Franz Clam-Gallas
| Franz Clam-Gallas | |
|---|---|
 Franz Clam-Gallas v závěru svého života | |
| Člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1895 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Narození | 26. července 1854 Liberec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. ledna 1930 (ve věku 75 let) Frýdlant  Československo |
| Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka |
| Choť | (1882) Marie z Hoyos-Sprinzensteinu (1858–1938) |
| Rodiče | Eduard Clam-Gallas (1805–1891) a Klotylda z Dietrichsteinu (1828–1899) |
| Děti | 1. Christiane (1886–1947) 2. Eleonore (1887–1967) 3. Eduardine (1889–1970) 4. Gabrielle (1890–1979) 5. Marie (1893–1959) 6. Clothilde (1898–1975) 7. Sophie (1900–1980) |
| Příbuzní | sestra: Eduardine, provd. Khevenhüller-Metsch (1851–1925) vnuk: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) vnuk: František Schwarzenberg (1913–1992) vnuk: Radslav Kinský (1928–2008) vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008) vnuk: Franz Karl Auersperg (1935–2008) pravnuk: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita (právnická fakulta) |
| Profese | politik a velkostatkář |
| Commons | Franz Clam-Gallas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František hrabě z Clam-Gallasu (německy Franz Joseph Christian Maria Graf von Clam-Gallas, 26. července 1854, Liberec[1] – 20. ledna 1930, Frýdlant) byl český šlechtic a velkostatkář. V rodové tradici byl majitelem velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn a Lemberk, dále Clam-gallasovského paláce v Praze a ve Vídni. Byl posledním mužským příslušníkem rodu Clam-Gallasů.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
František z Clam-Gallasu byl syn hraběte Eduarda z Clam-Gallasu, rakouského generála pěchoty, a vnuk hraběte Kristiána Kryštofa z Clam-Gallasu, pozemkového vlastníka v severních Čechách, matka Klotylda byla jednou z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.
Absolvoval gymnázium na Malé Straně v Praze, poté dva roky studoval práva na univerzitě ve Vídni, další vzdělání si doplnil na zemědělské vysoké škole. Krátce sloužil v armádě, později mimo aktivní službu dosáhl hodnosti rytmistra. Od mládí se částečně podílel na správě rodového majetku, jako samostatné bydlení byl pro něj vyčleněn zámek Grabštejn.
V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1901 se stal tajným radou. Od roku 1895 byl též doživotním členem rakouské panské sněmovny. V letech 1901–1913 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se angažoval ve Svazu německých velkostatkářů.
Po celý život se věnoval charitě a podpoře různých oblastí veřejného života v severních Čechách, kde byl čestným členem řady spolků. Podle účetnictví správy velkostatků věnoval na darech různým organizacím, institucím a spolkům téměř tři milióny korun.
Za své zásluhy byl v roce 1898 odměněn řádem císaře Leopolda, za aktivity v rámci Červeného kříže za první světové války na Balkáně obdržel bulharský Řád sv. Alexandra (1917), byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Také města Liberec a Hrádek nad Nisou mu udělila čestné občanství.
Přes všechny aktivity v různých sférách veřejného života byl František z Clam-Gallasu především správcem rodového majetku, který převzal po otci v roce 1891. Jednalo se o čtyři velkostatky (Liberec, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk), palác v Praze a ve Vídni. Severočeské velkostatky měly rozlohu 31 690 hektarů půdy a Clam-Gallasovi patřilo šesté místo mezi největšími vlastníky půdy v Čechách. Hodnota statků byla počátkem 20. století vyčíslena na více než tři milióny korun s čistým výnosem téměř 400 000 korun ročně. Vzhledem k lokalizaci statků v oblasti Jizerských hor bylo stěžejním předmětem podnikání lesní hospodářství. Kromě toho Clam-Gallas provozoval četné průmyslové podniky jako cihelny, pivovary nebo mlýny. Menší význam mělo zemědělství, kromě toho do výnosu velkostatků spadaly i zisky z podílů na provozování lázní Libverda. Do struktury clam-gallasovských statků významně zasáhla pozemková reforma, jejíž dopady se František z Clam-Gallasu snažil snížit jednáním s četnými úřady prakticky až do své smrti. Po vzniku Československa poskytl svůj pražský palác pro potřeby ministerstva financí, později prodal státu liberecký zámek.
Hrabě František z Clam-Gallasu zemřel 20. ledna 1930 ve věku 75 let na zámku Frýdlant jako poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů. Pohřben byl o týden později za široké účasti veřejnosti v rodové hrobce v Hejnicích.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
20. dubna 1882 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií z Hoyos-Sprinzensteinu (12. srpen 1858, Horn – 5. leden 1938, Vídeň), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Idy Marie hraběnky Paarové. Z manželství se narodilo sedm dcer:
- 1. Kristýna (Christiane, 1886–1947)
- ∞ Maria Josef z Arco-Zinnebergu (1881–1924)
- 2. Eleonora (Eleanore, 1887–1967)
- 1. ∞ Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
- 2. ∞ Zdenko Kinský z Vchynic a Tetova (1896–1975)
- 3. Eduardina (Eduardine, 1889–1970)
- ∞ Prof. MUDr. Adolf Winkelbauer (1890–1965), morganatický sňatek
- 4. Gabriela (Gabrielle, 1890–1979) – dědička zámku Lemberk
- ∞ (28. duben 1914) Adolf Karel z Auerspergu (1886–1923)
- 5. Marie (1893–1959) – dědička hradu Grabštejn
- ∞ Karel Podstatský-Lichtenštejn (1874–1946)
- 6. Klotylda (Clothilde, 1898–1975) – dědička zámku Frýdlant – zůstala svobodná, starala se o ovdovělou matku
- 7. Žofie (Sophie, 1900–1980)
- ∞ Eduard Rupert z Auerspergu (1893–1948)
Manželka Marie byla poslední, jejíž ostatky byly uloženy v roce 1938 do rodinné hrobky v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Franz Clam Gallas vpravo kolem roku 1903 -
Hrabě František Clam-Gallas (v uniformě) svatbě jedné ze svých sedmi dcer, hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s Adolfem Karlem princem z Auerspergu. Svatba se konala ve Vídni 28. dubna 1914, krátce před vypuknutím první světové války.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15, 33–34.
- Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Poslední svého rodu. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), Liberec 2007, s. 261–293 (ISBN 978-80-7372-214-2)
- SVOBODA, Milan; HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
- SVOBODA, Milan. Franz hrabě Clam-Gallas: Obrysy portrétu. Hejnice, Liberec 2019. 167 s. ISBN 978-80-85874-91-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Clam-Gallasové
- Čeští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Císařští komoří
- Čeští tajní radové
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
- Poslanci českého zemského sněmu
- Členové Panské sněmovny
- Čestní občané města Liberec
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu svatého Alexandra
- Maltézští rytíři
- Mecenáši
- Pohřbení v Gallasovské a Clam-Gallasovské hrobce v Hejnicích
- Narození 26. července
- Narození v roce 1854
- Narození v Liberci
- Úmrtí 20. ledna
- Úmrtí v roce 1930
- Úmrtí ve Frýdlantu