Francesco Basily

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francesco Basily
FrancescoBasily.jpg
Základní informace
Narození 31. ledna 1767
Loreto
Úmrtí 25. března 1850 (ve věku 83 let)
Řím
Žánry opera, duchovní hudba a klasická hudba
Povolání dirigent a hudební skladatel
Rodiče Andrea Basili
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Basily, psán také Basili nebo Basilj (31. ledna 1767 Loreto, Neapolské království25. března 1850 Řím, Italské království) byl italský dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Francesco Basily se narodil 31. ledna 1767 v Loretu. Jeho otcem byl hudební skladatel Andrea Basili (1705–1777), který mu také poskytl základní hudební vzdělání. Již v sedmi letech hrál veřejně na varhany a zkomponoval svou první mši. Otec zemřel, když bylo Francescovi 10 let. Ve studiu hudby pak pokračoval u hudebního skladatele Giovanni Battisty Borghiho a posléze u Giuseppe Jannaconiho v Římě. 16. října 1783 se stal členem prestižní Akademie sv. Cecilie.

V letech 1786–1789 působil jako kapelník v katedrále ve Folignu a poté v katedrále v Maceratě. V roce 1803 se oženil a 26. května téhož roku získal místo kapelníka v basilice della Casa Santa v rodném Loretu. Tam působil až do roku 1828.

Jako operní skladatel debutoval v roce 1788 na scéně divadla Teatro Valle v Římě operou La bella incognita (Krásná neznámá). Z řady dalších oper největšího úspěchu dosáhla opera Gl'Illinesi na text Felice Romaniho, uvedená v Miláně roku 1819 v divadle Teatro alla Scala.

31. října 1827 byl jmenován cenzorem konzervatoře v Miláně. Staral se o mladé hudebníky. Smutně proslul jako předseda komise, která zamítla přijetí Giuseppe Verdiho na konzervatoř.

Od roku 1837 až do své smrti působil jako sbormistr souboru Cappella Giulia baziliky svatého Petra v Římě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Duchovní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Ave Maria Mottetto a 4 voci e organo.
  • Miserere a 4 voci concertato.
  • Miserere a 8 voci con 8 voci di coro.
  • Messa di Requiem (1802).
  • Messa di Requiem a 3 voci.
  • Gran Messa di Requiem a 4 voci.
  • Messa di Requiem (1816) in memoria del suo maestro Giuseppe Jannacconi (1741 - 1816).
  • Regina Coeli, antifona per cori concertati ed orchestra.
  • Justorum animae, Offertorio a 4 voci.
  • Confitebor, dal Salmo CX a 4 voci con grande orchestra.
  • Christus factus est
  • Domine! Salvum fac Imperatorem nostrum (1830)
  • Qui Sedes , per Soprano e Organo concertato.

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • La bella incognita, farsa (Řím, 1788, Teatro Valle)
  • La Locandiera, farsa (Řím, 1789, Teatro Valle)
  • Achille all'assedio di Troia, (Florencie, 1797)
  • Il ritorno di Ulisse, drama (libreto G. B. Moniglia, Florencie, 1798)
  • Antigona, drama (libreto Gaetano Rossi, Benátky, 1799 Teatro La Fenice)
  • Conviene adattarsi, farsa (Benátky, 1801)
  • L'unione mal pensata, drama (Benátky, 1801, Teatro Venier)
  • Lo Stravagante ed il dissipatore", drama (libreto G. M. Foppa, Benátky, 1805, Teatro La Fenice)
  • L'Ira d'Achille, drama (libreto di Paolo Pola, spolupráce Adelaide Malanotte, Benátky, 1817 Teatro La Fenice)
  • L'Orfana egiziana, drama (spolupráce Nicola Tacchinardi, Benátky, 1818 Teatro La Fenice)
  • Gl'Illinesi (libreto Felice Romani, Milán, 1819 Teatro alla Scala)
  • Il Califo e la schiava (libreto Felice Romani, Milán, 1819 Teatro alla Scala)
  • Isaura e Ricciardo, opera seria (libreto Cesare Sterbini, Řím, 1820 Teatro Valle)
  • Sansone, třídílná tragedie:
    • Sansone in Tamnata,
    • Sansone in Gaza
    • La caduta del tempio di Dagone

(libreto Andrea Leone Tottola, Neapol, 1824 Teatro San Carlo)

Další skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sinfonia a piena orchestra sullo stile d'Haydn (1841)
  • La sconfitta degli Assiri, oratorium
  • Arianna e Teseo, kantáta

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Catalogo dei maestri compositori, dei professori di musica e dei socii di onore della Congregazione ed Accademia di Santa Cecilia di Roma..., Roma 1845, p. 39;
  • F. Abbiati: Giuseppe Verdi, Milano 1959

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]