Fiona Mayová
| Fiona Mayová | |
|---|---|
 Fiona Mayová (2011) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 12. prosince 1969 (54 let) Slough, Anglie |
| Stát |  Itálie |
| Výška | 182 cm |
| Hmotnost | 61 kg |
| Choť | Gianni Iapichino |
| Děti | Larissa Iapichino |
| Příbuzní | Marcel Garvey (second uncle) |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok daleký |
| Účasti na LOH | 5 |
| Účasti na MS | 8 |
| Účasti na ME | 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | Atlanta 1996 | skok daleký |
| stříbro | Sydney 2000 | skok daleký |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Göteborg 1995 | skok daleký |
| bronz | Athény 1997 | skok daleký |
| stříbro | Sevilla 1999 | skok daleký |
| zlato | Edmonton 2001 | skok daleký |
| Halové MS v atletice | ||
| zlato | Paříž 1997 | skok daleký |
| Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
| zlato | Sudbury 1988 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| bronz | Helsinky 1994 | skok daleký |
| stříbro | Budapešť 1998 | skok daleký |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Valencie 1998 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
| zlato | Birmingham 1987 | skok daleký |
Fiona May Iapichino (* 12. prosince 1969, Slough, Anglie) je bývalá britská atletka, dálkařka, která od roku 1994 reprezentovala Itálii.
V roce 1987 se stala v Birminghamu juniorskou mistryní Evropy. O rok později v kanadském Sudbury získala zlato také na juniorském mistrovství světa. Dvakrát vybojovala stříbrnou medaili na letních olympijských hrách (1996, 2000). Osmkrát v řadě se zúčastnila mistrovství světa v atletice. Poprvé v roce 1991 v Tokiu, naposledy v Helsinkách 2005. Získala dvě zlaté, jednu stříbrnou a bronzovou medaili. Stříbro a bronz má rovněž z ME v atletice. Je halovou mistryní světa (1997) i halovou mistryní Evropy (1998).
3. října 2000 byla za své úspěchy vyznamenána Záslužným řádem italské republiky.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]
Hned pětkrát se zúčastnila letních olympijských her. Na prvních dvou olympiádách v Soulu 1988 a v Barceloně 1992 reprezentovala svou rodnou zemi. Na olympiádě v Soulu obsadila ve finále šesté místo. Vítězná Američanka Jackie Joynerová-Kerseeová skočila 740 cm. Smolně pro ni skončila účast na letních hrách v Barceloně o čtyři roky později, kde se v kvalifikaci zranila a nemohla pokračovat dále v soutěži. Největší úspěchy zaznamenala již coby reprezentantka Itálie.
Na olympiádě v Atlantě 1996 získala stříbrnou medaili, když prohrála jen s nigerijskou dálkařkou Chiomou Ajunwaovou, která skočila o deset cm dál (712 cm). Druhé stříbro vybojovala výkonem 692 cm o čtyři roky později v australském Sydney, kde nestačila pouze na Němku Heike Drechslerovou (699 cm). Stejný výkon jako Mayová předvedla rovněž Američanka Marion Jonesová, ta však měla horší druhý pokus a získala bronz. O medaili ale nakonec přišla, když se později přiznala k užívání dopingu. Definitivně ji byla odebrána v roce 2009 a bronz dodatečně získala Ruska Taťjana Kotovová.[1]
Mayová reprezentovala i na letních hrách v Athénách 2004, avšak její kvalifikační výkon 638 cm na postup do finále nestačil.
| Olympijské hry | Místo konání | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|
| LOH 1988 | Soul, Jižní Korea | 6. | 6,62 m |
| LOH 1992 | Barcelona, Španělsko | kvalifikace | DNF |
| LOH 1996 | Atlanta, USA | 2. | 7,02 m |
| LOH 2000 | Sydney, Austrálie | 2. | 6,92 m |
| LOH 2004 | Athény, Řecko | kvalifikace | 6,38 m |
2001–2005[editovat | editovat zdroj]
Na světovém šampionátu v kanadském Edmontonu se podruhé stala mistryní světa ve skoku dalekém. Kvalifikační limit (670 cm) k postupu do finále překonala o 10 cm a postoupila z první pozice. Ve finále ve třetí sérii skočila 702 cm a tento výkon byl nakonec rozhodující.[2] Ze soupeřek se nejvíce přiblížila Ruska Taťjana Kotovová, jež skočila 701 cm a brala stříbro.[3] Po MS absolvovala ještě dalších šest závodů a po skončení sezóny se cítila psychicky unavená.[4] Zvažovala roční pauzu ale nezdráhala se také ukončit kariéru a založit rodinu. V prosinci téhož roku oznámila přerušení kariéry z důvodu těhotenství.[5][6] Zpět k atletice se vrátila v roce 2003, avšak na někdejší úspěchy již nenavázala. Na MS v atletice 2003 v Paříži skončila devátá a na halovém MS 2004 v Budapešti šestá. Naposledy startovala na světovém šampionátu v Helsinkách v roce 2005, kde jen těsně nepostoupila z kvalifikace.[7]
Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1993 závodila za Velkou Británii. Po sňatku s italským tyčkařem Giannim Iapachinem však získala italské občanství.[6] 14. července 2002 se ji narodila dcera Larissa. V roce 2011 skončilo jejich manželství rozvodem.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČTK, iDNES.cz. MOV přerozdělil medaile po Jonesové, Thanuová přišla zkrátka. iDNES.cz [online]. 2009-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Mayová vyhrála dálku o jediný centimetr. iDNES.cz [online]. 2001-08-08 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Fiona May - Italy - A second gold at the Worlds [online]. sporting-heroes.net. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Mayová je psychicky unavená. iDNES.cz [online]. 2001-09-14 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Světová šampionka čeká potomka. iDNES.cz [online]. 2001-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Reuters, AFP , par. Chtějí rekordy, medaile, návrat i zdraví. iDNES.cz [online]. 2002-05-20 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Women Long Jump World Championship 2005 [online]. Todor66.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tgcom24. Fiona May: "Così è finita con mio marito". Tgcom24 [online]. 2011-07-19 [cit. 2013-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-24.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fiona Mayová na Wikimedia Commons - Fiona Mayová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Fiona Mayová v databázi Olympedia (anglicky)
