František Bašík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Bašík
František X. Bašík, říjen 1904
František X. Bašík, říjen 1904
Narození 13. června 1878
Praha II.
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. února 1963 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Bašík (13. června 1878 Praha II.[1]10. února 1963 Liberec) byl obchodní zástupce a úředník, autor rozsáhlých memoárů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 13. června 1878 v Praze v domě č. p. 1444-II v Lípové ulici jako nejmladší ze tří dětí Antonína Bašíka (1832–1897) a Kateřiny Ortmannové (1840–1934). Otec se narodil v obci Hlohovice, kde jsou jeho předci (původně s příjmením Poplužník) doloženi poprvé k roku 1603.

Po absolvování Obecné sedmitřídní školy u Sv. Štěpána a Měšťanské školy u Nejsvětější Trojice se vyučil v obchodu textilním zbožím Hermann Kafka v Praze (1892–1895), v letech 1895–1908 byl účetním a obchodním cestujícím továrny na výrobu vosku v Mladé Boleslavi (majiteli byli postupně: Fr. Sezemský, konkurzní podstata, Živnobanka a Monopol), z toho byl v letech 1905–1908 vedoucím plzeňské pobočky. 25. září 1905 se oženil s Annou Jindřiškou Špinarovou (1881–1961), měli spolu pět dětí – dcera Jiřina Bašíková-Havlíková (1922–2006), byla v letech 1969–1979 ředitelkou Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci.

V letech 1908–1909 samostatně podnikají v Plzni. V následujícím období pracoval jako obchodní cestující a účetní továren J. Eliáš (Praha), J. B. Česák (Předměřice n. L.), O. Schönbach (Praha), Brüder Drechsler (Plzeň), Monopol (Mladá Boleslav) ad., 1915–1926 byl účetním ve firmě Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. V letech 1926–1945 žil bez stálého zaměstnání v Mladé Boleslavi, živil se jako „stálý soudní znalec v oboru filatelie“, prodejce psacích strojů Underwood atd., 1945–1950 byl národním správcem turistické chaty Menší Ještěd (Jäckelbaude, resp. Malý Ještěd) v Křižanech.[2]

Od roku 1950 žil v Liberci jako důchodce a 10. února 1963 v liberecké nemocnici zemřel na rakovinu žlučníku.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

František X. Bašík, srpen 1942

V letech 1940–1943 sepsal obsáhlou autobiografii, kterou nazval „Padesát let“, v ní podrobně vzpomíná na prostředí, v němž se pohyboval mezi patnáctým a pětašedesátým rokem života. Pro širokou veřejnost je text zajímavý především unikátním popisem prostředí obchodu Hermanna Kafky v době, kdy zde vyrůstal malý Franz Kafka. Pro místní historii Prahy, Mladé Boleslavi, Plzně a dalších míst, kde se Bašík pohyboval, je text memoárů bohatou studnicí jinde často nezachycených informací. Pozornosti se těší také obsáhlé pasáže věnované sexuálnímu dospívání.

Dosud byly zveřejněny pouze dva z devíti (včetně dodatků deseti) dílů – „Vyučil jsem se u Kafků: Praha a Mladá Boleslav na konci 19. století očima dospívajícího muže“. Prostor, 2003. Digest prvního dílu Bašíkových pamětí byl publikován v němčině – „Franz Kafka: Brief an den Vater“ (Mit einem unbekannten Bericht über Kafkas Vater als Lehrherr und anderen Materialien). Klaus Wagenbach, 2004, rozsáhlejší úryvky v italštině – „Franz Kafka: Lettera al padre“. Einaudi, 2011.

Poprvé byly úryvky publikovány časopisecky v samizdatových novinách Maštal (1994, č. 2, 1995, č. 3 a 4),[4] později v měsíčníku HOST (2001).[5] V němčině v NZZ (2002).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. http://jjkn.sweb.cz/basik/jaeckelbaude.htm
  3. FXB. jjkn.sweb.cz [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné online. 
  4. Maštal. Maštal [online]. Dostupné online. 
  5. Jiří J. K. Nebeský: Nové obrázky z Kafkova dětství. HOST, měsíčník pro literaturu a čtenáře, 17, 2001, č. 7, 1. září, s. 64-68.
  6. Alena Wagnerová: Erinnerungen eines Lehrbuben. Neue Zürcher Zeitung, Ressort Feuilleton, 30. Januar 2002, Nr.24, Seite 57. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]