Ferdinand Černický
Ferdinand Černický | |
---|---|
Narození | 23. února 1889 Praha; ![]() |
Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 53 let) Koncentrační tábor Mauthausen; ![]() |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Bydliště | Mělník, Rabínova ulice číslo 223 |
Povolání | knihař (knihvazač), majitel papírnictví |
Choť | Marie Černická (1898–1942) |
Děti |
|
Rodiče |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ferdinand Černický (23. února 1889 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář, sokolský okrskový náčelník a podporovatel operace Anthropoid a dalších výsadkářů působících za protektorátu v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]

Rodinné poměry
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand Černický se narodil 23. února 1889 v Praze do rodiny Antonína Černického a jeho manželky Anny Černické rozené Voldové. Za protektorátu bydlel v Mělníku a pracoval jako knihař a zároveň vlastnil papírnictví, byl ženatý s Marií Černickou, rozenou Antoniovou, (* 24. listopadu 1898 Mělník – 24. října 1942 KT Mauthausen), společně bydleli v Mělníku v Rabínově ulici číslo 223 a měli syna Miloslava Černického (* 31. srpna 1922 Mělník – 24. října 1942 KT Mauthausen). Kromě své profese se věnoval on i ostatní členové jeho rodiny činnosti v místní sokolské organizaci, kde Ferdinand zastával funkci okrskového náčelníka Sokola v Mělníku.[3]
Odbojová činnost
[editovat | editovat zdroj]Do práce v sokolském protiněmeckém odboji Černického zapojil (asi v polovině roku 1941) Václav Novák z Prahy na schůzce s Václavem Marečkem, který byl Novákův předválečný známý ze Sokola. Schůzky Nováka a Marečka v Mělníku se účastnili také spolehliví sokolští spolupracovníci (náčelník sokola Mělník Augustin Rebec, okrskový náčelník sokola Ferdinand Černický a Bohuslav Bubník). Na schůzce se mělničtí sokolové od Nováka dozvěděli, že se organizuje z řad spolehlivých členů Sokola župy Barákovy odbojová skupina. Ta má být navázána na celostátní odbojovou organizaci. Novák zúčastněné žádal o spolupráci (bez zapojení rodinných příslušníků) a s jejich slibem odcestoval (po obědě u Rebců a krátké procházce po městě) z Mělníka. Spojkou pro předávání zpráv mezi Novákem a skupinou byl určen Bohuslav Bubník.[4]
Odbojová činnost sestávala zprvu z předávání zpráv o stavu německé armády,[4] později sokolští odbojáři shromáždili větší množství zbraní a také fungovali jako jeden z vícero zdrojů potravin a peněz určených pro vlastence žijící v ilegalitě či na podporu rodin zatčených nebo popravených odbojářů. Tyto materiální a finanční prostředky se dostávaly k potřebným prostřednictvím Václava Nováka. Po příchodu parašutistů do Prahy se tato potravinová pomoc přeměnila na zásobování potravinami a v této formě se dostávala až k výsadkářům.[3]
Zatčení, výslechy, věznění, ...
[editovat | editovat zdroj]Po vyzrazení parašutistů ukrývaných v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze spustilo gestapo rozsáhlé rozkrývání veškeré sítě podporovatelů parašutistů. Václav Novák byl zatčen 9. července 1942 a zatýkání mělnických odbojářů pokračovalo okolo poloviny července 1942. Prvním zatčeným z mělnických odbojářů byl Augustin Rebec s manželkou Boženou Rebcovou. Ferdinand Černický (s manželkou Marií a synem Miloslavem) byl zatčen gestapem 15. července 1942. Ve druhé zatýkací vlně v Mělníku byli 25. července 1942 zatčeni Václav Mareček a Bohuslav Bubník.[4]
K trestu smrti Černického odsoudil v nepřítomnosti německý stanný soud v Praze dne 29. září 1942. Z německé policejní věznice v Praze na Pankráci byl přemístěn do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín. Odtud pak byl hromadným transportem s ostatními pomocníky (podporovateli) a příbuznými parašutistů deportován 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen. Tam transport dorazil 23. října 1942 a následujícího dne (24. října 1942) byl Ferdinand Černický zavražděn střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce v 14.54 hodin.[3] Ve stejný den (a na stejném místě) byla zavražděna i jeho manželka a syn.[5][6][7][8][p. 1]
Připomínky
[editovat | editovat zdroj]- Jeho jméno (Černický Ferdinand *23. 2. 1889) i jméno jeho manželky (Černická Marie roz. Antoniová *24. 11. 1898) a jejich syna (Černický Miloslav *31. 8. 1922) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][10]
- V Mělníku byla 21. října 2022 slavnostně odhalena (v ulici 17. listopadu číslo 174; na adrese: 17. listopadu 174/2, 276 01 Mělník, Česko) pamětní deska věnovaná rodině Černických, kteří zde bydleli.[9] Deska byla zhotovena s finanční podporou Oblastního muzea a Města Mělník.[11] Na desce je následující text: V tomto domě a ulici žili / obětaví členové sokolského odboje / Ferdinand, Marie / a syn Miloslav ČERNIČTÍ / Spolupracovníci výsadku ANTHROPOID / zavražděni nacisty 24. 10. 1942 / v Mauthausenu. /[9]
- Jeho jméno je uvedeno i na pomníku věnovaném Padlým a umučeným sokolům v 1. a 2. SV. (Pomník obětem světových válek), která se nachází při budově Sokola Mělník. Jednoduchý pomník sestává z trojice hranolů, které stojí na kamenné základně. V levé části jsou dva hranoly na výšku, ten nižší z černého mramoru nese v horní části písmeno S (znak Sokola) a na svém vrcholu pak míval kovovou sošku atleta, která byla později sejmuta. Za ním se tyčí vyšší a mohutnější hranol z šedé žuly bez dalšího zdobení. Vpravo od této dvojice vysokých a za sebou stojících hranolů se nachází černá mramorová deska vybavená nápisovou deskou se jmény obětí. Mezi nimi je uveden i br. Ferd. Čenický okrsk. náčelník popr. v Mauthausenu 1942.[12][13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Za podporu parašutistů z operace Anthropoid bylo 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen zavražděno i dalších pět mělnických příslušníků sokolské protiněmecké rezistence: Augustin Rebec, Božena Rebcová, Václav Mareček, Marie Marečková a Libuše Marečková.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2024-05-07]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Černická Marie roz. Antoniová *24. 11. 1898, Černický Ferdinand *23. 2. 1889, Černický Miloslav *31. 8. 1922 .... Dostupné online.
- ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2024-05-07]. Černická Marie roz. Antoniová *24. 11. 1898, Černický Ferdinand *23. 2. 1889, Černický Miloslav *31. 8. 1922. Dostupné online.
- ↑ a b c Oběti heydrichiády / Ferdinand Černický (1889-1942) [online]. Podkast pro každého (YouTube com), 2022-07-26 [cit. 2024-10-19]. Stopáž: 2 minuty a 35 sekund. Dostupné online.
- ↑ a b c JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Marečkových [online]. Mauthausen webnode cz [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu / 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz [cit. 2024-10-19]. 27: Černická Marie, rozená Antoniová (* 24. 11. 1898); 28: Černický Ferdinand (*23. 2. 1889); 29: Černický Miloslav (* 31. 8. 1922); (všichni tři: sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů). Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Černický (* 23. 2. 1889 Praha – 24. 10. 1942 KT mauthausen, popraven); bydliště: Mělník; profese: knihvazač [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-10-19]. Památník Terezín; odjezd do KT Mauthausenu: 22.10.1942; Příjezd do KT Mauthausenu: 23.10.1942. Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Černický (1889 - 1942); (* 23.2.1889 Praha – 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. Raum der Namen / Mauthausen memorial [cit. 2024-10-19]. MP Terezín: od 27.8.1942 do 22.10.1942; KT Mauthausen-Gusen: od 23. 10. 1942 do 24. 10. 1942. Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Černický (* 23. února 1889 Praha – 24. října 1942 KT Mauthausen) [online]. Find a Grave com [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c LOJKA, Karel; ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Ferdinand, Marie a Miloslav Černičtí [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2022-10-21 [cit. 2024-10-19]. Umístění: Mělník, 17. listopadu 174; GPS Souřadnice: N50°20'55.39 E14°28'41.09. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) [cit. 2024-05-07]. Černická Marie roz. Antoniová *24. 11. 1898, Černický Ferdinand *23. 2. 1889, Černický Miloslav *31. 8. 1922. Dostupné online.
- ↑ BUBNÍK, Bohuslav. Slavnostní odhalení pamětních desek mělnických odbojářů / Rodina Černických [online]. Československá obec sokolská, 2022-12-05 [cit. 2024-10-19]. Člen Sokola na Mělníce, okrskový náčelník, knihař a majitel papírnictví Ferdinand Č. (* 23. února 1889 Praha – 24. října 1942 KT Mauthausen); členka Sokola na Mělníce Marie Č. (* 24. listopadu 1898 Mělník – 24. října 1942 KT Mauthausen); jejich syn, člen Sokola na Mělníce Miloslav Č. (* 31. srpna 1922 Mělník – 24. října 1942 KT Mauthausen). Dostupné online.
- ↑ Pomník padlým a umučeným sokolům v 1. a 2. SV stojí při budově Sokola Mělník [online]. Evidence válečných hrobů; číslo VH: CZE2114-1771 [cit. 2024-10-19]. GPS souřadnice: 50°21'13.65"N 14°28'28.80"E. Dostupné online.
- ↑ Pomník obětem světových válek (Tyršova ulice Mělník) [online]. Mapy cz [cit. 2024-10-19]. GPS souřadnice: 50.3537772N, 14.4747308E. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Narození 23. února
- Narození v roce 1889
- Narození v Praze
- Osobnosti sokolského odboje během druhé světové války
- Spolupracovníci operace Silver A
- Spolupracovníci operace Anthropoid
- Vězni koncentračního tábora Terezín
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Úmrtí v roce 1942
- Úmrtí 24. října
- Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen
- Popravení zastřelením