France Télévisions
| France Télévisions | |
|---|---|
 | |
| Zahájení vysílání | 7. září 1992 |
| Provozovatel | Francouzská republika |
| Sledovanost | asi 40 % |
| Země |  Francie |
| Jazyk | francouzština |
| Oblast vysílání | Francie |
| Web | http://www.france.tv/ |
France Télévisions je francouzská veřejnoprávní síť televizních stanice zahrnující kanály France 2, France 3, France 4, France 5 a France Ô (vysílající v zámořských územích). Podíl jejích diváků činí kolem 40 %. France Télévisions vznikla v roce 1992, jejím rozhlasovým protějškem je Radio France.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V letech 1964-1975 byl francouzský rozhlas a televize monopolizován organizací známou jako Office de Radiodiffusion Télévision Française. Ve snaze podpořit konkurenci byla tato organizace v roce 1975 rozdělena tak, aby tři francouzské televizní kanály - TF1, Antenne 2 a FR3 - byly nadále vlastněny francouzskou vládou, ale byly provozovány nezávisle na sobě.[1][2] Prodej TF1 společnosti Bouygues v roce 1987 a zvýšená konkurence ze strany dalších nových soukromých vysílatelů (například Canal+ a La Cinq, který byl po ukončení vysílání v dubnu 1992 nahrazen veřejnoprávním kanálem La Cinquième) však vedly k poklesu sledovanosti zbývajících dvou veřejnoprávních kanálů, které v letech 1987-1989 ztratily 30 % svého podílu na trhu. Kanály však byly zachráněny, když byl jmenován jeden generální ředitel, který řídil jak Antenne 2, tak FR3, a staly se součástí společného subjektu známého jako France Télévision. V roce 1992 byly přejmenovány na France 2, respektive France 3.[3]
Programové kanály[editovat | editovat zdroj]
- France 2: hlavní program
- France 3: regionální vysílání
- France 4: hudba a uměni
- France 5: vzdělávací programy a diskuse
- France Ô: vysílání pro zámořská území
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rollet, Brigitte. "Television in France", in Television in Europe, pp. 39–40. Eds. Coleman, James A.; Rollet, Brigitte. Intellect Books, 1997. ISBN 1-871516-92-7
- ↑ Rigourd, Serge. "France", in Western Broadcasting at the Dawn of the 21st Century, pp. 255, 270. Eds. Haenens, Leen; Saeys, Frieda. Walter de Gruyter, 2001. ISBN 3-11-017386-7
- ↑ Hart, Jeffrey A. Technology, Television, and Competition: The Politics of Digital TV, p. 46. Cambridge University Press, 2004. ISBN 0-521-82624-1
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu France Télévisions na Wikimedia Commons
