Filip Kořínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Kořínek
Narození 1973 (44–45 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narozen 1973 v Praze, od roku 1978 žil ve Všenorech, později několik let znovu v Praze a od roku 2013 žije v Černošicích u Prahy. V roce 1997 získal titul magistra na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval mimo jiné u pozdějšího guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy, víceguvernéra ČNB a generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilky a ekonoma Michala Mejstříka. V rámci studie absolvoval krátké stipendium na pařížské Université Paris I - Sorbonne.

V letech 1993-1997 pracoval v obchodním oddělení Amerického velvyslanectví v Praze, v roce 2000 se podílel na přípravě pražského jednání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Ve veřejné sféře je aktivní od roku 2006, kdy se stal zastupitelem v Černošicích. Od roku 2010 je starostou města Černošice za nezávislé sdružení Věci černošické. V roce 2012 získalo jím vedené město 1. cenu v hlavní kategorii soutěže Otevřeno x Zavřeno pořádané Otevřenou společností o.p.s. za transparentní veřejnou správu. V roce 2016 byl vyhlášen Politikem roku v kategorii sport a zdraví s úspěšným projektem výstavby Haly Věry Čáslavské v Černošicích, který byl výjimečný mimo jiné širokým zapojením místní komunity a veřejnou sbírkou s celkovým výnosem 10,5 milion korun na podporu stavby. Opakovaně se účastnil konferencí a kulatých stolů na téma otevřené a transparentní veřejné správy. Jím vedené sdružení Věci černošické získalo ve volbách v letech 2010, 2014 a 2018 celkem 48%, 42% a 41% hlasů a vždy bylo vítězným a dominantním subjektem ve správě města Černošice.

Aktivně se věnuje několika tématům s přesahem do celého regionu i na republikové úrovni - významně podporoval vznik registru smluv, jako místopředseda svazku obcí Region Dolní Berounka formuloval společná stanoviska k celkové rekonstrukci železnice Praha-Beroun, byl iniciátorem společného stanoviska obcí a městských částí na jižním okraji Prahy žádajících vyřazení Berounky ze skupiny toků potenciálně určených ke splavnění, aktivně se věnoval dalším tématům včetně pravomocí městských policií, daňových příjmů obcí či dopadům novely stavebního zákona.