Kočkotvární

Kočkotvární
	koláž kočkotvárných
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Nadřád	placentálové (Placentalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	kočkotvární (Feliformia); Kretzoi, 1945
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočkotvární (Feliformia) představují společně s psotvárnými (Caniformia) jeden ze dvou recentních podřádů šelem (Carnivora).

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Řád šelem byl tradičně dělen do dvou podřádů: suchozemské šelmy (Fissipedia), jež zahrnovaly všechny pozemní druhy šelem, a jako samostatný podřád stáli ploutvonožci (Pinnipedia). Teprve analýzy krevního séra prokázaly, že ploutvonožci představují blízké příbuzné medvědovitých a zavedený parafyletický systém začal být na základě těchto skutečností opouštěn. Převládající systém dělí šelmy na podřády psotvární (Caniformia) a kočkotvární (Feliformia),^[1]^[2] přičemž kočkotvární v tomto případě zahrnují recentní čeledi nandinie (Nandiniidae), cibetkovití (Viverridae), hyenovití (Hyaenidae), madagaskarské šelmy (Eupleridae), promykovití (Herpestidae), asijští linsangové (Prionodontidae) a kočkovití (Felidae).

Bazálním členem podřádu je čeleď nandinie, s jediným recentním druhem nandinie znamenaná (Nandinia binotata). Původ prvních cibetkovitých je datován do svrchního eocénu, první kočkovití se objevují na začátku oligocénu. Madagaskarské šelmy osídlily ostrov z Afriky v průběhu svrchního oligocénu až raného miocénu.^[3]^[4] Fylogenetický strom kočkotvárných je uveden níže.^[5]^[6]

nandinie (Nandiniidae)
Pocock, 1929

Viverroidea

cibetkovití (Viverridae)
Gray, 1821

hyenovití (Hyaenidae)
Gray, 1821

	madagaskarské šelmy (Eupleridae) Chenu, 1850

	promykovití (Herpestidae) Bonaparte, 1845

Feloidea

	asijští linsangové (Prionodontidae) Horsfield, 1822

	kočkovití (Felidae) Fischer von Waldheim, 1817

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým morfologickým znakem, kterým se kočkotvární odlišují od psotvárných, je anatomie bubínkové výdutě, kryjící střední a vnitřní ucho. Ta je v případě psotvárných tvořena pouze jedinou kostí, zatímco v případě kočkotvárných bubínková výduť vzniká srůstem dvou kostí, mezi nimiž se vytváří přepážka (septum), výduť tedy bývá dvoukomorová.^[3] Problém v tomto případě nastává s klasifikací vyhynulé čeledi Nimravidae, u které byla výduť buďto chrupavčitá, anebo postrádala pravé septum pozorované u ostatních kočkotvárných.^[7] Nimravidé bývají klasifikováni jako bazální kočkotvární, někdy jako kmenoví psotvární, případně i jako kmenoví zástupci šelem.^[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Carnivora: Systematics [online]. ucmp.berkeley.edu [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 14 Mammals III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. Kapitola Carnivora, s. 256.
↑ ^a ^b VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J, 2015. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning.
↑ BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. Dostupné online. S. 380.
↑ VAN VALKENBURGH, Blaire; WAYNE, Robert K. Carnivores. Current Biology. 2010-11, roč. 20, čís. 21, s. R915–R919. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. DOI 10.1016/j.cub.2010.09.013. (anglicky)
↑ HASSANIN, Alexandre; VÉRON, Géraldine; ROPIQUET, Anne. Evolutionary history of Carnivora (Mammalia, Laurasiatheria) inferred from mitochondrial genomes. bioRxiv. 2020-10-05, s. 2020.10.05.326090. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. DOI 10.1101/2020.10.05.326090. (anglicky)
↑ TURNER, Alan. The Big Cats and Their Fossil Relatives: An Illustrated Guide to Their Evolution and Natural History. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-231-10229-2. S. 20.
↑ GOSWAMI, Anjali; FRISCIA, Anthony. Carnivoran evolution : new views on phylogeny, form, and function. Cambridge ; New York: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780521515290, ISBN 9780521735865. S. 9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu kočkotvární na Wikimedia Commons
Taxon Feliformia ve Wikidruzích

[1] Carnivora: Systematics [online]. ucmp.berkeley.edu [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (anglicky)

[2] MCDADE, M. C. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 14 Mammals III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. Kapitola Carnivora, s. 256.

[Vaughan-3] VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J, 2015. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning.

[4] BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. Dostupné online. S. 380.

[5] VAN VALKENBURGH, Blaire; WAYNE, Robert K. Carnivores. Current Biology. 2010-11, roč. 20, čís. 21, s. R915–R919. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. DOI 10.1016/j.cub.2010.09.013. (anglicky)

[6] HASSANIN, Alexandre; VÉRON, Géraldine; ROPIQUET, Anne. Evolutionary history of Carnivora (Mammalia, Laurasiatheria) inferred from mitochondrial genomes. bioRxiv. 2020-10-05, s. 2020.10.05.326090. Dostupné online [cit. 2021-07-19]. DOI 10.1101/2020.10.05.326090. (anglicky)

[7] TURNER, Alan. The Big Cats and Their Fossil Relatives: An Illustrated Guide to Their Evolution and Natural History. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-231-10229-2. S. 20.

[8] GOSWAMI, Anjali; FRISCIA, Anthony. Carnivoran evolution : new views on phylogeny, form, and function. Cambridge ; New York: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780521515290, ISBN 9780521735865. S. 9.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]