Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Merklíně u Přeštic
| FS ČCE Merklín u Přeštic | |
|---|---|
 Budova kostela | |
| Základní údaje | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Seniorát | Západočeský seniorát |
| Farář | sbor neobsazen, administruje Jaroslav Vokoun |
| Kurátor | Pavel Šalom |
| Kazatelské stanice | |
| (žádné) | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Husova 201 334 52 Merklín u Přeštic |
| Datová schránka | v2bu47b |
| IČO | 49180487 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Profil na Evangnetu | |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Merklíně u Přeštic je farním sborem této církve v západočeském městysi Merklíně. Kostel tohoto sboru (chrám mistra Jana Husa) je památkově chráněný.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společenství zde vzniklo v tzv. přestupovém hnutí v letech 1919-1922, kdy vykazovalo počet 2000 členů.
Od roku 1923 bylo kazatelskou stanicí. Zpočátku zde působil farář Ebenezer Otter.
Od roku 1931 je zde samostatný sbor. Dne 13. října 1931 se konala slavnostní bohoslužba k založení sboru a otevření kostela. Ke sboru náležely obce Holýšov, Chotěšov a Stod. Zde byly ustaveny kazatelské stanice.
Roku 1951 je datován největší počet členů, 679.
13. října 1957 je datováno posvěcení varhan Slovem Božím.
13. října 1960 se uvádí posvěcení zvonu Slovem Božím.
Roku 1972 byla provedena větší oprava kostela.
Přehled farářů sboru[editovat | editovat zdroj]
- 1922–1923 Ebenezer Otter (administroval), ve sboru působil diakon František Francl z Plzně
- 1923–1926 Karel Hájek
- 1927–1930 Zdeněk Somolík
- 1930–1936 Josef Štrupl
- 1936–1937 Miloš Bič (administroval z Domažlic)
- 1937–1943 František Hrouda (vikář)
- 1944–1946 Jaroslav Dokoupil (vikář)
- 1945–1948 Josef Francouz (administroval z Přeštic)
- 1948–1957 Bohumír Koch (vikář)
- 1957–1968 Bohumír Koch
- 1968–1973 Petr Čapek (do odebrání státního souhlasu, zůstával ve farním bytě)
- 1973–1975 Jan Šoltész (administroval z Přeštic)
- 1975–1979 František Pavlis
- 1979–1982 Marie Matzenauerová (vystěhovala se do NSR v rámci akce StB proti církvi na Plzeňsku)
- 1982–1983 Daniel Matějka (administroval z Plzně)
- 1983–1985 Václav Hurt (vikář, do odebrání státního souhlasu, administroval Daniel Matějka)
- 1985–1990 Daniel Matějka (administroval z Plzně)
- 1990–1994 Luděk Korpa (diakon)
- 1994–2003 Pavel Jendele (diakon, spravoval z Přeštic, nyní vedoucí místní skupiny Křesťanského společenství Přeštice[2][3]. Roku 1998 se měnilo církevní zřízení, a tak nesměl samostatně administrovat, tedy oficiální administraci dostal na starost farář Pavel Freitinger do roku 1999. Fakticky Pavel Jendele však stále merklínský sbor administroval a jednou v měsíci vedl nedělní bohoslužby. 1999–2003 administroval Jaroslav Vokoun z Domažlic.)
- 2003–2010 Jan Satke (sousboří s Přešticemi)
- 2013–2015 pastorační pracovnice Darina Hybská Majdúchová
- 1. 9. 2015–2016 Jan Satke (administroval z Přeštic)
- 1. 4. 2016–31. 8. 2017 Lukáš Král
- 1. 9.–3. 12. 2017 administroval Jan Satke z Přeštic
- 3. 12. 2017–15. 10. 2018 František Pavlis[4]
- 2018-2019 administrován sborem Plzeň-západ (bratr farář Luděk Korpa, kazatel pastorační pracovník Oto Tichý)
- 2020- administrován z Přeštic
Nemalou tradici má také spolupráce s blízkým sborem v Přešticích, s nímž také byla konána střídavá administrace i tzv. sousboří těchto dvou sborů.
Kazatelská stanice Chotěšov[editovat | editovat zdroj]
V kazatelské stanici v Chotěšově se konaly bohoslužby každou neděli. Věřící se scházeli po rodinách, bohoslužby začínaly zpravidla v 11 hodin.[5]
Prostory sboru[editovat | editovat zdroj]
Sbor má kostel s věží, farním bytem a přilehlými prostorami. Věž kostela byla asi do 70. let na vrcholu obložena dřevem ve stylu kostnické hranice. Rovněž nesla korouhev s kalichem na hřebeni střechy věže.
Kostel je přístupný brankou na rohu ulic Husovy a Komenského. Zde se nachází také vývěsní skříňka sboru. Od branky vede chodník s několika schody (s možností osvětlení) ke vchodu do kostela. Boční příjezdová cesta od brány a travnatá cestička okolo kostela vedou ke vchodu do fary.
Stříška nad vchodem nese kalich s Biblí, viditelný i ze schodiště.
Na samém vrcholu věže pod střechou je na fasádě plasticky vyvedený kalich.
V přízemí se nachází farní kancelář a tzv. Tichotova síň, která slouží k různým sborovým shromážděním. (Jméno nese po prvním kurátorovi Bohumilu Tichotovi, dědečkovi člena Spirituál kvintetu Jiřího Tichoty.[6])
Ve farním bytě pobývali v historii také presbyteři i kazatelé sboru. V současné době je byt adaptován jako zázemí střediska Diakonie.[7]
Na schodišti jsou umístěny fotografie z historie sboru (například fotografie z konfirmace) a přehledy farářů a historických událostí ve sboru.
V prvním patře se pak nachází samotný sborový sál (hlavní bohoslužebný prostor) o výšce dvou pater. Je vybaven po obou stranách dvěma řadami lavic doplněnými přídavnou řadou z každé strany. Před lavicemi se nachází stůl Páně a kazatelna, která podle zakladatelů chrámu má připomínat kostnickou hranici, kde pro pravdu Slova Božího položil svůj život mistr Jan Hus.[6] Nad kazatelnou jsou na stěně dva biblické citáty. Po levé straně je to Jediný jest Pán váš Kristus, vy pak všichni bratří jste. Na pravé straně je potom umístěn citát Já jsem dobrý pastýř, a známť své, a znají mne mé.
V čele sálu jsou na bočních zdech tabule pro čísla písní.
Ve sborovém sále se nacházejí dvě harmonia. Jednoho z nich se rovněž využívá pro hudební doprovod bohoslužeb.
Sborový sál je vytápěn kamny na dřevo.
Nad sálem se nacházejí dvoumanuálové varhany na vzduchový pohon (elektrický měch). Vedle varhan se nalézá hostinský pokoj (v současné době nevyužívaný). Od varhan je přístupná také galerie po boční straně sborového sálu.
Nad varhanami v samotném vrcholu věže jsou zavěšeny dva zvony. Větší z nich se nazývá Jan Hus, má váhu 80 kg a poprvé se rozezněl na Štědrý večer roku 1950.[8]
Sbor není bezbariérově přístupný.
Aktivity sboru[editovat | editovat zdroj]
Aktuální program se objevuje na sborovém Facebooku a sborových stránkách. Mezi jinými je to náboženství pro děti a biblická hodina.
neděle 9:00 bohoslužby
Po každých bohoslužbách posezení nejen u čaje a kávy v Tichotově síni
Na půdě sboru byla také roku 1992 založena Diakonie Radost, která je součástí Diakonie Západ spadající pod Diakonii Českobratrské církve evangelické. Ve dvou střediscích je zde poskytována pomoc zejména dětem s kombinovaným postižením a dětem s autismem. Diakonie provozuje chráněné bydlení, respitní péči a pečovatelskou službu a také speciální školu s internátem.
Území sboru[editovat | editovat zdroj]
Území sboru zahrnuje obce Stod, Buková, Čelákovy, Holýšov, Honezovice, Hradec u Stoda, Hradišťany, Chotěšov, Kloušov, Lelov, Lisov, Lišina, Losina, Mantov, Merklín, Miřovice, Střelice, Ves Touškov a Zemětice (bývalý okres Stod).
Dále Biřkov, Bolkov, Dlouhá Louka, Ježovy, Kámen, Křenice, Otěšice, Přetín, Ptenín, Roupov, Soběkury, Strýčkovice, Vřeskovice (bývalý okres Přeštice).[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel se vstupem z jihozápadní strany -
Ochoz od varhan nad hlavním prostorem sborového sálu -
Varhany při pohledu z ochozu nad hlavním sborovým sálem -
Prostor sborového sálu s kazatelnou při pohledu z ochozu -
Ordinace a instalace bratra faráře Lukáše Krále
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MonumNet|ID=162771|název=Českobratrský sbor|datum=2017-07-12
- ↑ Archivovaná kopie. www.kaes.cz [online]. [cit. 2016-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24.
- ↑ https://www.evangnet.cz/cce/kazatel/187-pavel_jendele
- ↑ http://merklin.evangnet.cz/?p=2244
- ↑ Vzpomínky na br. faráře Čapka v Merklíně (rukopis), 2015 (archiv sboru)
- ↑ a b V knihovně sboru se dochoval přetisk proslovu při pohřbu br. Boh. Tichoty, senior. kurátora, v kostele merklínském.
Text: Budiž věrný až do smrti a dámť korunu života /Zjevení 2,10/.
V Pánu milé smuteční shromáždění!
Z pověření synodní rady vyslovuji především zarmoucené rodině upřímnou účast s přáním, aby Vaše znepokojená srdce sám Bůh dařil pokojem, jakýž svět dáti nemůže. -
Tebe pak merklínský sbore, vybízím, abys věrně setrval ve šlépějích svého prvního kurátora a stavitele tohoto chrámu. Zdejší kostel jest stavba pozoruhodná a zajímavá. U v n i t ř její zvláštností jest kazatelna, která dle myšlenky br. Tichoty má představovati h r a n i c i k o s t n i c k o u , na které zemřel M. J. Hus.Nápisů v průčelí kostela není, ale za to výmluvná a jasná jest řeč této kostnické hranice, na kterou každou neděli patříte. Jsou tam slova našeho textu: B u d i ž v ě r n ý a ž d o s m r t i a dámť korunu života! Buďte věrní zásadám evangelia při památce svého prvního kurátora. Buďtež věrni svému jedinému Pánu a Spasiteli, buďtež věrní až do smrti!
K. Machotka,
farář. - ↑ https://www.facebook.com/ccemerklin/posts/4001679449852841
- ↑ Noc kostelů. Dostupné online
- ↑ Seznam obcí Farního sboru v Merklíně : 1953, Synodní rada Českobratrské církve evangelické (strojopis)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Církev v proměnách času. 1. vyd. Praha: Kalich, 1968. 313 s.
- Přehled historie sboru (informativní výstava na kostelním schodišti)
