František Štamprech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Štamprech
Narození18. února 1889 [p 1]
Nesuchyně okres Rakovník, [1] Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. června 1942 (ve věku 53 let)
Luby u Klatov, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Povolánídůstojník prvorepublikové armády
Zaměstnavatelprvorepubliková Československá armáda
Titulpodplukovník[p 2]
OceněníZáslužný kříž ministra obrany ČR
Děti2 dcery: starší Jiřina; mladší Růžena Styblíková (zemř. 23. února 2008)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Farní kostel v Tarnopolu (kolem roku 1913)
Luby u Klatov – nádraží (2009)

František Štamprech (18. února 1889 [p 1]22. června 1942, Luby u Klatov) byl příslušník československých legií na Rusi,[3] prvorepublikový voják (důstojník) a odbojář, popravený nacisty za protiněmeckou činnost v roce 1942.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

František Štamprech se narodil 18. února 1889 v obci Nesuchyně u Rakovníka.[4] [p 1] Během první světové války musel narukovat do rakousko-uherské armády a byl odvelen na ruskou (východní) frontu. V době zajetí (7. září 1915, Tarnopol) měl v rakousko-uherské armádě hodnost vojína a sloužil u 88. pěšího pluku.[1] Do Československých legií se přihlásil 18. července 1916 a hned následující den (19. července 1916) byl zařazen v hodnosti šikovatele do 11. střeleckého pluku.[1] [p 3] Aktivně se účastnil bojů na ruské frontě a s československými legiemi prošel celou Sibiřskou anabázi.[4] V 11. střeleckém pluku [p 3] setrval až do konce své služby v československých legiích a legie opouštěl v hodnosti podporučíka.[1] Po návratu do Československa se rozhodl k činné službě v prvorepublikové armádě jako důstojník u 11. pěšího pluku Františka Palackého v jihočeském Písku.[4] Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a demobilizaci československé armády na jaře a v létě roku 1939 byl podplukovník[p 2] Štamprech spolu s ostatními důstojníky propuštěn z aktivní služby.[4] V rámci bývalých důstojníků písecké posádky se zapojil do činnosti domácí ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa.[4] Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (27. května 1942) [p 4] byl František Štamprech (spolu s dalšími šesti bývalými důstojníky čs. armády[p 5]) zatčen dne 4. června 1942.[2] Následně byl on a dalších šest[2] s ním zatčených členů Obrany národa [p 5] v rámci tzv. druhé heydrichiády popraven klatovským gestapem dne 22. června 1942 mezi 19.–20. hodinou na vojenské střelnici v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les (v roce 2018 část Klatov[2]).[4] [p 6]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

Německý okupační režim až do konce druhé světové války na pozůstalou rodinu (manželka a dvě dcery) aplikoval řadu represí, ale ani komunistický režim po roce 1948 nenechal rodinné příslušníky bez povšimnutí.[4] Zdraví starší dcery Jiřiny bylo vážně poškozeno následkem věznění a týráním při výsleších.[4] Mladší dcera – Růžena Styblíková (zemř. 23. února 2008) – byla vdovou po Volyňském Čechovi Jaroslavu Styblíkovi, příslušníkovi 1. Československého armádního sboru v tehdejším Sovětského svazu, s kterým přišel do Československé republiky a zúčastnil se zde osvobozovacích bojů.[4]

Připomenutí[editovat | editovat zdroj]

Jméno Františka Štamprecha je uvedeno na Pomníku Obětem 2. světové války (v centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem: CZE-3205-06012), který se nachází v místě bývalé vojenské střelnice v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les.[5] Na tomto místě bylo ve dnech 31. května 1942 až 3. července 1942 zastřeleno 73 osob z Klatovska, Domažlicka, Písecka a Strakonicka.[5] Tuto skutečnost připomíná nápis na předsunutém, symbolickém hrobě: V ROCE 1942 / ZMĚNILI FAŠISTÉ / TOTO MÍSTO V POPRAVIŠTĚ. / VZPOMEŇME / ŽIVOTŮ ZDE ZMAŘENÝCH. Další vysvětlující nápis umístěný na deskách na čelní části pomníku: NA VĚČNOU PAMĚŤ / ČESKÝCH VLASTENCŮ / ZDE POPRAVENÝCH / NĚMECKÝMI FAŠISTY / 31. V. – 3. VII. 1942. / ČEST JEJICH PAMÁTCE. Následuje seznam jmen: ... ŠTAMPRECH FRANTIŠEK Z PÍSKU .... [5]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Pramen[1] udává jako datum narození Františka Štamprecha den 18. února 1887.[1] Pramen[2] uvádí rok 1887.[2]
  2. a b Pramen[2] František Štamprech se uvádí jako štábní kapitán.[2] Pozdější povýšení do hodnosti podplukovníka (in memoriam) není vyloučeno.
  3. a b Pramen[4] udává, že František Štamprech byl v československých legiích na Rusi coby příslušník 11. pěšího pluku Františka Palackého.[4]
  4. Pramen[4] uvádí, že František Štamprech byl popraven pro schvalování atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale jeho zatčení a popravení souviselo s jeho ilegální činností a s „rozbitím“ tzv. druhé garnitury Obrany národa.
  5. a b Celá ilegální skupina, zatčená 4. června 1942 a popravená 22. června 1942 na vojenské střelnici v Lubech u Klatov v lokalitě Spálený les čítala celkem 7 bývalých důstojníků čs. armády:[2] plukovník Viktor VLK (* 1892), podplukovník Václav MAŠEK (* 1892), major Václav ČERNÝ (* 1894), major Klement ŠTĚRBÁČEK (1896), major Jaroslav ŠTANGL (* 1897), štábní kapitán František ŠTAMPRECH (* 1887), štábní kapitán Jaroslav ŠPIDRA (* 1898).[2]
  6. S nástupem Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora (28. září 1941) se uskutečnil úder proti Obraně národa a to v rámci vyhlášeného stanného práva, kdy byly pozatýkány stovky důstojníků bývalé prvorepublikové československé armády, z nichž velká část skončila na popravištích (tzv. první heydrichiáda). Další údery německých bezpečnostních složek (gestapo, bezpečnostní služba (SD)) proti členům Obrany národa pak přicházely v průběhu celého roku 1941. Díky neustálému zatýkání zbylo začátkem roku 1942 z Obrany národa pouze několik jedinců (např. škpt. Václav Morávek). Po atentátu na Heydricha při následných represích byli zatčeni další členové Obrany národa, čímž byla v podstatě završena likvidace její druhé garnitury.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Záznam vojáka – František :ŠTAMPRECH (* 18. 2. 1887, Nesuchyň okres Rakovník); Bydliště: Nesuchyň Písek okres Rakovník Písek [online]. Databáze legionářů [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i Písecko uctívá hrdiny z boje proti fašismu (Hrdinové odboje z Písku) [online]. Okresní výbor KSČM Písek, 2018-01-17 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  3. a b c GABAL, Peter. Denní souhrn zpráv – Ministryně obrany udělila Záslužné kříže ČR aktivním vojákům i veteránům [online]. Český rozhlas, 2007-05-07 [cit. 2020-04-21]. Záslužný kříž ministryně obrany ČR udělila in memoriam Vlasta Parkanová podplukovníku Františku Štamprechovi – legionáři, který byl za odbojovou činnost v roce 1942 popraven.. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l Udělení MEDAILE ZA HRDINSTVÍ – Pplk. František Štamprech (18. 2. 1889 – 22. 6. 1942) In memoriam (strana 12) [online]. Parlament České republiky; POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2019; 8. volební období (192), 2019-05-16 [cit. 2020-04-21]. USNESENÍ organizačního výboru z 38. schůze ze dne 16. května 2019 k návrhu podvýboru organizačního výboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání; Návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.. 
  5. a b c ŠŤASTNÝ, Ivo; ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války [online]. VETS (Spolek pro vojenská pietní místa), 2006-10-23 [cit. 2020-04-21]. Umístění: Luby, lokalita Spálený les; Souřadnice: N49°21'51.32 E13°19'0.61; Ve dnech 31. května až 3. července 1942 bylo na tomto místě zastřeleno 73 osob z Klatovska, Domažlicka, Písecka a Strakonicka. Jedná se o bývalou vojenskou střelnici. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3205-06012. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]