Francesco I. Sforza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z František I. Sforza)
Francesco I. Sforza
vévoda milánský
Portrét
Francesco I. Sforza kolem roku 1460
autor Bonifacio Bembo
Doba vlády14501466
Narození23. července 1401
San Miniato
Úmrtí8. března 1466
Milano
ManželkyPolissena Ruffo
Blanka Marie Visconti
DynastieSforzové
OtecMuzzio Attendolo Sforza
MatkaLucia Terzani da Marsciano
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco I. Sforza (česky: František I. Sforza, 23. července 1401, San Miniato8. března 1466, Milán) byl italský vojevůdce (condottiero) a první milánský vévoda z rodu Sforzů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ze vztahu hraběte z Contignoly, pána Beneventa a Manfredonie Muzia Attendola zvaného Sforza (1369 – 1424) s Lucií Terzani da Marsciano.[1]

Kondotiér[editovat | editovat zdroj]

Jako kondotiér bojoval ve službách několika italských knížat (panovníků) - neapolských králů i papežů. V r. 1425 nakonec vstoupil do služeb milánského vévody Filipa Viscontiho. V jeho službách strávil přes 20 let (1425 - 1447). Vztahy s milánským vévodou se mu podařilo upevnit svatbu s vévodovou dcerou Blankou.

Boj o nadvládu nad Milánem[editovat | editovat zdroj]

Přestože by se mohlo zdát, že si Francesco zajistil svatbou s dědičkou milánského vévodství automaticky vládu nad městem, situace se pro Sforzu zkomplikovala. Milán totiž po smrti Filipa (†1447) vyhlásil tzv. Ambrosiánskou republiku a vypukla tak válka o dědictví milánské (1447–1450). Ta skončila vítězstvím Franceska Sforzy. Po dlouhém obléhání se vyhladovělí Miláňané rozhodli otevřít své brány a přijmout Franceska Sforzu pánem města (25. března 1450).

Vévoda milánský[editovat | editovat zdroj]

Jako vévoda se v zahraniční politice mohl opřít především o podporu, kterou mu poskytoval Cosimo Medicejský, pán Florencie. Po míru v Lodi (1454) se jeho pozice ještě více upevnila, zvláště po ovládnutí Janova (1464 - 1477).

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se oženil v roce 1418 s montaltskou hraběnkou Polissenou Ruffo (1400–1420). Narodilo se jim jedno dítě:

  • Antonie (1419–1420)

25. října 1441 se oženil s o 24 let mladší Blankou Marií (1425–1468), nemanželskou dcerou milánského vévody Filipa Marii Viscontiho. V manželství se narodilo 8 dětí[1]:

Kromě výše zmíněných potomků z tohoto manželství měl i celou řadu dětí nemanželských, odhadovaný počet se pohybuje mezi 22 až 120.[2]

  • Tristan (1424–1477), matkou Giovana d'Acquapendente ∞ 1451 Beatrice d'Este
  • Isolea (asi 1425–1485/87), matkou Giovana d'Acquapendente ∞ 1439 atriský vévoda Andrea Matteo II. d'Acquaviva
  • Polixena (1428–1449), ∞ 1441 Sigismondo Pandolfo Malatesta, pán Rimini
  • Sforza II. (1433–1491), matkou Giovana d'Acquapendente, guvernér Piacenzy a hrabě z Borgonuova ∞ 1451 Antonie Dal Verme
  • Drusiana (30. září 1437 – 29. června 1474), ⚭ 1447 janovský dóže Giano I. Fregoso
  • Fiordelisa (1447–1522) ∞ 1466 Guidaccio Manfredi, pán Imoly a Faenzy
  • Giovanni Maria (1461–1520), janovský arcibiskup

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://genealogy.euweb.cz/italy/sforza.html#BMG
  2. Archivovaná kopie. www.kleio.org [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Portréty Francesca I. Sforzy