Ferdinand II. z Braganzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand II. z Braganzy
Vévoda z Braganzy
Narození 1430
Portugalské království
Úmrtí 20. června 1483
Évora, Portugalské království
Manželka Leonor de Meneses
Isabela z Viseu
Potomci Jakub z Braganzy
Dinis z Braganzy
Dynastie Braganzové
Otec Ferdinand I. z Braganzy
Matka Jana z Castra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand II. z Braganzy (143020. června 1483, Évora) byl mimo jiné 3. vévodou z Braganzy a 1. vévodou z Guimarães. Je znám tím, že byl popraven za velezradu proti králi.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Posmrtná kresba Ferdinanda II.

Ferdinand se narodil v roce 1430, byl to úspěšný mladý muž a rychle se stal populárním mezi portugalskou šlechtou. Nejvíce si jej vážil portugalský král Alfons V., Ferdinand krále vždy doprovázel při různých vpádech do Maroka, kde se účastnil několika výbojů a expedic. Jako oblíbenec krále byl v roce 1464 jmenován hrabětem z Guimarães. V roce 1475 byl povýšen na vévodu z Guimarães.

Ferdinand se účastnil války o kastilské dědictví. Po smrti krále Jindřicha IV. Kastilského se jeho dcera a dědička Jana la Beltraneja provdala za portugalského krále Alfonse V. a byla prohlášena "královnou Kastilie", potýkala se však s protivníkem, svou nevlastní tetou, budoucí královnou Isabelou Kastilskou. Portugalci vtrhli do Kastilie a Ferdinand byl během bitvy u Tora zodpovědný za bezpečnost královny Jany.

Když v roce 1478 zemřel jeho otec Ferdinand I., 2. vévoda z Braganzy, a Ferdinand zdědil otcovy četné tituly, nejvýznamnějším byl titul vévody z Braganzy. Braganzové byli tehdejším nejmocnějším rodem Portugalského království (se sídlem ve Vila Viçosa) a jedním z nejmocnějším na celém Pyrenejském poloostrově.

Zrada a pád[editovat | editovat zdroj]

Když se po smrti krále Alfonse V. stal králem jeho syn Jan II., snažil se snížit moc portugalské šlechty, která za vlády jeho otce prosperovala. Král se především zaměřil na zmenšení pravomocí dvou nejmocnějších šlechtických rodů v království, rodu Beja a Viseu a rodu Braganza.

Král Jan II. obvinil svého bratrance Dioga I. z Beje a Viseu (švagra Ferdinanda II.) z velezrady a nechal ho brutálně popravit. Král brzy poté obvinil svého druhého nevlastního bratrance, Ferdinanda II. z Braganzy, z velezrady a nechal jej v roce 1483 ve městě Évora popravit. Poté byl majetek rodu Braganza zkonfiskován a rodina uprchla do Kastilie, odkud se vrátila do své vlasti v roce 1498, kdyby byly všechny dříve odebrané tituly a majetky vráceny rodu z Braganzy.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Leonor de Menezes, ta mu však neporodila žádné děti. V roce 1472 se podruhé oženil s Isabelou, dcerou Ferdinanda z Beji a Viseu a sestrou pozdějšího portugalského krále Manuela I. Manželé spolu měli čtyři děti, z nichž se dospělosti dožili dva synové:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fernando II, Duke of Braganza na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ferdinand
Znak z doby nástupu Vévoda z Braganzy; markýz z Vila Viçosa; hrabě z Barcelos, Ourému, Neivy a Arraiolos
Ferdinand II.
14781483
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jakub I.
Předchůdce:
Nový titul
Znak z doby nástupu Vévoda z Guimarães
Ferdinand II.
14751483
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jakub I.