František Horčička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Horčička
Frantisek Horcicka 29.6.1776-5.4.1858 - Podobizna mladeho muze.jpg
Narození 29. června 1776
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 5. dubna 1856 (ve věku 79 let)
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Horčička (29. června 1776 Praha – 5. dubna 1856 Malá Strana[1]) byl český malíř, restaurátor, umělecký znalec a falsifikátor 1. poloviny 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině zahradníka žijícího u Jeleního příkopu v areálu Pražského Hradu. Vystudoval gymnázium na Malé Straně, později studoval filosofii, práva a nakonec se v r. 1800 stal žákem pražské Akademie. Již v mládí byl uznávaným portrétistou (portrétoval např. B. Bolzana, J. E. Purkyně, Fr. J. Gerstnera a mnoho dalších soudobých osobností).

Restaurátorské dílo[editovat | editovat zdroj]

Horčička se podílel mj. na opravě obrazů z Pražského hradu, vedl restaurátorské práce obrazů Mistra Theodorika na Karlštejně, restauroval rozsáhlé sbírky obrazů ve vlastnictví rodu Coloredo-Mansfeldů.

Falsifikáty[editovat | editovat zdroj]

Falsifikátorská práce Horčičky spočívala hlavně v úpravách starších obrazů – využíval při tom své rozsáhlé znalosti restaurátorské a uměleckovědné. Pro Horčičkovy falsifikáty je typická značná technická dovednost (většina jeho falsifikátů byla odhalena až ve 20. století). Zajímavé je, že vytváření fals nebylo u Horčičky motivováno peněžním ziskem (své padělky nezpeněžoval), ale spíše touhou vyrovnat se kvalitou svých prací starým mistrům.

Například obraz Madona s dítětem – nijak vynikající renesanční dílo (cca rok 1500) z dílny Lorenza di Credi (pravděpodobně od Giovanniho di Benedetto Cianfanini) – upravil Horčička tak, že byl obraz znalci považován za dílo Raffaela, případně někoho z jeho školy (tak bylo dílo také zařazeno v inventáři). Skutečnost byla odhalena až v r. 1976 při restauraci Petra Bareše.

Takovýchto zásahů do „restaurovaných“ děl provedl Horčička velké množství, proto je pravděpodobné, že dosud nebyly všechny jeho padělky odhaleny.

Zajímavý je případ obrazu Panna Marie s Ježíškem, se sv. Alžbětou a malým Janem Křtitelem, který byl původně považován za dílo Ferrarské školy. Ukázalo se, že jde o původní Horčičkovo dílo na starém plátně, tj. obraz nevznikl přemalbou jiného obrazu, ale byl Horčičkou celý vytvořen.

Horčička také bývá podezírán z účasti na falšování slavných sporných Rukopisů královédvorského a Zelenohorského. K podezřelým okolnostem patří jeho osobní známost s Václavem Hankou, se kterým chodil na Dobrovského přednášky o staroslověnštině, a jeho návštěvy na zámku Zelená hora (patřícího Colloredo-Mansfeldům), protože odtud má Rukopis zelenohorský pocházet. Podobně bývají Horčička a Hanka spojováni s falsy nápisů nad bustami v triforiu katedrály sv. Víta.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blažíčková-Horová N, 19th-Century Art in Bohemia, Národní galerie v Praze 2009, s. 41-42, ISBN 978-80-7035-426-1
  • prof. dr. Jaromír Neumann, DrSc: Malíř František Horčička a Hankova falza, vydáno v souboru Falza a podvody české historie, Akropolis 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]