Fonofobie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Fonofobie je chorobný strach ze zvuků. Dotyčný člověk, trpící tímto druhem fobie, má obavu jak ze silných tak i ze slabých zvuků.[zdroj?] Nejlépe se cítí ve svém obydlí.[zdroj?] A při hovoru či jiném způsobu dorozumívání nedokáže komunikovat s druhým, když ho přerušují jiné zvuky.[zdroj?]

Také nedostatek hořčíku může vést k nesnášenlivosti zvuku.[zdroj?] Rovněž může způsobit: agresivitu, neurózu, bolesti hlavy (cefalalgii), sklon ke zvracení, průjmy, poruchy myšlení, sklerózu, ranní únavu i po dlouhém spánku, nespavost, „divoké“ sny, noční pocení, silné bušení srdce, arytmii často spojenou s bolestmi v hrudníku, náhlé závratě, ztráta rovnováhy, třes očních víček (zvláště levého víčka), mlhu, kmitající body před očimahalucinace, padání vlasů, lámavost nehtů, práchnivění zubů, mravenčení končetin, křeče (zejména v lýtkách), citlivost na změny počasí, na zimu a vlhkost, bolesti zubů, dásní, kloubů.[zdroj?]