Fedor Fridrich Ruppeldt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dr. Fedor Fridrich Ruppeldt

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1933 – 1935
Stranická příslušnost
Členství agrární strana
DS

Narození 1. června 1886
Liptovský Sv. Mikuláš
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. srpna 1979
Žilina
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese spisovatel
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fedor Fridrich Ruppeldt, též jen Fedor Ruppeldt (1. června 1886 Liptovský Mikuláš[1]25. srpna 1979 Žilina[1]), byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), který kromě toho působil jako publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Fedor Fridrich Ruppeldt, busta v Žilině

Studoval v Oberschützenu, v Lipsku a v Edinburghu. Jako farář působil v Sučanech, v Budapešti a v Žilině.[2]

Ve parlamentních volbách v roce 1929 kandidoval na poslance Národního shromáždění za agrární stranu.[3] Zvolen nebyl, ale mandát získal dodatečně roku 1933, jako náhradník poté, co zemřel poslanec Ján Janček.[4] Podle údajů k roku 1933 byl profesí evangelickým farářem v Žilině.[5]

Aktivně se stavěl proti politice tzv. slovenského štátu, zejména proti vyhánění Čechů ze Slovenska, proti protižidovským zákonům a deportacím Židů a vůči ztotožňování slovenského národa s katolickou vírou a kultu Andreje Hlinky. Za svoje aktivity byl v roce 1942 uvězněný na příkaz Vojtěcha Tuky a v roce 1944 byl poslaný do koncentračního tábora v Seredi. Po válce byl členem Demokratické strany.[2]

V letech 1947–1952 byl biskupem Západního distriktu Evangelické církve augsburského vyznání a spoluzakladatelem Světové rady církví.[2] Ač přesvědčený stoupenec Československa a politický odpůrce slovenského státu, vyjádřil se v roce 1947 proti trestu smrti pro slovenského prezidenta Jozefa Tisa. Považoval popravu Tisa za krok, který může zhoršit vztahy mezi katolíky a evangelíky a Čechy a Slováky.[6]

V 50. letech byl perzekvovaný a v roce 1962 byl odsouzený na 18 měsíců vězení za rozvracení republiky (k výkonu trestu ale pro vysoký věk nenastoupil). V procesu byl viněn i z kolaborace s vládnoucím režimem slovenského státu. K tomu pravděpodobně vedla skutečnost, že byl proti trestu smrti pro Jozefa Tisa a oceňoval některé jeho zásluhy.[2] Roku 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svém díle se zabýval slovenskou otázkou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, [cit. 2015-01-20]. S. 514. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d e 30 rokov od úmrtia Fedora Ruppeldta [online]. ecav.sk, [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Fedor Ruppeldt [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. 298. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 348. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]