Fosilní palivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fosilní paliva)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velká kusy černého uhlí na dopravníku
Černé uhlí

Fosilní palivo alebo kaustobiolit[1] je nerostná surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. Řadí se sem především ropa, zemní plyn a uhlí.

Používání fosilních paliv v masové míře souvisí s počátkem průmyslové revoluce, kdy do té doby nejrozšířenější palivo, dřevo, nestačilo požadavkům na výhřevnost ani dostupnost v dostatečném množství.

V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat a nahrazovat obnovitelnými zdroji. Důvody jsou ekologické (snižování produkce SO2, oxidů dusíku (NOx), polétavého prachu a dalších nebezpečných škodlivin), ekonomické (náročnost na dopravu, se snižujícími se zásobami roste cena paliv – viz např. ropný vrchol) i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv mezi jednotlivé země či regiony).

V energetice jsou fosilní paliva nahrazována například energií větrnou, vodní nebo solární, jejichž vstupní náklady jsou nižší, ale produkují méně energie. Jejich výhodou je ale obnovitelnost, která u ropy, uhlí nebo plynu bohužel chybí. Naopak výhodou fosilních paliv je více vyprodukované energie za méně času než u obnovitelných zdrojů, což je ekonomicky výhodnější.

Těžební zařízení pro čerpání ropy ze země
Dobývání ropy

Fosilní paliva jsou však kromě energetiky použitelná také například v dopravě v podobě rafinované ropy nebo jako méně používaný ropný plyn (LPG). Výhodou fosilních paliv v této oblasti je již zavedený systém dodávky a čerpání paliva do vozidel, který je mnohem rozsáhlejší než například sítě čerpacích stanic biopaliv nebo nabíjecích stanic pro elektromobily, které se ale například v Česku množí jako houby po dešti. Další výhodou jsou technologie, které jsou vyvíjeny již několik desítek let, zatímco technologie, která pohání elektromobily, je takříkajíc v plenkách.

Velmi diskutované téma, které se pravděpodobně vybaví každému jako první při slovech fosilní paliva, je již výše zmíněná ekologie, a to nejenom kvůli emisím SO2 a NOx, ale i kvůli způsobu, jakým se fosilní paliva získávají. Povrchové i hlubinné doly, ropné plošiny, tankery a v některých případech i ropovody byly mnohokrát zdrojem i velmi závažných sporů nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi zastánci ochrany přírody a jejich vlastním nebo i jiným státem. Pravděpodobně nejaktivnější organizací je v tomto ohledu Greenpeace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dopita, M., Havlena, V., Pešek, J., 1985: Ložiska fosilních paliv. SNTL, Alfa, Praha, 263 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]