Fjodor Alexandrovič Vasiljev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fjodor Alexandrovič Vasiljev
Feodor Vasilyev by Kramskoi.jpg
Narození 10.jul. / 22. února 1850greg.
Gatčina
Úmrtí 24. záříjul. / 6. října 1873greg. (ve věku 23 let)
Jalta
Místo pohřbení Polikur cemetery
Alma mater Imperátorská akademie umění
Povolání malíř
Významná díla Wet Meadow
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fjodor Alexandrovič Vasiljev, rusky Фёдор Александрович Васильев (10. únorajul./ 22. února 1850greg., Gatčina – 24. záříjul./ 6. října 1873greg., Jalta) byl ruský malíř-krajinář, představitel romantismu[1], člen uměleckého sdružení peredvižniků.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Fjodor Vasiljev se narodil 22. února (10. února podle starého kalendáře) 1850 nedaleko Petrohradu. Jeho otec Alexandr Vasiljevič Vasiljev byl státní úředník. S Olgou Jemeljanovnou Polycevovou, Fjodorovou matkou, se oženil až čtyři roky po jeho narození, a proto byl Fjodor dlouhá léta považován za nemanželské dítě. Zanedlouho po jeho narození se rodina přestěhovala do Petrohradu, kde budoucí umělec strávil své dětství. Navzdory malířskému talentu, vzhledem k chudobě rodiny, se nemohl své zálibě naplno věnovat. Musel si vydělávat na živobytí a po smrti svého otce se stal dokonce živitelem rodiny. Přesto si vždy si našel čas na malování, ve kterém našel opravdové naplnění svého života. V roce 1856 se mu podařilo stát se studentem na petrohradské Akademii výtvarných umění.

V tomto čase se Vasiljev seznámil s I. N. Kramským a I. I. Šiškinem. V roce 1867 studium na Akademii úspěšně ukončil. Velkým vzorem byl pro něj zejména Šiškin a jeho okouzlující krajinky. Spolu s ním často navštěvoval přírodu, což v jeho další tvorbě zanechalo nesmazatelné vzpomínky. Příroda se stala trvalým zdrojem jeho inspirace. Dokladem toho jsou již jeho první díla vyznačující se zvláštní hloubkou a poetičností. Mezi jeho prvotiny dýchající lyrikou a vyzařující umělcovu lásku ke krajině patří obrazy Návrat stáda (1868) a Před deštěm (18701871). Slávu mu však přineslo až dílo Pohled na Volhu s bárkami (1870). Obraz vznikl pod dojmem cesty po Volze, kterou podnikl spolu s I. J. Repinem. Obraz je malířsky dokonalý, kolorit se vyznačuje harmonií a ušlechtilostí. Vasiljevova země je plná svěžesti. Další významné dílo vzniklo v roce 1871. Obraz Obleva ukazuje hluboký cit k ruské zemi. Během práce na tomto obraze se však velmi nachladil a časem u něj propukla tuberkulóza.

Jaro roku 1871 strávil v Petrohradě. Zde se stal jedním ze zakládajících členů petrohradské skupiny peredvižniků. Nemoc se mu však neustále vracela a proto podstoupil léčebný pobyt na Krymu. Zde však zemřel. I na Krymu ale ještě vytvořil několik děl. Jedním z posledních byl obraz Bláto v lese (1871). Umělec se zde ve vzpomínkách vracel k severské ruské přírodě. Po technické i kompoziční stránce se tento obraz stal předzvěstí tendencí, které se v ruském malířství rozvíjely v posledních letech 19. století. K dalším dílům, které vznikly během jeho krymského pobytu, patří např. Mokrá louka (1872), Zima na Krymu (18711873) či V krymských horách (1873). Tento obraz se nakonec stal i jeho posledním. Zemřel v třiadvaceti letech.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fiodor Alexandrovič Vasiliev na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=102332&title=Vasiljev