František Gargulák

Ing. František Gargulák
Ing. František Gargulák
Narození	9. června 1889; Husovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. května 1942 (ve věku 52 let); Auschwitz; Německá říše
Příčina úmrtí	následky věznění
Bydliště	Nováčkova; Ferrerova
Alma mater	strojnické oddělení Vyšší státní průmyslové školy v Brně
Povolání	strojní inženýr, ředitel školy
Zaměstnavatelé	První brněnská strojírna, Živnostenská pokračovací kovodělná škola Brno
Ocenění	Československý válečný kříž 1939 (1946)
Představenstva	předseda brněnské pobočky Československé obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu
Choť	Marie Jurná
Děti	synové Jaromír a Luděk, dcera Libuše
Rodiče	František Gargulák, Alžběta Bradáčková
Příbuzní	jedenáct sourozenců
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Gargulák (9. června 1889 Husovice – 20. května 1942 Auschwitz) byl český inženýr, námořník, účastník vzpoury v boce Kotorské, pedagog, odbojář a oběť nacismu.

Život

Před první světovou válkou

František Gargulák se narodil 9. června 1889 v Husovicích u Brna v rodině kováře Františka Garguláka a tovární dělnice Alžběty, rozené Bradáčkové, jako jedno z jejich dvanácti dětí. Vystudoval strojnické oddělení na Vyšší státní průmyslové škole v Brně. V roce 1910 byl povolán k roční prezenční vojenské službě u c. a k. válečného námořnictva. V jejím rámci absolvoval námořní strojní školu v Pule. Opět povolán byl v roce 1912 a zařazen do strojní služby na pancéřovém křižníku SMS Kaiser Karl VI. a to během první balkánské války, která skončila v květnu 1913.

První světová válka

František Gargulák pracoval v prvních letech první světové války jako strojní konstruktér v rodných Husovicích. Poté byl opět povolán na palubu pancéřového křižníku SMS Kaiser Karl VI., na kterém poté sloužil. V roce 1916 se oženil s úřednicí Marií Jurnou. Během námořní služby byl vyšetřován pro nepovolenou distribuci pohlednic Matice školské a spolku Komenský. Dne 1. února 1918 vypukla v Boce Kotorské vzpoura rakousko-uherských námořníků a dělníků loděnic. František Gargulák byl společně s Josefem Dědem zvolen mluvčím posádky jeho mateřského křižníku. Byl též členem osmičlenné delegace vyjednávající s admirálem Alexandrem Hansou. Po potlačení vzpoury 3. února 1918 byl společně s dalšími vězněn, propuštěn byl 17. října téhož roku po amnestii vyhlášené císařem Karlem I.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa pracoval František Gargulák jako strojní inženýr v První brněnské strojírně, následně přešel na pedagogickou dráhu a stal se ředitelem Živnostenské pokračovací školy kovodělné v Brně. Byl otcem tří dětí: Jaromíra, Luďka a Libuše. Byl aktivním Sokolem v Husovicích a od roku 1931 předsedou brněnské pobočky Československé obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil František Gargulák do sokolského^[1] protinacistického odboje. Za to byl 9. října 1940 zatčen gestapem, vězněn byl ve věznici v Brně Pod Kaštany a poté převezen do koncentračního tábora Auschwitz. Zde 20. května 1942 zahynul.

Posmrtná ocenění

Františku Gargulákovi byl v roce 1946 in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939 a na návrh z roku 1950 Pamětní odznak druhého národního odboje
Po Františku Gargulákovi byla v roce 1946 pojmenována jedna z ulic v jeho rodných Husovicích^[2]
Františku Gargulákovi byla v roce 2010 v místě setkávání členů Československé obce bývalých námořníků a účastníků odboje na Jadranu na domě U Medvídků v Praze odhalena pamětní deska
Františku Gargulákovi byl v roce 2021 ve Ferrerově ulici čp. 8/01, kde žil od dvacátých let dvacátého století, umístěn Kámen zmizelého^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

František Gargulák v Encyklopedii dějin Brna

[1] Osobnosti městské části Brno-sever na stránkách Spolku Brno-sever

[2] Profil Gargulákovi ulice v Encyklopedii dějin Brna

[3] Kámen zmizelého Františka Garguláka na stránkách Encyklopedie dějin Brna

[1]

[2]

[3]