Falešná vyváženost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nadnesené vykreslení falešné vyváženosti ve vědecké žurnalistice. „Dnes večer si budeme povídat s vědkyní o sluneční soustavě. Abychom vyvážili její názory, pozvali jsme člena Společnosti pro placatou Zemi!“

Falešná vyváženost (false balance, někdy také bothsidesism), je mediální předpojatost, při níž novináři prezentují protichůdné názory na nějaký problém jako vyváženější, než odpovídá důkazům. Novináři mohou předkládat důkazy a argumenty v nepoměru ke skutečným důkazům pro každou stranu nebo mohou vynechat informace, které by prokázaly, že tvrzení jedné strany jsou nepodložená. Falešná vyváženost má na svědomí šíření dezinformací.[1]

Příkladem falešné vyváženosti ve zpravodajství o vědeckých tématech jsou témata klimatických změn způsobených člověkem versus přirozené, zdravotní rizika kouření tabáku, údajný vztah mezi očkováním a autismem a evoluce versus inteligentní plán.[2][3]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Falešná vyváženost může někdy pramenit z podobných pohnutek jako senzacechtivost, kdy producenti a redaktoři mohou mít pocit, že příběh líčený jako sporná debata bude komerčně úspěšnější než přesnější popis problému. Na rozdíl od většiny jiných mediálních předsudků může falešná vyváženost pramenit ze snahy vyhnout se zaujatosti. Producenti a redaktoři tak mohou zaměňovat spravedlivé zacházení s konkurenčními názory – tj. úměrné jejich skutečným přednostem a významu – s rovnocenným zacházením, kdy jim věnují stejný čas k prezentaci jejich názorů, i když je předem známo, že tyto názory mohou být založeny na nepravdivých informacích.[4]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Arménská genocida[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Arménská genocida.

Terrence Des Pres v roce 1986 uvedl, že "donedávna byla fakta o arménské genocidě považována za nesporná", ale vzhledem ke geopolitickému postavení Turecka na jedné straně a rostoucí tendenci považovat každý problém za otázku se dvěma stejně legitimními stranami se s fakty stále častěji zacházelo jako s něčím, o čem lze diskutovat.[5]

Změna klimatu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Popírání klimatické změny.

Příkladem falešné rovnováhy je debata o globálním oteplování. Přestože vědecká komunita téměř jednomyslně připisuje většinu globálního oteplování od roku 1950 důsledkům průmyslové revoluce,[6][7][8][9] existuje velmi malý počet vědců, několik desítek z desítek tisíc, kteří tento závěr zpochybňují.[10][11][12] Když se dá stejný hlas vědcům na obou stranách, vypadá to, jako by ve vědecké komunitě panoval vážný spor, zatímco ve skutečnosti panuje drtivý vědecký konsensus, že globální oteplování způsobené člověkem existuje.

Očkování a autismus[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Očkování a autismus.

Pozorovatelé kritizovali zapojení hromadných sdělovacích prostředků do sporu, tzv. "vědu z tiskové konference" (science by press conference), a tvrdili, že média poskytla studii Andrewa Wakefielda větší důvěryhodnost, než si zasloužila.[13] Shona Hiltonová, Mark Petticrew a Kate Huntová v březnu 2007 v časopise BMC Public Health uvedli, že mediální zprávy o Wakefieldově studii "vytvořily mylný dojem, že důkazy o souvislosti s autismem jsou stejně závažné jako důkazy proti".[14] Dřívější články v časopisech Communication in Medicine a British Medical Journal dospěly k závěru, že zprávy v médiích poskytují zavádějící obraz o míře podpory Wakefieldovy hypotézy.[15][16][17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku False balance na anglické Wikipedii.

  1. BOYKOFF, Maxwell T; BOYKOFF, Jules M. Balance as bias: global warming and the US prestige press. Global Environmental Change. 2004, s. 125–136. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2003.10.001. (anglicky) 
  2. Gross L. A broken trust: lessons from the vaccine—autism wars. PLoS Biol. 2009, s. 756–9. DOI 10.1371/journal.pbio.1000114. PMID 19478850. (anglicky) 
  3. SCOTT, Eugenie C. Evolution vs. Creationism: An Introduction. Second. vyd. Westport, CT: Greenwood Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780313344275. (anglicky) 
  4. KRUGMAN, Paul. A False Balance. The New York Times. January 30, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DES PRES, Terrence. On Governing Narratives: The Turkish-Armenian Case. The Yale Review. 1986a, s. 517–531. ISSN 0044-0124. (anglicky) 
  6. Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change: Working Group III contribution to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Redakce Edenhofer Ottmar. Cambridge, UK; New York: Cambridge University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 9781107058217. DOI 10.1017/CBO9781107415416. OCLC 892580682 (anglicky) 
  7. AMERICA'S CLIMATE CHOICES: PANEL ON ADVANCING THE SCIENCE OF CLIMATE CHANGE; NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Advancing the Science of Climate Change. Washington, D.C.: National Academies Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-309-14588-6. (anglicky) 
  8. UNGER, Nadine; BOND, Tami C.; WANG, James S.; KOCH, Dorothy M.; MENON, Surabi; SHINDELL, Drew T.; BAUER, Susanne. Attribution of climate forcing to economic sectors. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2010-02-23, s. 3382–7. DOI 10.1073/pnas.0906548107. PMID 20133724. Bibcode 2010PNAS..107.3382U. (anglicky) 
  9. COMMITTEE ON SURFACE TEMPERATURE RECONSTRUCTIONS FOR THE LAST 2,000 YEARS, NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Surface Temperature Reconstructions for the Last 2,000 Years. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-309-10225-1. (anglicky) 
  10. ANDEREGG, William R. L.; PRALL, James W.; HAROLD, Jacob; SCHNEIDER, Stephen H. Expert credibility in climate change. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010-07-06, s. 12107–9. DOI 10.1073/pnas.1003187107. PMID 20566872. Bibcode 2010PNAS..10712107A. (anglicky) 
  11. ORESKES, Naomi. The Scientific Consensus on Climate Change. Science. 2004-12-03, s. 1686. DOI 10.1126/science.1103618. PMID 15576594. (anglicky) 
  12. DORAN, Peter T.; ZIMMERMAN, Maggie Kendall. Examining the Scientific Consensus on Climate Change. Eos. 2009-01-20, s. 22–23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-25. DOI 10.1029/2009EO030002. Bibcode 2009EOSTr..90...22D. (anglicky) 
  13. Moore Andrew. Bad science in the headlines: Who takes responsibility when science is distorted in the mass media?. EMBO Reports. 2006, s. 1193–1196. DOI 10.1038/sj.embor.7400862. PMID 17139292. (anglicky) 
  14. Hilton S, Petticrew M, Hunt K. Parents' champions vs. vested interests: Who do parents believe about MMR? A qualitative study. BMC Public Health. 2007, s. 42. DOI 10.1186/1471-2458-7-42. PMID 17391507. (anglicky) 
  15. Speers T, Justin L. Journalists and jabs: media coverage of the MMR vaccine. Communication and Medicine. September 2004, s. 171–181. DOI 10.1515/come.2004.1.2.171. PMID 16808699. S2CID 29969819. (anglicky) 
  16. Jackson T. MMR: more scrutiny, please. The BMJ. 2003, s. 1272. DOI 10.1136/bmj.326.7401.1272. (anglicky) 
  17. Dobson Roger. Media misled the public over the MMR vaccine, study says. The BMJ. May 2003, s. 1107. DOI 10.1136/bmj.326.7399.1107-a. PMID 12763972. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]