Franc Jankovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Franc Jankovič
Franc Jankovič
Franc Jankovič

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1907 – ???

Ministr náboženství vlády Království SHS
Ve funkci:
únor 1920 – květen 1920

Místopředseda Skupštiny
Ve funkci:
březen 1919 – květen 1919
Stranická příslušnost
Členství Slovinská lidová str.

Narození 14. července 1871
Vitanje
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. března 1934
Maribor
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg Jugoslávie
Alma mater Vídeňská univerzita
Ocenění Řád jugoslávské koruny
Řád svatého Sávy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franc Jankovič, též Fran Jankovič (14. července 1871 Vitanje[1][2]2. března 1934 Maribor[1]), byl rakouský lékař a politik slovinské národnosti ze Štýrska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, po první světové válce místopředseda Skupštiny a ministr náboženství vlády Království SHS.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z obce Vitanje z rodiny kloboučníka. V rodné vesnici vychodil školu. V letech 1882–1889 studoval gymnázium v Celje. Maturoval v Novém mestu. Pak vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě, kde promoval roku 1898. V roce 1898 působil po několik měsíců jako sekundář v zemské nemocnici v Lublani. Potom v období let 1898–1899 pracoval v posádkové nemocnici ve Vídni a v letech 1899–1900 ve městě Slovenske Konjice. Od roku 1900 do roku 1905 zasedal i v radě tamní spořitelny. V roce 1900 se stal okresním lékařem v Kozje.[2] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako okresní lékař v obci Kozje (Drachenburg).[1]

Už jako student se začal angažovat veřejně a politicky. V politice ho na počátku ovlivnil Josip Žičkar. Od roku 1907 zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu. Podporoval odtržení slovinských oblastí od Štýrska a založení slovinské univerzity. Byl i náměstkem zemského hejtmana.[2]

Působil i coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Štýrsko 28.[3]

V roce 1911 byl uváděn jako člen Slovinské lidové strany.[1][4] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Chorvatsko-slovinského klubu.[3]

Politicky se angažoval i po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Působil na postu ministra.[5] Ministrem náboženských vyznání byl od února do května 1920 ve druhé vládě Stojana Protiće. Od března do května 1919 zastával i post místopředsedy Národního shromáždění (Skupštiny).[2] Do místopředsednické funkce ho Národní shromáždění v Bělehradu zvolilo v polovině března 1919.[6]

Po parlamentních volbách roku 1920 se stáhl z politického života a vrátil se k lékařské profesi. Byl lékařem v mužské věznici v Mariboru a hlavním lékařem mariborské pobočky krajského zaměstnanecké pojišťovny. Roku 1920 spoluzakládal lékařskou společnost v Mariboru, v jejímž čele stál až do své smrti.[2][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 109. (německy) 
  2. a b c d e Casopis za Zgodovino in Narodopisje, Svazek 29. [s.l.]: Univerza v Mariboru, Zgodovinsko društvo v Mariboru, 1934. Dostupné online. S. 170. (slovinsky) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Salzburger Chronik, 23. 8. 1911, s. 3.
  5. Review for history and ethnography, Svazky 20–21. [s.l.]: Založba Obzorja, 1984. Dostupné online. S. 292. (slovinsky) 
  6. Arbeiterwille, 15. 3. 1919, s. 2.
  7. Časopis za zgodovino in narodopisje: Review for history and ethnography, Svazek 22. [s.l.]: Univerza v Mariboru in Zgodovinsko društvo Maribor, 1986. Dostupné online. S. 78. (slovinsky)