Fajsal bin Turki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fajsal bin Turki
sultán
Portrét
Doba vlády18881913
Úplné jménoSajjid Fajsal bin Turki
TitulyGCIE
Narození8. červen 1864
Úmrtí4. říjen 1913
PředchůdceTurki bin Saíd
Přímý nástupceTajmúr bin Fajsal
Potomci12 synů a 12 dcer, a to včetně Tajmúra bin Fajsala
DynastieSaídové
OtecTurki bin Saíd
Matkasurmského původu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fajsal bin Turki (8. červen 1864 Bombaj4. říjen 1913 Maskat) byl ománský sultán panující mezi roky 1888 a 1913.

Život[editovat | editovat zdroj]

Období jeho vlády se překrývalo se zvýšeným britským úsilím v regionu Perského zálivu, kde Britové ustanovili arabské protektoráty (Bahrajn, Kuvajt, Smluvní Omán) a ačkoliv Omán formálně protektorátem nebyl, byl de facto v kritické sféře vlivu Britského impéria a generálního guvernéra Britské Indie George Curzona. To upevnila řada smluv a dohod včetně té z roku 1891, i když de iure mohl sultán vykonávat vlastní zahraniční politiku. Sám sultán Fajsal ale (na rozdíl od jeho otce) usiloval o vymanění se z britského vlivu a snažil se o lepší vztahy s tradičně konzervativními kmeny v pouštních oblastech.

V roce 1894 vypukla další krize mezi pobřežním Maskatským sultanátem a vnitrozemním imamátem, a to právě poté, co se sultán Fajsal až příliš začal angažovat do vnitřních záležitostí imáma Saliha bin Alího. Salih si získal kmeny a šejchy a rovněž finanční i vojenskou podporu od Zanzibarského sultanátu a únoru 1895 zabral Maskat, zatímco sultán Fajsal byl nucen prchnout ze svého paláce do pevnosti Džalali (Jalali). Sultána nemile překvapila nečinnost Britů, kteří nechtěli zasahovat v Ománu, pakliže nemuseli. Kmenoví vůdci loajální sultanátu se střetli se silami imáma, situace však byla vyrovnaná a nakonec se urovnala dohodou. Rebelové se v březnu 1895 stáhli zpět a sultán se zavázal platit tribut.

Deziluze ohledně Britského impéria jej vedla k Francouzům, kteří byli ochotni získat pozici v Ománu namísto Britů. Francouzi dostali možnost otevřít uhelný přístav nedaleko Maskatu, avšak Britové se nehodlali vzdát a celou situaci vrátili na původní místo. Sultán Fajsal byl pod pohrůžkou bombardování hlavního města přinucen podepsat loajalitu Ománu Britskému impériu a sbližování s Francií tak bylo u konce. Během let 1899 až 1903 vrátil zemi k politice svého otce.

Ve 20. století už sultána fakticky nahradil vezír Sulejmán ibn Suvajlím, který byl na dvoře už od Fajsalova nástupu na trůn. V roce 1913, kdy znovu propukala rebelie imamátu, zemřel.

Vládce[editovat | editovat zdroj]

Sultán Fajsal bin Turki se celou svou vládu potýkal s finančními obtížemi a v letech 1895 a 1897 si musel na výdaje státní pokladny půjčit od Britů v Indii. Podle britského majora S.G. Knoxe byl sultán Fajsal „bezpochyby slabý panovník, ovšem svou vlídností a otevřeností si získal určitou popularitu“.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Sultán Fajsal byl v podstatě negramotným. Jeho koníčkem bylo fotografování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETERSON, John E. Oman in the Twentieth Century: Political Foundations of an Emerging State. [s.l.]: Croom Helm, 1978. 286 s. Dostupné online. ISBN 0856646296, ISBN 9780856646294. S. 65. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. JONES, Jeremy; RIDOUT, Nicholas. A History of Modern Oman. [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. 291 s. Dostupné online. ISBN 1107009405, ISBN 9781107009400. (anglicky) 
  2. LANDEN, Robert Geran. Oman Since 1856. [s.l.]: Princeton University Press, 2015. 506 s. Dostupné online. ISBN 1400878276, ISBN 9781400878277. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]