Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Novém Bydžově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
FS ČCE Nový Bydžov
Synagoga, kde se sbor schází
Synagoga, kde se sbor schází
Základní údaje
CírkevČeskobratrská církev evangelická
SeniorátKrálovéhradecký seniorát
Farářsbor neobsazen, administruje Tomáš Vítek
KurátorDobromil Hušek
Kazatelské stanice
Chlumec nad Cidlinou
Kontakt
Adresa sídlaU Památníku 1156
Nový Bydžov 504 01
Datová schránkaprqu9w4
IČO64809196 (VR)
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Novém Bydžově je evangelickým sborem v Novém Bydžově a v Chlumci nad Cidlinou. Sbor patří do Královéhradeckého seniorátu Českobratrské církve evangelické.

Historie sboru[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1942, kdy se ujal samostatné práce v Novém Bydžově vikář František Marounek, kazatelská stanice sboru v Hořicích. Za 2. světové války byl život ve sboru velmi čilý, že počet členů přesáhl 700. Po válce se odstěhovalo mnoho členů do pohraničí, ale i tak dosáhl sbor statutu filiálního sboru spojením s kazatelskou stanici v Chlumci nad Cidlinou (do té doby sbor Opolany v Poděbradském seniorátu). Již v r. 1946 dosáhl sbor plné samostatnosti jako sbor farní a úsilím všech členů přebudoval zakoupenou synagogu ve velmi pěkný chrám, do něhož byly pořízeny i nové varhany. Otevření chrámu se konalo v roce 1949 za přítomnosti synodního seniora Dr. J. Křenka. Do této doby se konala shromáždění v hospodářské škole, v bývalé židovské radnici a naposled v Husově sboru církve Československé. V roce 1953 odešel farář F. Marounek do Kolína a druhým farářem se stal Lubomír J. Linka. Byly zaplaceny všecky dluhy a kromě Nového Bydžova, Chlumce, Vysokého Veselí, Žiželic a Smidar, kde byla konána nedělní shromáždění, pracovalo i sdružení mládeže a tři nedělní školy.

Doba totality[editovat | editovat zdroj]

Koncem šedesátých let docházelo postupně k určitému úpadku sborového života v Novém Bydžově. Nebylo sdružení mládeže, ani nedělní škola. Farář Lubomír Linka, který působil ve sboru od roku 1953 do 14. 3. 1969, mluvil o budoucnosti sboru skepticky. Po krátké administraci farářem dr. J. A. Pellarem z Hradce Králové se v říjnu 1969 ujímá práce ve sboru diakon Rudolf Hroch. Ten přichází do početně malého, vylidněného sboru, složeného převážně ze starších bratří a sester. Po jeho nástupu dochází k určitému oživení sborového života. Bylo provedeno mnoho práce na modlitebně. Během roku 1977 dochází opět k částečnému úpadku sborového života. Diakon Hroch v roce 1978 ze zdravotních důvodů rezignoval.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Novobydžovský sbor zůstával po 18 let neobsazen, administrován nejprve z Hořic farářem Josefem Koláčným (19781981), poté z Jičína farářem Miroslavem Hejlem (19811989) a z Hradce Králové farářem Pavlem Otterem (19901996), který byl jen nakrátko vystřídán farářem Ivanem Ryšavým z Hořic. Na podzim 1996 byl jáhnem sboru zvolen na 1/3 úvazek Petr Firbas, ředitel Vyšší odborné školy biblické v Hradci Králové. 1. 6. 1997 byl Petr Firbas zvolen za faráře sboru. V r. 1997 byla v suterénu budovy vybudována místnost pro 40-50 osob ke konání služeb božích v zimním období, bylo zavedeno plynové topení. Kromě pravidelných služeb božích se koná nedělní škola, biblické hodiny pro dospělé i pro děti, konfirmační cvičení.

Kurátorky a kurátoři sboru[editovat | editovat zdroj]

Službu kurátora sboru vykonávali bratří Oldřich Zeman (1970–1974), Václav Karbula (1974–1977). Od roku 1978 je kurátorem sboru Dobromil Hušek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Toul, JUBILEJNÍ KNIHA ČESKOBRATRSKÉ EVANGELICKÉ RODINY, České Budějovice 1931.
  • CÍRKEV V PROMĚNÁCH ČASU 1918–1968, Kalich Praha 1969.
  • CÍRKEV V PROMĚNÁCH ČASU 1969–1999, Kalich Praha 2002, ISBN 80-7017-697-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]