 
 
 
 
 
Elisabetta da Varano
 
 
Federico I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Barbora Braniborská
 
 
 
 
 
 
Rudolf III. Saský
 
 
Barbora Sasko-Wittenberská
 
 
 
 
 
 
Barbora Lehnická
 
František II. Gonzaga
 
 
 
 
 
Jan II. Bavorský
 
 
Arnošt Bavorský
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Gorizie
 
 
Albrecht III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Bernabo Visconti
 
 
Alžběta Visconti
 
 
 
 
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
Markéta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Albrecht I. Brunšvicko-Grubenhagenský
 
 
Erik I. Brunšvicko-Grubenhagenská
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
 
 
 
 
 
 
Ota I. Brunšvicko-Göttingenský
 
 
Alžběta Brunšvicko-Göttingenská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Jülichu
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco II Gonzaga, Marquess of Mantua na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Federico I.
Znak z doby nástupu Markýz z Mantovy
František II.
14841519
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Federico II.