Flavius Vegetius Renatus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Flavius Vegetius Renatus
Narození 3. století
Úmrtí 450
Povolání spisovatel
Významná díla De re militari
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Mulomedicina (1250-1375 ca., Biblioteca Medicea Laurenziana, pluteo 45.19)

Publius Flavius Vegetius Renatus (4.-5. století), byl římský spisovatel zabývající se vojenskou a veterinární problematikou.

Osoba[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě není známo téměř nic, badatelé se však shodují, že působil v západní říši. Připisují se mu dvě zachovaná díla, která mají podobný styl, ale odlišná témata: známější Epitoma rei militaris se věnuje římskému vojenství, Mulomedicina veterinární medicíně. Proto se lze zejména ve starší literatuře setkat s názorem, že jsou to dvě různé, i když současné osoby: Flavius Vegetius Renatus, který se věnoval vojenství a Publius Vegetius, který se zabýval veterinářstvím. Pro tento názor se však nenašly žádné doklady a je v současnosti opuštěn.[1]

Pro datování jsou významné hlavně údaje z Epitoma: poslední událost, kterou zde zmiňuje, se odehrála roku 383 a nejstarší zmínka o knize pochází z roku 450. Kniha je věnována císaři, kterého většina badatelů ztotožňuje s Theodosiem Velikým (†395) a byla by tedy napsána krátce před jeho smrtí. Německý historik Otto Seeck jej ztotožnil s pozdějším císařem Valentinianem III. a knihu datoval do let 430-435.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Obě zachovaná díla vykazují řadu podobných znaků, obratů a především stejný styl práce. Obě mají velký význam pro poznání římského vojenství i lékařství jeho doby.

  • Epitoma rei militaris, též De re militari ("O vojenských záležitostech") ve čtyřechi knihách byla až do raného novověku velmi oblíbená a byla přeložena do mnoha jazyků včetně češtiny ještě před vynálezem knihtisku. Je to jakási encyklopedie vojenství, z velké části sestavená ze starších zdrojů. Na začátku až přehnaně vyzvedá kvality římské armády za raného císařství a kritizuje její úpadek ve své době. Dále pojednává o organizace armády, o opevňování a táborech, o výcviku a udržování discipliny, o organizaci pochodů, o jízdě, o námořní válce, o zásobování a nemocech a o mnoha dalších věcech. Zvláštní pozornosti se těšil podrobný popis římských obléhacích strojů a sbírka strategických zásad a průpovídek.
  • Digestorum artis mulomedicinae libri, čtyři knihy, pojednávající o nemocech domácích zvířat, především koní a mezků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Vegetius. Sv. 26, str. 492 a 493.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Vegetius. Sv. 26, str. 492 a 493

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]