Přeskočit na obsah

Fedor Fridrich Ruppeldt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Fedor Fridrich Ruppeldt
Fedor Ruppeldt jako dobrovolník v roce 1919
Fedor Ruppeldt jako dobrovolník v roce 1919
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1933 – 1935
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
DS

Narození1. června 1886
Liptovský Sv. Mikuláš
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. srpna 1979 (ve věku 93 let)
Žilina
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepřekladatel a politik
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm 1. třída, in memoriam (1991)
CommonsFedor Fridrich Ruppeldt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fedor Fridrich Ruppeldt, též jen Fedor Ruppeldt (1. června 1886 Liptovský Mikuláš[1]25. srpna 1979 Žilina[1]), byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), který kromě toho působil jako publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup.[2]

Fedor Fridrich Ruppeldt, busta v Žilině

Studoval v Oberschützenu, v Lipsku a v Edinburghu. Jako farář působil v Sučanech, v Budapešti a v Žilině.[2]

Ve parlamentních volbách v roce 1929 kandidoval na poslance Národního shromáždění za agrární stranu.[3] Zvolen nebyl, ale mandát získal dodatečně roku 1933, jako náhradník poté, co zemřel poslanec Ján Janček.[4] Podle údajů k roku 1933 byl profesí evangelickým farářem v Žilině.[5]

Aktivně se stavěl proti politice tzv. slovenského štátu, zejména proti vyhánění Čechů ze Slovenska, proti protižidovským zákonům a deportacím Židů a vůči ztotožňování slovenského národa s katolickou vírou a kultu Andreje Hlinky. Za svoje aktivity byl v roce 1942 uvězněný na příkaz Vojtěcha Tuky a v roce 1944 byl poslaný do koncentračního tábora v Seredi. Po válce byl členem Demokratické strany.[2]

V letech 1947–1952 byl biskupem Západního distriktu Evangelické církve augsburského vyznání a spoluzakladatelem Světové rady církví.[2] Ač přesvědčený stoupenec Československa a politický odpůrce slovenského státu, vyjádřil se v roce 1947 proti trestu smrti pro slovenského prezidenta Jozefa Tisa. Považoval popravu Tisa za krok, který může zhoršit vztahy mezi katolíky a evangelíky a Čechy a Slováky.[6]

V 50. letech byl perzekvovaný a v roce 1962 byl odsouzený na 18 měsíců vězení za rozvracení republiky (k výkonu trestu ale pro vysoký věk nenastoupil). V procesu byl viněn i z kolaborace s vládnoucím režimem slovenského státu. K tomu pravděpodobně vedla skutečnost, že byl proti trestu smrti pro Jozefa Tisa a oceňoval některé jeho zásluhy.[2] Roku 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Ve svém díle se zabýval slovenskou otázkou.

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-20]. S. 514. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d e 30 rokov od úmrtia Fedora Ruppeldta [online]. ecav.sk [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Fedor Ruppeldt [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  5. 298. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  6. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 348. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]