Filippo Brunelleschi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Socha Filippa Brunelleschiho
u florentské katedrály Santa Maria del Fiore

Filippo Brunelleschi (1377dubna 1446 Florencie), významný italský architekt, je považován za průkopníka nového, renesančního architektonického stylu. Společně se svými druhy malířem Masacciem a sochařem Donatellem tvoří tak zvanou velkou trojku florentské renesance.

Brunelleschi byl všestranně nadaným umělcem, především sochařem a architektem. Roku 1401 se například zúčastnil soutěže na vytvoření severních dveří Baptisteria San Giovanni ve Florencii, k níž bylo vyzváno několik tehdy známých sochařů. Všichni účastníci soutěže dostali stejné zadání a to Obětování Izáka Abrahámem. Brunelleschi toto téma pojal již opravdu renesančně a humánně - anděl musí, narozdíl od Ghibertiho pojetí, Abrahámovu ruku doslova strhnout, aby mu zabránil v činu - v díle je jistá dramatičnost. Další účastník a také vítěz (jesti ovšem vyhrál opravdu on není dodnes jasné, nekteří se domnívají, že se oba umělci umístili na stejném místě a Brunelleschi přenechal vítězství Lorenzovi Ghibertimu) Lorenzo Ghiberti vyobrazil Obětování s částečným vlivem italské gotiky - vše je jen v náznacích - anděl zastavuje Abrahama pouhým gestem. Ghiberti je autorem 2. i 3. vrat florentského Baptisteria (3. vrata nazval Michelangelo „dveřmi do ráje“)

Roku 1419 zahájil Brunelechi stavbu florentského nalezince (špitál neviňátek) (Ospedale degli Innocenti), který je považován za manifest renesanční architektury. Je zde užito sloupového arkadového průčelí.

Později se však veškeré ostatní činnosti se vzdal, aby se mohl věnovat architektuře. Mnoho let svého života zasvětil stavbě grandiózní kupole chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii. Stavba byla provedena velmi novátorským způsobem a její realizace trvala až do roku 1434. Architekt ji nikdy nespatřil v dnešní podobě. Po jeho smrti byla kopule ještě doplněna lucernou a zlatou koulí. Kopule zakleuje prostor větší, než 43m (antický Pantheon 40m), je to kopule se dvouplášťová - samonostná - kombinuje zde dva druhy kleneb.

Je zaujat antikou. Společně se svým přítelem Donatelem studoval antické památky v Římě, který poprvé navštívil roku 1431, na základě studia antických autorů Euklida a Ptolemaia objevil a začal používat pravidla lineární perspektivy. Je považován za objevitele lineární perspektivy. Ve svém díle však neusiloval pouze o napodobení antických staveb, jak se mnohdy tvrdí, a při stavbě kopule florentského dómu nepostupoval metodami stavitelů starověkého Řecka nebo Říma. Podobnost této stavby a římského Pantheonu se týká pouze vzhledu, nikoli stavební techniky. Bruneleschi se inspiroval rovněž prostředím, ze kterého pocházel, to znamená románskou a gotickou architekturou v Toskánsku.

Poté ho Mediciové pověřili přestavbou Staré sakristie v kostele San Lorenzo, která byla jejich rodinou kaplí (později zde byli pohřbeni otec a strýc Lorenza I. Il Magnifica - Nádherného). Brunelleschi vytvořil z tohoto prostoru v letech 14201428) mistrovské dílo rané renesance. Čtvercový půdorys kaple centrálního řešení, nad kterým se zvedá kupole, se opakuje v centrálním protoru kostela San Lorenzo, jehož přestavbou se architekt začal zabývat roku 1423. Jeho interiér připomíná trojlodní raněkřesťanskou baziliku, na níž se opakuje sled oblouků a sloupů, který byl uplatněn již v portiku nalezince.

Kupole katedrály Santa Maria del Fiore je jednou
z nejvýznamnějších staveb Filippa Bruneleschiho

Pendantem kostela San Lorenzo je chrám San Spirito, který se nalézá na opačném, levém břehu řeky Arna. Jeho projekt vypracoval Brunelleschi roku 1428 na žádost bohatých florentských rodin. Stavět se začalo až roku 1436 a pokračovalo se ještě dlouho po architektově smrti. Interiér této trojlodní baziliky představuje jeden z nejkrásnějších renesančních kostelů ve Florencii. Vyniká přesností proporcí.

Posledním dílem Bruneleschiho byla kaple Pazziů v kostele Sta Croce v křížové chodbě florentského chrámu San Marco, kde střední prostor sklenul melounovou klenbou a v portoriku použil po stranách rovné kládí, kdežto střední část zdůraznil archivoltou. Je to jeho jediná stavba, kde vytvořil také průčelí.

Bruneleschi se však nevěnoval pouze církevní architektuře. Je autorem staršího typu florentských renesančních paláců. Podle jeho návrhu se začal stavět palác rodu Pitti, nebyl však pro své přehnané rozměry, které si přál zadavatel stavby, dokončen.

Na konci svého života se Brunelleschi zabýval projektem lucerny kupole florentskéo dómu a návrhem nejmonumentálnějšího paláce ve Florencii Palazzo Pitti (dokončil Ammanati 1577). Přestože znal římskou antickou architekturu a inspiroval se jí, jemné architektonické tvarosloví přejel ze staveb florentské románské protorenesance.

Po své smrti byl pohřben v podzemí florentského dómu. Šablona:Biografický pahýl