Formální poruchy myšlení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Myšlení je nejvyšší forma poznávací činnosti, poruchy myšlení se vyskytují zejména u schizofrenie a dělí se na poruchy formy a poruchy obsahu myšlení. Poruchy obsahu myšlení jsou bludy.

Poruchy formy myšlení se dělí na:

Poruchy dynamiky myšlení[editovat | editovat zdroj]

  • Útlum myšlení - zpomalení myšlenkových procesů, extrémní formou je záraz myšlení
  • Zrychlené myšlení
    • Překotná řeč - Odpovídá rychle, je těžké ho přerušit, některé věty zůstávají nedokončené. Řeč je hlasitá.

Poruchy struktury myšlení[editovat | editovat zdroj]

  • Ulpívavé myšlení (perseverace) - setrvávání na jedné myšlence, představě
  • Zabíhavé myšlení - Hlavní myšlenka či to, co daný člověk chce říci, je přerušována a doplňována vedlejšími nepodstatnými myšlenkami.
  • Paralogické myšlení - jednotlivé myšlenky na sebe navazují podle povrchních podobností a náhodných asociací.
  • Inkoherentní myšlení - Myšlení je zcela nesrozumitelné.
  • Symbolické myšlení - dáno osobní symbolikou pro ostatní nesrozumitelnou
  • Katatymní myšlení - myšlení zkreslené emotivitou
  • Autisticko dereistické - Snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Vnitřním myšlenkám, představám připisuje charakter objektivní reality.
  • Nelogické myšlení - Daný člověk dospívá k názorům, které nejsou logické. (Např. rodiče jsou lidé, kteří vás vychovali, tedy co vás vychovává může být rodiči - tedy i např. zelenina, ovoce - vše vás něco naučí)
  • Roztržitost řečového projevu - V průběhu rozhovoru přeruší výpověď i třeba uprostřed věty nebo myšlenky a změní téma na podkladě podnětu z okolí. (Např. …potom jsem odešel ze San Franciska a přestěhoval jsem se do…kde jste koupil tu kravatu, vypadá jako…)
  • Zvukové asociace - výběr slov závisí spíše na zvukové než významové podobnosti.
  • Rezonérství - Neplodné úvahy o evidentních skutečnostech