Finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2021

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wimbledon 2021
Finále ženské dvouhry
Ashleigh Bartyová (1)  vs. Karolína Plíšková (8)

1. 2. 3.
Ashleigh Bartyová 6 64 6
Karolína Plíšková 3 77 3
 
Datum: 10. července 2021
Turnaj: Wimbledon
Místo: Centre Court, AELTC, Londýn
Žebříček: Ashleigh Bartyová: 1. WTA
Karolína Plíšková: 13. WTA
Předešlý poměr vzájemných zápasů:
Bartyová vs. Plíšková
5–2[1]
Ashleigh Bartyová (Austrálie)
Karolína Plíšková (Česko)

Finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2021 představovalo vyvrcholení soutěže dvouhry žen 134. ročníku nejstaršího tenisového turnaje na světě. Odehrálo se 10. července 2021 od 14.00 hodin místního času na centrálním dvorci londýnského areálu v All England Clubu. Australská světová jednička Ashleigh Bartyová v něm porazila třináctou hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou z Česka a počtvrté v řadě ovládla vzájemný duel. Jednalo se o první finále od roku 1977, do něhož nastoupily dvě debutantky v přímém boji o wimbledonský titul.[2] Rovněž se stalo nejdelším od roku 2012, kdy se naposledy předtím hrály tři sady.

25letá Ashleigh Bartyová vyhrála i druhé singlového finále na grandslamu. Trofej si odvezla již z French Open 2019.[2] Ve Wimbledonu triumfovala jako třetí Australanka po Margaret Courtové a Evonne Goolagongové Cawleyové, která získala svůj druhý titul v roce 1980.[3]

29letá Karolína Plíšková nastoupila také do druhého grandslamového finále a stejně jako na US Open 2016 z něj odešla poražena. Na okruhu WTA Tour byla nejúspěšnější aktivní tenistkou bez grandslamové trofeje a bývalou světovou jedničkou.[4] Po Martině Navrátilové, Janě Novotné a Petře Kvitové nevyužila příležitost stát se čtvrtou wimbledonskou šampionkou narozenou na české půdě. Již postupem do semifinále zkompletovala jako třetí Češka v historii, po Mandlíkové a Novotné, účast v semifinálové fázi na všech čtyřech grandslamech.

Pozadí 134. ročníku[editovat | editovat zdroj]

Wimbledon 2021 byl třetí grandslamový turnaj tenisové sezóny, který se konal od pondělí 28. června do neděle 11. července 2021, tradičně na travnatých dvorcích v londýnském All England Lawn Tennis and Croquet Clubu. Ročník ovlivnila pandemie covidu-19, kvůli níž byl zrušen turnaj v roce 2020.[5] Hráčky se pohybovaly v „uzavřené bublině“, jen v místě ubytování oficiálního hotelu a sportoviště. Kapacita centrálního dvorce byla od čtvrtfinále navýšena na 100% úroveň, znamenající přístup 14 979 diváků do hlediště.[6][7]

Obhájkyně titulu z roku 2019, Rumunka Simona Halepová,[8] se odhlásila kvůli zranění lýtka.[9]

Finalistky[editovat | editovat zdroj]

Obě finalistky se v předchozí kariéře utkaly sedmkrát. Z utkání v letech 2012–2021 držela aktivní bilanci výher Ashleigh Bartyová poměrem 5–2. Ve čtyřech z pěti vyhraných utkání však ztratila s Češkou úvodní sadu.[10] Na trávě odehrály pouze první dva duely v Nottinghamu; v roce 2012 vyhrála na turnaji ITF Bartyová a v sezóně 2016 na okruhu WTA Tour naopak Plíšková. Před Wimbledonem se naposledy střetly během dubna 2021 na halové antuce Porsche Tennis Grand Prix, kde zvítězila Australanka.[1]

Srovnání finalistek[editovat | editovat zdroj]

Ashleigh Bartyová
Karolína Plíšková
Ashleigh Bartyová, 2019
Ashleigh Bartyová, 2019
Karolína Plíšková, 2017
Karolína Plíšková, 2017
AustrálieAustrálie Austrálie stát ČeskoČesko Česko
24. dubna 1996 (25 let) datum narození 21. března 1992 (29 let)
Ipswich, Austrálie místo narození Louny, Československo
166 cm výška 186 cm
1. / 1. žebříček WTA 13. / 1.
28–6 / 280–100 výhry–prohry 15–12 / 556–309
1 203 735 USD výdělek v sezóně 572 426 USD
18 798 304 USD výdělek v kariéře 20 973 860 USD
Craig Tyzzer (od 2016) trenér Sascha Bajin (od 2020)
HEAD raketa Babolat
pravou rukou,
bekhend obouruč 		držení rakety pravou rukou,
bekhend obouruč
11 WTA
(juniorka Wimbledonu 2011) 		tituly 16 WTA
Statistiky Wimbledonu 2021 před finále
46 (3.) esa 54 (1.)
25 (4.) dvojchyby 30 (1.)
195 z 252 = 77 % (4.) vítězné míče po 1. servisu 203 z 252 = 81 % (3.)
neumístěna do 20. místa vítězné míče po 2. servisu 69 ze 133 = 52 % (19.)
107 (2.) body na příjmu po 1. podání 91 (4.)
86 (4.) body na příjmu po 2. podání 85 (5.)
27 (1.) získané breakboly 21 (6.)
185 km/h (9.) nejrychlejší podání 187 km/h (7.)
Nejlepší výsledek na Grand Slamu
semifinále (2020) Australian Open semifinále (2019)
vítězka (2019) French Open semifinále (2017)
4. kolo (2019) Wimbledon 4. kolo (2018, 2019)
4. kolo (2018, 2019) US Open finále (2016)
Předešlý vzájemný poměr
5–2
Poslední vzájemný zápas
Čtvrtfinále Porsche Tennis Grand Prix 2021
Bartyová–Plíšková
2–6, 6–1, 7–5
Zdroj: Head 2 Head Comparison: Barty vs Pliskova,[1] Event Stats[11]

Ashleigh Bartyová[editovat | editovat zdroj]

Předchozí účasti
2012 1. kolo
2017 1. kolo
2018 3. kolo
2019 4. kolo

Ashleigh Bartyová přijela do Londýna v pozici světové jedničky. Během druhého období od září 2019 na čele strávila 76 týdnů (vyjma dalšího 20týdenního zmrazení žebříčku). V probíhající sezóně proměnila čtyři finálové účasti ve tři trofeje, když ovládla melbournský Yarra Valley Classic, Miami Open a Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttugartu. Ve druhém kole červnového French Open skrečovala duel druhého kola pro poranění levé kyčle. Travnatou přípravu tak byla nucena vynechat a první duel odehrála až ve Wimbledonu, s herní absencí í rizikem neúplné rekonvalescence.[12] Jejím koučem byl krajan Craig Tyzzer, trenér roku 2019.[13]

Na cestě do wimbledonského finále ztratila jedinou sadu v tiebreaku prvního kola proti Španělce Carle Suárezové Navarrové. Poté vyřadila Rusku Annu Blinkovovou a Češku Kateřinu Siniakovou z druhé poloviny stovky žebříčku. V osmifinále svedla vítězný boj s úřadující šampionkou Roland Garros Barborou Krejčíkovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila krajanka Ajla Tomljanovićová z osmé desítky klasifikace, čímž se stala první Australankou v semifinále od Jeleny Dokićové v roce 2000.[14] Postupem do této fáze si rovněž zajistila setrvání na čele žebříčku i po skončení. Mezi poslední čtveřicí pak zdolala světovou osmadvacítku Angelique Kerberovou, německou vítězku z roku 2018. Do finále pronikla jako první zástupkyně australského tenisu od druhého triumfu Evonne Goolagongové v roce 1980.[15] Právě na Goolagongovou odkazovala sukně Bartyové, opatřená vroubkovaným lemováním podle vzoru oděvu krajanky z roku 1971, kdy její předchůdkyně poprvé ovládla Wimbledon.[16] V předfinálové statistice Bartyová vévodila hráčkám s 27 proměněnými brejkboly a druhá byla se 107 míči získanými ve výměnách po prvním podání soupeřek.[11]

Cesta do finále[editovat | editovat zdroj]

Kolo soupeřka WTA výsledek
1. kolo Španělsko Carla Suárezová Navarrová (PR) 138. 6–1, 6–7(1–7), 6–1
2. kolo Rusko Anna Blinkovová 89. 6–4, 6–3
3. kolo Česko Kateřina Siniaková 64. 6–3, 7–5
4. kolo Česko Barbora Krejčíková (14) 17. 7–5, 6–3
Čtvrtfinále Austrálie Ajla Tomljanovićová 75. 6–1, 6–3
Semifinále Německo Angelique Kerberová (25) 28. 6–3, 7–6(7–3)

Karolína Plíšková[editovat | editovat zdroj]

Předchozí účasti
2012 1. kolo
2013 2. kolo
2014 2. kolo
2015 2. kolo
2016 2. kolo
2017 2. kolo
2018 4. kolo
2019 4. kolo

Karolína Plíšková vstoupila do turnaje jako osmá nasazená z pozice světové třináctky. Na okruhu WTA Tour nezískala v předchozí části sezóny 2021 žádný titul. Z jediného finále na Rome Masters odešla poražena po setech 0–6 a 0–6. Do All England Clubu přijížděla se šňůrou tří porážek a nefigurovala mezi favoritkami grandslamu.[16][17] Po časných vyřazeních z obou červnových generálek v Berlíně a Eastbourne opustila světovou desítku poprvé od září 2016.[18] Po dvou týdnech si do ní zajistila návrat účastí ve wimbledonském finále. Jejím trenérem byl Němec Sascha Bajin, kouč roku 2018.[13]

Na cestě do finále Wimbledonu ztratila jediný set v semifinále a pouze čtyři servírovací gamy, nejméně ze všech hráček. Na úvod vyřadila slovinskou semifinalistku Roland Garros Tamaru Zidanšekovou, přestože v první sadě prohrávala již 2–5. Sérií pěti gamů však její průběh otočila. Následně zvládla duely proti Chorvatce z konce padesátky žebříčku Donně Vekićové, krajance Tereze Martincové a dvěma wimbledonským debutantkám, Rusce Ljudmile Samsonovové hrající na divokou kartu díky berlínskému triumfu, a Švýcarce Viktoriji Golubicové. V semifinále nezvládla závěr úvodní sady s běloruskou světovou čtyřkou Arynou Sabalenkovou, která praktikovala silový útočný tenis. Následně již nečelila žádné brejkové hrozbě a průběh otočila. V utkání obě nastřílely celkem 32 es, což znamenalo nový wimbledonský rekord.[19] Do finále Plíšková postoupila jako první Češka od druhého triumfu Petry Kvitové v roce 2014.[20] Před finálem vévodila wimbledonské statistice 54 zahranými esy. Dopustila se však také nejvyššího počtu 30 dvojchyb.[11]

Cesta do finále[editovat | editovat zdroj]

Kolo soupeřka WTA výsledek
1. kolo Slovinsko Tamara Zidanšeková 47. 7–5, 6–4
2. kolo Chorvatsko Donna Vekićová 49. 6–2, 6–2
3. kolo Česko Tereza Martincová 87. 6–3, 6–3
4. kolo Rusko Ljudmila Samsonovová (WC) 65. 6–2, 6–3
Čtvrtfinále Švýcarsko Viktorija Golubicová 66. 6–2, 6–2
Semifinále Bělorusko Aryna Sabalenková (2) 4. 5–7, 6–4, 6–4

Finále[editovat | editovat zdroj]

Finále se odehrálo v sobotu 10. července 2021 na centrálním dvorci od 14.00 hodin Britského letního času (15.00 hodin SELČ).[21]

Výsledek[editovat | editovat zdroj]

Finalistky 1. set 2. set 3. set
Austrálie Ashleigh Bartyová (1) 6 64 6
Česko Karolína Plíšková (8) 3 77 3
Čas: 1.56 hod [22] 28 min 49 min 39 min

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Bartyová vstoupila do úvodní sady dominantě, když získala 14 bodů v řadě. Vytvořila tak nejdelší sérii vyhraných míčů ve wimbledonském ženském finále.[23] Až za stavu 30:0 čtvrtého gamu ztratila první výměnu poté, co skončil čopovaný bekhend z její rakety v síti. Přesto se díky druhé zvládnuté hře na příjmu ujala vedení 4–0. Následovaly další tři prolomená podání za sebou. Australanka však set dopodávala čistou hrou a získala jej poměrem 6–3.[10][22]

První brejk ve druhém dějství přišel ve třetím gamu, když si Češka prohrála servis čistou hrou. Soupeřka výhodu potvrdila získaným podáním a trhákem se dostala do vedení 3–1. Plíšková však srovnala poměr na 3–3 při další příležitosti na příjmu. Australské světové jedničce nedovolila uhrát jedinou výměnu. V závěru sady si obě tenistky opět vzaly podání. Česká hráčka nejdříve prohospodařila vedení 40:0 na servisu a pěti ztracenými fiftýny jej prohrála. Bartyová tak šla za stavu 6–5 podávat na vítězství, ale lounská rodačka jí mečbolové příležitosti nenabídla. V tiebreaku Plíšková ani jednou neprohrávala. Vypracovala si náskok míčů 6:2. Poměr setů srovnala třetím využitým setbolem, v podobě soupeřčiny dvojchyby.[10][22]

Rozhodující okamžik třetí sady přišel v úvodním servírovacím gamu Plíškové. Dvěma údery do sítě a dvojchybou nabídla Australance tři brejkboly v řadě. Druhý z nich Bartyová využila, když Češka zkazila zdánlivě jednoduchý volej do otevřeného kurtu. Dvougamové vedení si světová jednička podržela až do závěru utkání. Pouze za stavu 5–3 a 30:30, kdy podávala na ukončení, si Plíšková vypracovala jediný brejkbol. Ten však nevyužila po nevynucené chybě, křižným úderem zleva do autu. Po esu a dalším nezvládnutém bekhendu české hráčky do sítě, získala Bartyová wimbledonský titul. Ve vzájemných duelech si tak připsala čtvrté vítězství za sebou.[10][22][24]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Statistiky finále[22]
Bartyová Plíšková
7 esa 6
7 dvojchyby 5
54 z 89 = 61 % 1. podání do dvorce 54 ze 77 = 70 %
36 z 54 = 67 % % vítězných míčů po 1. podání 36 z 54 = 67 %
19 z 35 = 54 % % vítězných míčů po 2. podání 8 z 23 = 35 %
8 z 15 = 53 % hra na síti 13 z 21 = 62 %
6 z 8 = 75 % proměnění brejkbolů 4 z 5 = 80 %
33 ze 77 = 43 % vítězné míče na příjmu 34 z 89 = 38 %
30 vítězné míče 27
29 nevynucené chyby 32
88 všechny získané míče 78
4 791,4 m uběhnutá vzdálenost 4 713,1 m
28,9 m uběhnutá vzdálenost na výměnu 28,4 m
166 km/h průměrná rychlost 1. podání 169 km/h
140 km/h průměrná rychlost 2. podání 146 km/h
157 km/h průměrná rychlost podání 163 km/h
180 km/h nejrychlejší 1. podání 186 km/h
149 km/h nejrychlejší 2. podání 167 km/h
Celkový počet míčů na straně tenistky zahrnuje i dvojchyby protihráčky.
Nevynucené chyby zahrnují i dvojchyby.

Závěrečný ceremoniál[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vítězek ženské dvouhry ve Wimbledonu.

Na centrální dvorec tradičně zavítal prezident All England Clubu princ Edward, vévoda z Kentu, a patronka klubu Catherine, vévodkyně z Cambridge, která poprvé předala ceny finalistkám. Nejdříve byla oceněna stříbrným tácem poražená hráčka Karolína Plíšková. Do rukou Ashleigh Bartyové pak vévodkyně předala stříbrnou mísu Venus Rosewater s vyobrazenými mytologickými výjevy, určenou pro šampionku wimbledonské dvouhry.[25]

Plíšková v rozhovoru uvedla, že si „užila na tomhle kurtu každou minutu. […] Bojovala jsem, co jsem mohla. Nakonec je jedno, jakou trofej mám, byly to skvělé dva týdny“.[24] Bartyová pak sdělila: „Je to neuvěřitelné. Naše vzájemné souboje mám ráda a věřím, že přijdou další. Moc jsem toho před finále nenaspala a měla pochybnosti, co se stane. Ale je to splněný sen a doufám, že je na mě Evonne pyšná“, s odkazem na svou mentorku Evonne Goolagongovou Cawleyovou.[24]

Z královské lóže finále přihlíželi princ William, vévoda z Cambridge, wimbledonské šampionky Billie Jean Kingová s Martinou Navrátilovou, operní pěvkyně Katherine Jenkinsová, londýnský starosta Sadiq Khan či indická herečka Priyanka Chopra. Mezi dalšími diváky byli přítomni herci Tom Cruise s Hayley Atwellovou a Hugh Dancy s Claire Danesovou.[26][27]

Kariérní informace[editovat | editovat zdroj]

Ashleigh Bartyová získala první wimbledonskou a druhou grandslamovou trofej z dvouhry. Stala se tak třetí australskou šampionkou v historii, když navázala na tituly Margaret Courtové z let 1963, 1965 a 1971 a triumfy Evonne Goolagongové Cawleyové v sezónách 1971 a 1980. Nejvýše nasazenou vítězkou naposledy před ní byla Serena Williamsová v roce 2016. Po Ann Jonesové, Karen Hantzkeové, Martině Hingisové a Amélii Mauresmové se stala pátou šampionkou, která v All England Clubu ovládla po juniorské soutěži i dvouhru žen. Dívčí trofej si odvezla z Wimbledonu 2011. Od sezóny 2015 získala wimbledonský titul, až na rok 2018, vždy šampionka Roland Garros z předchozího kalendářního ročníku. V probíhající sezóně si jako první připsala čtvrtou trofej po melbournském Yarra Valley Classic, Miami Open a Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttugartu. Celkově se jednalo o její dvanáctý titul na okruhu WTA Tour.[24][24][28][29] Bartyová navýšila náskok na čele světové klasifikace a získala odměnu 1 700 000 liber.[28] Její kariérní poměr utkání na trávě po finále činil 33–9. Mezi aktivními tenistkami figurovala s úspěšností 78,5 % na třetí příčce za Serenou Williamsovou (87,7 %) a Venus Williamsovou (80,8 %).[23]

Karolína Plíšková odešla poražena po US Open 2016 i z druhého grandslamového finále. V otevřené éře Wimbledonu se stala čtvrtou českou finalistkou, když navázala na Hanu Mandlíkovou (1981, 1986), Janu Novotnou (1993, 1997, 1998) a Petru Kvitovou (2011, 2014). Před londýnským majorem vypadla po 230 týdnech z první světové desítky poprvé od září 2016, což znamenalo druhé nejdelší období mezi aktivními tenistkami za Halepovou.[18] Bodový zisk ji po dvou týdnech vrátil zpět, na 7. místo.[28]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Head to Head: Ashleigh Barty vs Karolina Pliskova [online]. WTA Tennis [cit. 2021-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-09. (anglicky) 
  2. ↑ a b Jonathan Jurejko & Katie Falkingham. Barty to face Pliskova in final. BBC Sport [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Ash Barty storms into first Wimbledon final. NITV [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ CLAREY, Christopher. It’s Ashleigh Barty vs. Karolina Pliskova in Wimbledon Final. The New York Times [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. ↑ Final Euros games at Wembley to host larger crowds in extension of Events Research Programme [online]. Department for Digital, Culture, Media & Sport (www.gov.uk), 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ What can we expect at Wimbledon?. BBC Sport [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Wimbledon Set for Capacity Crowds From Quarter-Finals Onwards [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-04 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Stephanie Livaudais. Simona Halep on Wimbledon triumph: ‘I'm very sure that was the best match of my life’ [online]. WTA Tennis, 2019-07-04 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Halepová kvůli zranění lýtka nebude ve Wimbledonu obhajovat titul. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ a b c d Bartyová - Ka. Plíšková | ONLINE tenis | 10.7.2021 15:00 | Wimbledon. online.sport.cz [online]. 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Wimbledon: Event Statistics 2021 [online]. The Championships, Wimbledon, rev. 2021-07-08 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Barty says Wimbledon campaign was 'touch-and-go' after hip injury in Paris. www.abc.net.au [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Coaches Corner: Tyzzer, Bajin preview Barty-Pliskova Wimbledon Final [online]. WTA Tennis, 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Former champ Kerber, top seed Barty sweep into Wimbledon semis [online]. WTA Tennis, 2021-07-06 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ World No.1 Barty steers past former champ Kerber to reach first Wimbledon final [online]. WTA Tennis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Plíšková zkusí ve finále Wimbledonu předčit světovou jedničku Bartyovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ GINSBURG, Yesh. Wimbledon Women's Final Predictions: Ashleigh Barty vs Karolina Pliskova. Last Word On Tennis [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b CAMBERS, Simon. Pliskova to fall out of top 10 for first time since 2016. www.tennismajors.com [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-06-22]. Roč. Tennis Majors. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ VIDEO: Plíšková a Sabalenková nastřílely 32 es a vytvořily rekord Wimbledonu. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Pliskova grabs comeback win over Sabalenka to make first Wimbledon final [online]. WTA Tennis, 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Schedule – Order of play and provisional Championships schedule. [online]. Wimbledon [cit. 2021-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-09. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d e IBM SlamTracker: Ashleigh Barty vs Karolina Pliskova [online]. WImbledon, 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b ODDO, Chris. Alert: Ashleigh Barty Wins Wimbledon Title [online]. Tennis Majors, 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b c d e Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Karolína Plíšková se prvního grandslamového titulu nedočkala ani ve Wimbledonu, ve finále prohrála s Bartyovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ William and Catherine are joined by Billie Jean King and Martina Navratilova in the Royal Box at Wimbledon [online]. /royalcentral.co.uk, 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Kate and William congratulate Ashleigh Barty on Wimbledon win. The Irish News [online]. 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Wimbledon 2021: all the celebrity style. Harper's BAZAAR [online]. 2021-07-11 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b c Barty claims Wimbledon title with three-set defeat of Pliskova [online]. WTA Tennis, 2021-07-10 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ 'Sometimes the stars do align': Ash Barty grabs the Wimbledon title she's always wanted [online]. ESPN, 2021-07-10 [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Finále_ženské_dvouhry_ve_Wimbledonu_2021&oldid=22999344“