Ferdinand Menčík
| Ferdinand Menčík | |
|---|---|
 Ferdinand Menčík (Národní album, 1899) | |
| Narození | 29. května 1853 Vitiněves  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. července 1916 (ve věku 63 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | knihovník, archivář, kulturní historik a etnograf |
| Děti | Marie Baťová |
| Příbuzní | Tomáš Baťa ml. (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Menčík (29. května 1853 Vitiněves – 10. červenec 1916 Vídeň) byl český literární a divadelní historik a knihovník.
Život[editovat | editovat zdroj]
Ferdinand Menčík pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval gymnázium v Jičíně v roce 1872, filozofii v Praze a Vídni. V roce 1876 se stal správcem vídeňské Dvorské knihovny, v roce 1884 lektorem řeči a literatury české na Vídeňské univerzitě, od roku 1898 byl archivářem hraběte Jana Harracha. Díky vlivu Ferdinanda Menčíka se 15. září 1895 v Jičíně ustavil Muzejní spolek. Uveřejňoval v Českém časopise muzejním, v letech 1884–1891 byl dopisujícím členem Královské české společnosti nauk, v letech 1891–1893 členem České akademie. Byl jmenován rytířem řádu Františka Josefa a rytířem ruského řádu sv. Anny III. třídy.
Jeho syn Alexander Menčík (1883–1973) byl okresním hejtmanem v Prostějově, dcera Marie Menčíková (1892–1954) se v roce 1912 provdala za podnikatele Tomáše Baťu.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Česká proroctví, 1878
- I. S. Turgeněv a jeho spisy (1878) [1]
- Zápisky kněze Václava Rosy, 1879
- Připravil komentované vydání Štítného Knížek o hře šachové (1879)
- Hra v šachy, Světozor XII 395
- Redigoval Kalendář Čechů vídeňských na rok 1894, v něm je autorem životopisných medailonků a článků:[zdroj?]
- Památník vydaný roku 1888 o jubilejní slavnosti ochotnického spolku Pokroku ve Vídni (1888) [2]
- Příspěvky k dějinám starší české literatury (1892) – Prešpurský slovník [3]
- Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti, 1893[4]
- Soudní kniha města Jičína od roku 1362 do roku 1407 (1898)
- Jan Hrabě Harrach (1898) – k sedmdesátiletým narozeninám [5]
- Dějiny města Jičína až do roku 1620, 1902
- Dopisy M. Matouše Kollína z Chotěřiny (1914) [6]
Ottův slovník naučný[editovat | editovat zdroj]
Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Mík. Je autorem hesel:
- Jičín (část)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MENČÍK, Ferdinand. Ivan S. Turgeněv a jeho spisy [online]. Praha: F. Menčík, 1878 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ MENČÍK, Ferdinand. Památník vydaný roku 1888 o jubilejní slavnosti ochotnického spolku "Pokroku" ve Vídni [online]. Vídeň: Pokrok, 1888 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ MENČÍK, Ferdinand. Rozmanitosti: Příspěvky k dějinám starší české literatury, Díl 2 [online]. Praha: nákl. vl., 1892 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jan Kollár: pěvec slovanské vzájemnosti - Ferdinand Menčík | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ MENČÍK, Ferdinand. Jan Hrabě Harrach [online]. Praha: Fr. Hovorka, 1898 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ MENČÍK, Ferdinand. Dopisy M. Matouše Kollína z Chotěřiny a jeho přátel ke Kašparu z Nydbrucka, tajnému radovi krále Maxmiliána II. [online]. Praha: Čes. akademie, 1914 [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Florian Ellinger. Ferdinand Menčík und sein Wirken in Wien. Wien 2012. Diplomová práce (Vídeňská univerzita), on-line: [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Ferdinand Menčík ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Menčík
- Digitalizovaná díla Ferdinanda Menčíka v Národní digitální knihovně.
- Ferdinand Menčík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
