Franjo Kuharić

Franjo Kuharić
Franjo Kuharić
Narození	15. dubna 1919; Pribić
Úmrtí	11. března 2002 (ve věku 82 let); Záhřeb
Místo pohřbení	Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Alma mater	Záhřebská univerzita
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
Ocenění	Velký řád královny Jeleny
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	titulární biskup (od 1964); pomocný biskup (1964–1970); Roman Catholic Archbishop of Zagreb (1970–1997); kardinál (1983–2002)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franjo Kuharić (15. dubna 1919, Gornji Pribić – 11. března 2002, Záhřeb) byl chorvatský římskokatolický duchovní, biskup, arcibiskup-metropolita záhřebský (1970–1997) a kardinál, čestný člen Chorvatské akademie věd a umění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší, třinácté dítě v chudé rodině v malé vesnici Gornji Pribić (opčina Krašić).

Studoval teologii v Záhřebu. Na kněze byl vysvěcen 15. července 1945. Při svěcení v záhřebské katedrále arcibiskup Alojzije Stepinac k mladým novoknězům prohlásil: „Posílám vás do krvavé koupele.“

Krátce sloužil jako kaplan v faře Radoboj a jako správce fary Rakov Potok a Sveti Martin pod Okićem. Komunisté se na něj dvakrát pokusili spáchat atentát (v roce 1947 v Rakovu Potoku a roku 1948 ve vesnici Jakovlje), ale přežil. Tehdejší záhřebský arcibiskup-koadjutor Franjo Šeper ho roku 1957 jmenoval farářem v Samoboru.

15. února 1964 jej papež Pavel VI. jmenoval pomocným biskupem záhřebské arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal 3. května 1964 v záhřebské katedrále. Když byl v srpnu 1969 Kuharićův předchůdce, kardinál Franjo Šeper, jmenován prefektem Kongregace pro nauku víry, byl Kuharić jmenován apoštolským administrátorem záhřebské arcidiecéze, a 16. června 1970 záhřebským arcibiskupem. V září toho roku byl zvolen předsedou Biskupské konference Jugoslávie a ve stejném roce obdržel čestný doktorát na univerzitě v Záhřebu.

Papež Jan Pavel II. ho 2. února 1983 na veřejné konzistoři jmenoval kardinálem. Byl morální autoritou jak totalitního režimu, tak i po osamostatnění Chorvatska. Podporoval obranu Chorvatska, ale vyzýval k respektování morálních principů.

V září 1994 přivítal papeže Jana Pavla II. během jeho návštěvy Chorvatska u příležitosti oslav 900 let vzniku záhřebské diecéze a prvního záhřebského biskupa pocházejícího z Čech, Ducha.

5. července 1997 z důvodu kanonického věku odešel do penze a jeho nástupcem se stal Josip Bozanić. Po svém odchdu 20. září 1997 kardinál Franjo Kuharić jako emeritní arcibiskup v Záhřebu vedl křest arcivévody Ferdinanda, syna hlavy chorvatské královské rodiny Karla Habsbursko-Lotrinského. Princ Fedrinand přitom obdržel tradiční jméno chorvatských králů Zvonimir. Jeho kmotry byli jeho strýc Jiří Habsbursko-Lotrinský, Alois-Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberský, Markéta Bulharská a Agnes Hussleinová (roz. baronka von Arco).