Fotografie v Uzbekistánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chudajbergen Děvanov, otec uzbecké fotografie

Fotografování v Uzbekistánu se začalo rozvíjet po roce 1882, kdy se německý fotograf a učitel Wilhelm Penner, přestěhoval do Chivy jako součást migrace ruských mennonitů do střední Asie vedené Claasem Eppem juniorem. Po svém příchodu do Chivského chanátu se Penner podělil o své fotografické schopnosti s místním studentem Chudajbergenem Děvanovem, který se později stal zakladatelem uzbecké fotografie.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První fotografie střední Asie byly pořízeny ruským fotografem Antonem Murenkem, který sem přišel s ruskou diplomatickou misí v roce 1858.[2]

První barevné fotografie střední Asie patří Sergeji Prokudinu-Gorskému, jednomu ze zakladatelů barevné fotografie.[3]

Fotografie Chudajbergena Děvanova byly jedinečné z hlediska demonstrace historicky významného přechodu středoasijských národů do Sovětského svazu. Přes jeho průkopnictví v tomto nově představeném druhu vizuálního umění s jeho etnografickými a dokumentárními fotografiemi v regionu, Chudajbergen Děvanov byl potlačen sovětským režimem a popraven v roce 1940.[4] Po jeho zatčení orgány činnými v trestním řízení zničily velkou část Děvanovova archivu; jeho rodině se však podařilo část archivu zachovat. Některá Děvanovova díla jsou v současné době zachována v ruském Státním dokumentárním filmovém a fotografickém archivu v Krasnogorsku.[5]

V sovětském období se mnoho uzbeckých fotografů soustředilo na dokumentární fotografii. Jedním z nejvýznamnějších představitelů uzbecké fotografie je Max Penson. Fotožurnalista Max Penson se přestěhoval do Uzbekistánu v roce 1915 a dokumentoval historické, sociální, náboženské a politické proměny, ke kterým došlo pod sovětským vlivem. Svými fotografiemi mapoval vzdělávání žen a dětí, výstavbu rozsáhlých projektů jako Velký Ferganský kanál a mnoho dalších událostí.[6] Jeho fotografie s názvem Uzbecká Madona obdržela hlavní cenu na Světové výstavě v roce 1937 v Paříži.[7]

V roce 1997 získal Taškentský dům fotografie budovu v centru Taškentu, která byla postavena v roce 1934 a dříve sloužila jako Historické muzeum a Ředitelství uměleckých výstav. V roce 2005 byl Taškentský dům fotografie zařazen do Akademie umění Uzbekistánu.[8]

V roce 2009 byla oficiálně obviněna uzbecká fotografka Umida Achmedova, jejíž snímky byly zveřejněny ve fotografických sekcích online vydání časopisu The New York Times, Wall Street Journal a The Globe and Mail „za pomluvy a urážky uzbeckého národa“.[9] Jako důkaz proti fotografce bylo během soudního řízení použito její fotoalbum Ženy a muži: Od úsvitu do soumraku a dokumentární film Břemeno panenství. Byla shledána vinnou, a ačkoliv obvinění by stačilo až do tří let odnětí svobody, bylo jí odpuštěno, přičemž řekli, že Akhmedové byla udělena amnestie na počest 18. výročí uzbecké nezávislosti.[10]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Fotografické společnosti, organizace a instituce v Uzbekistánu:

  • Taškentský dům fotografie

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Photography in Uzbekistan na anglické Wikipedii.

  1. Walter Ratliff, "Pilgrims on the Silk Road: A Muslim-Christian Encounter in Khiva", Wipf and Stock Publishers, 2010
  2. John Hannavy, "Encyclopedia of nineteenth-century photography, Volume 1", CRC Press, 2008
  3. Dikovitskaya, Margaret. 2007. Central Asia in Early Photographs: Russian Colonial Attitudes and Visual Culture [online]. Dostupné online. (anglicky)  Slavic Eurasian Studies, no. 14: Empire, Islam, and Politics in Central Eurasia. Sapporo: Slavic Research Center. Datum přístupu: 2010-11-13
  4. "125 years of Uzbek photography." Orexca. Datum přístupu: 2010-11-12
  5. V Tashkente otkrylas' vystavka k 130-letiyu H. Divanova Archivováno 15. 8. 2010 na Wayback Machine (rusky). Publikováno: 2009-10-13; Datum přístupu: 2010-11-13
  6. Official website of Max Penson. Datum přístupu: 2010-11-12
  7. http://www.enterworldpressphoto.org/editie6/close_up.php?hilow=. Datum přístupu: 2010-11-12
  8. Official website of the Tashkent House of Photography. Datum přístupu: 2010-11-16
  9. Uzbek Photojournalist Charged with Defamation, Radio Free Europe/Radio Liberty. Datum přístupu: 2010-11-12
  10. The New York Times "Officials See Slander in Uzbek Photos, but Artists See Censorship". Datum přístupu: 2010-11-13

Související články[editovat | editovat zdroj]